10:06
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými, přírodními a dějinnými událostmi ve Zlínském kraji.
Pasáž představuje komika Rudu z Ostravy a jeho ostravskou verzi básničky Skákal pes přes oves. Ukazuje, jak se mluví na Ostravsku a tamní slovní zásobu.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá slezským nářečím, uvádí jeho rysy a příklady různých slov.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
Uslyšíme 5 zdánlivě banálních otázek, které je potřeba si klást, pokud to se záchranou života na Zemi myslíme vážně. Na laickou otázku v titulu odpovídají odborníci velice jednoduchým způsobem: Vzdělávejme se a každý den si klaďme otázky, proč to či ono vlastně děláme.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Proč jsou zoologické zahrady důležité, jaký je jejich smysl? Nejde jen o to ukazovat lidem výběhy s různými zvířaty. Kromě účelu rekreačního probíhá v zoo vzdělávání, výzkum, ochrana druhů, jejich zachování a chov samotný. Často je to i jediný způsob, jak udržet nějaký živočišný druh na Zemi. Zoo Praha se angažuje například v ochraně užovky podplamaté nebo zubrů evropských.
Jaká má být dnešní funkce zoologických zahrad? V 21. století už ZOO nemůže být živým muzeem. Česká republika je v počtu zoologických zahrad nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi. Přitom by stačilo, pokud by se například dvě zoologické zahrady zaměřily na chov exotických zvířat, zbytek by se mohl zaměřit na místní faunu a její ochranu a spolupráci s místními národními parky.
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
Jak vypadá tropický horský les, které rostliny zde žijí a jak se přizpůsobují místním podmínkám? Jak loví masožravé rostliny svou kořist a jaké nejčastější mýty o masožravkách kolují mezi lidmi? O rostlinách tropických horských oblastí hovoří Vlastík Rybka, kurátora Botanické zahrady Praha.
Rostliny jsou živé organismy, které se hýbou a reagují na své okolí více, než si myslíme. Některé pohyby rostlin jsou směrované tam, kam to rostlina potřebuje (např. natáčení stonků za zdrojem světla), jiné jsou nesměrované (zavírání květů v chladu). Samostatnou kapitolu pak představují pohyby související s denními rytmy a řízené vnitřními biologickými hodinami rostlin. Když si pohyby rostlin promítneme zrychleně, pochopíme. O pohybech rostlin vypráví Dr. Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.
Lesní družstvo u Velké Bíteše se snaží praktikovat trvale udržitelné lesní hospodářství, místo plantážového pěstování smrkových monokultur se snaží vypěstovat stabilní lesní systémy s vysokým podílem listnatých dřevin. Příroda totiž ukázala, že si nedá poroučet a jen les, který má přirozené složení, může být ekonomicky výnosný.
Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?
Pořad představuje komunitu českých reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se po roce 1989 usadili kolem obcí Skalná a Luby na Chebsku. Rozkrývá, jakým způsobem jejich příchod tuto pohraniční oblast změnil i díky tomu, že si zachovali téměř nedotčený ráz původní české kultury, včetně jazyka a tradic z doby za Rakouska-Uherska.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.