10:06
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými, přírodními a dějinnými událostmi ve Zlínském kraji.
Pasáž představuje komika Rudu z Ostravy a jeho ostravskou verzi básničky Skákal pes přes oves. Ukazuje, jak se mluví na Ostravsku a tamní slovní zásobu.
Pojďme se společně podívat, jak se stal Tomáš Baťa tvůrcem světového obuvnického impéria. Od malička se vyznačoval pílí, houževnatostí a schopností si všechno dobře spočítat. Už v dětství vyráběl pro spolužačky botičky pro panenky. Se sourozenci si ve Zlíně otevřel vlastní obuvnickou dílnu, začátky byly těžké, ale do roka byly všechny dluhy splaceny. A co bylo dál? Přišla válka. Ale i s ní si Tomáš nějak poradil.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
V tomto dílu krátkého dokumentárního cyklu Minuty z Krkonoš (2014) si vysvětlíme a názorně ukážeme složitější periglaciální útvary jako polygony, brázděné půdy a kryoplanační terasy. Ve videu je srozumitelně popsán jejich vznik a také jejich modelační činnost.
Rychlebské hory rozhodně nepatří k nejznámějším českým pohořím. Jejich nadmořská výška však není na české poměry nijak zanedbatelná, nejvyšší vrchol Smrk měří 1124 m n. m. Toto pohoří na česko-polském pomezí přitahuje zejména cyklisty. Příhraniční poloha Rychlebských hor po druhé světové válce zásadně ovlivnila osídlení oblasti. Jak?
V roce 2023 to bylo 50 let, co byl dokončen největší pražský most, ten přes Nuselské údolí. Jeho výstavba nebyla jednoduchá, byla spojena se spoustou problémů včetně vysoké hmotnosti sovětských vlaků metra, které konstrukci neúměrně zatěžovaly. Podívejte se na genezi, která vedla k jeho dnes již ikonické podobě.
V Holštejnské jeskyni v Moravském krasu probíhají stále speleologické výzkumy. Pod nánosy sedimentů se zde ukrývá bohatá krápníková výzdoba a jistě i další zajímavé krasové prvky. Od doby objevu jeskyně byly vyčištěny trasy v délce přes 600 metrů, avšak speleologové toho mají ještě mnoho před sebou.
Čeští vědci mají podíl na popisu zelené řasy chromery, která byla objevena při výzkumu korálových útesů v sydneyském přístavu. Analýza DNA odhalila blízkou příbuznost řasy s parazitickými výtrusovci, kam patří například původce malárie. Od společné vývojové větve se oddělila před 700 miliony let a vědci takový organismus hledali již dlouho. Objev možná pomůže zodpovědět otázku, jak se ze symbiotických řas stali nebezpeční parazité, možná také napomůže při výrobě účinných léčiv proti malárii.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.
Proč vlastně dochází k vymíraní druhů zvířat? A jak se objevují nové druhy? Zdá se, že snadno, když skoro denně biologové nějaký nový popíší. Ovšem identifikace druhu tak jednoduchá není. Především musíte znát všechny příbuzné druhy živočicha, abyste mohli s jistotou říct, že opravdu nový je.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Epizoda představuje některé rostliny kvetoucí v období pozdního jara – orchidej prstnatec májový, pryskyřník, kohoutek luční nebo zvonek. Ukázka také pojednává o slepýši křehkém, jeho potravě, způsobu života a schopnosti oddělit ocas v případě nebezpečí. Dalšími z představených zvířat je také strakapoud a sova sýc rousný.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.