07:37
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Ve videu z pořadu Wifina se s dětským průvodcem podíváme do památníku Terezín, židovského ghetta, v němž začala svoji pouť většina českých obětí holokaustu. Zjistíme, v jakých podmínkách zde vězni za války žili, ale i to, jak vypadalo jejich rozmanité kulturní vyžití. Krátce je pojednáno také o tom, na základě čeho se do ghetta člověk tehdy dostal.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Jak vypadá tropický horský les, které rostliny zde žijí a jak se přizpůsobují místním podmínkám? Jak loví masožravé rostliny svou kořist a jaké nejčastější mýty o masožravkách kolují mezi lidmi? O rostlinách tropických horských oblastí hovoří Vlastík Rybka, kurátora Botanické zahrady Praha.
Rostliny jsou živé organismy, které se hýbou a reagují na své okolí více, než si myslíme. Některé pohyby rostlin jsou směrované tam, kam to rostlina potřebuje (např. natáčení stonků za zdrojem světla), jiné jsou nesměrované (zavírání květů v chladu). Samostatnou kapitolu pak představují pohyby související s denními rytmy a řízené vnitřními biologickými hodinami rostlin. Když si pohyby rostlin promítneme zrychleně, pochopíme. O pohybech rostlin vypráví Dr. Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
S geologem a klimatologem Václavem Cílkem se podíváme do Polabí, které je určující krajinou pro vznik přemyslovského českého státu. Polabí hrálo klíčovou roli v našich dějinách nejen v 8. a 9. století. Co místo, to příběh, jehož dramatičnost můžeme dnes vidět už jen těžko. V místní rovinaté krajině nám běh dějin uniká. Jejím přirozeným základem je jedna velká řeka s množstvím odstavných ramen, lužními lesy, mosty a okolními kopečky. Vývoj říční krajiny však pokračuje i dnes. Jak?
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Tématem reportáže je národní park Dzanga Sangha v deštném pralese Středoafrické republiky, kde mohou turisté vidět původní pralesní zvířenu v jejím přirozeném prostředí.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Zajímavosti z české jarní přírody. Ve videu jsou ukázány běžné druhy živočichů (ruměnice pospolná, brhlík), ale i vzácné druhy (skokan ostronosý, čejka). Dále jsou představeny i jarní byliny (jaterník podléška) a z jara rozkvétající dřeviny (dřín).
Hmyz opyluje i škodí. Pokud by však zmizely ze světa včely, lidstvo by prý přežilo nejdéle 4 roky. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny je potřeba navrátit medonosné či krmné pásy. Nejenže dávají úrodu, jsou především oázou života a farmářům mohou sloužit jako protierozní opatření. Vůbec nemusí být široké, stačí i deset metrů.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Zatopené staré pískovny jsou nejen malebné, ale i bohatým životem oplývající ekosystémy. Pojďme se podívat na jednu z nich.
Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.
13 593
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.