07:37
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Ve videu z pořadu Wifina se s dětským průvodcem podíváme do památníku Terezín, židovského ghetta, v němž začala svoji pouť většina českých obětí holokaustu. Zjistíme, v jakých podmínkách zde vězni za války žili, ale i to, jak vypadalo jejich rozmanité kulturní vyžití. Krátce je pojednáno také o tom, na základě čeho se do ghetta člověk tehdy dostal.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.
Dolní Věstonice na Pálavě proslavil v roce 1925 profesor Karel Absolon, když tu objevil sošku pravěké venuše. V obci se nachází vinné sklípky jako pozůstatek pobytu Habánů v 16. století. Dolní Věstonice jsou zajímavé i z hlediska geomorfologie, najdeme tu národní přírodní památku Kalendář věků. V blízkosti obce leží přehradní nádrž Nové Mlýny.
Krkonoše byly v období pleistocénu výrazně ovlivněny ledovcovou činností. Během glaciálů se v pohoří nacházelo přes 10 karových ledovců a dva údolní horské ledovce, které proměnily ráz zdejší krajiny, jak uvidíme s Krajinou domova (2017). Památkou na dobu ledovou jsou i některé druhy rostlin jakožto glaciální relikty. Vydejte se s námi na místo s největší přírodní diverzitou ve střední Evropě.
V pasáži se dozvíme odpovědi na otázky, jak z pískového zrna vznikne skalní město a jak vznikla konkrétně skalní města v České tabuli.
V letech 1965 až 1968 se v neratovické Spolaně vyráběly přípravky pro odstraňování plevelů, při jejichž výrobě vznikaly jako vedlejší produkt dioxiny. Když onemocnělo přes sedmdesát zaměstnanců, byla výroba prakticky ze dne na den zastavena. Čtyřicet let se ale s budovami nic nedělo. Dioxinovou zátěž ve Spolaně Neratovice považovali odborníci za výjimečnou a tomu také odpovídá sanační technologie, která znečištění odstraní – projekt se stal největším svého druhu na světě. Sanační postup vyvinula Americká agentura na ochranu životního prostředí a nazývá se BCD – technologie zásaditého katalytického rozkladu. Bezpečně odstranit dioxiny znamenalo vlastně obestavět starou budovu, a navíc postavit v areálu Spolany zařízení na odstranění staré ekologické zátěže.
Klima se otepluje, posledních deset let je i deset nejteplejších let v historii měření. Hlavní příčinou je produkce skleníkových plynů. Abychom předešli prohlubování klimatické krize, dle environmentalisty Jana Hollana je např. důležité promýšlet, jaký typ dopravy v konkrétních případech vybereme. Jako příklad nezodpovědného chování s neúměrně vysokou uhlíkovou stopou uvádí letecké víkendy v zahraničí.
Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.
Africký národní park Zakouma se specializuje na ochranu slonů, kterých v Čadu kvůli pytláctví v minulosti výrazně ubylo.
V souvislosti se strategií boje proti suchu Ministerstvo zemědělství oprášilo projekt přehrady na řece Zdobnici v CHKO Orlické hory. Přehrada Pěčín by však výrazně změnila tvář krajiny a zničila evropsky významné biotopy.
Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.
Rozhledna na Králickém Sněžníku byla postavena na přísně chráněném místě, odkud vrcholové bezlesí umožňuje totožný výhled i ze země. Experti vnímají úřední povolení této stavby jako velice kontroverzní a obávají se dalších negativních dopadů na unikátní ekosystémy kvůli počtu turistů, které rozhledna může přilákat.
Co se stane se skladovými halami a logistickými centry, které vznikly ve jménu ekonomiky, za desítky let? Budeme je ještě potřebovat, pokud se změní návyky spotřebitelů? Václav Cílek se zamýšlí nad příčinami a důsledky zběsilého urban sprawlu nejen na okraji Prahy. Co budeme dělat s těmito relikviemi kapitalismu, až začnou být zbytečné? Cílek bohužel dochází k závěru, že půdu pod nimi už nám nikdo nevrátí.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.