portály České televize
menu

Často hledáte:

Vánoce

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Beskydy: Divočina na východní hranici

Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.

Z pořadu:

Krajinou domova II Přehrát celý pořad

Témata:

Česká republika Životní prostředí Ochrana přírody a životního prostředí Základy ekologie Ekologie

Námět do výuky:

Kraje ČR: Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Kraje ČR: Moravskoslezský kraj CHKO v ČR

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

Česká republika regionální geografie regiony ekosystém ČR chráněná krajinná oblast Moravskoslezský kraj Zlínský kraj lesní ekosystém CHKO hory šelma Moravskoslezské Beskydy vlk sova Karpaty sovy řasy strakapoud

Materiály ke stažení

1 listů

Aktivita do hodiny: CHKO

Probíráte se žáky chráněné krajinné oblasti České republiky? Připravili jsme pro vás několik aktivit, jak si všechny CHKO zopakovat.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Zeměpis

Mohlo by vás také zajímat

Ochrana přírody a životního prostředí

Další videa
Konec dioxinů ve Spolaně
08:27

Konec dioxinů ve Spolaně

V letech 1965 až 1968 se v neratovické Spolaně vyráběly přípravky pro odstraňování plevelů, při jejichž výrobě vznikaly jako vedlejší produkt dioxiny. Když onemocnělo přes sedmdesát zaměstnanců, byla výroba prakticky ze dne na den zastavena. Čtyřicet let se ale s budovami nic nedělo. Dioxinovou zátěž ve Spolaně Neratovice považovali odborníci za výjimečnou a tomu také odpovídá sanační technologie, která znečištění odstraní – projekt se stal největším svého druhu na světě. Sanační postup vyvinula Americká agentura na ochranu životního prostředí a nazývá se BCD – technologie zásaditého katalytického rozkladu. Bezpečně odstranit dioxiny znamenalo vlastně obestavět starou budovu, a navíc postavit v areálu Spolany zařízení na odstranění staré ekologické zátěže.

Kanál Dunaj–Odra–Labe: Vliv na krajinu
13:46

Kanál Dunaj–Odra–Labe: Vliv na krajinu

Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.

Rozhovor s odborníkem
Mikro a nanoplasty
03:38

Mikro a nanoplasty

Plasty v klasické podobě jsou materiálem, který se téměř nerozkládá. Spíše dochází k jeho rozpadu na menší části, tzv. mikro a nanoplasty. Tyto částice pak mohou negativně působit na organismy, včetně člověka.
Únik ropy na Sibiři
02:03

Únik ropy na Sibiři

Reportáž ČT ze sibiřského Norilsku, kde v červnu 2020 došlo k úniku ropy. Ekologická katastrofa zasáhla region Krasnojarsky kraj v Rusku.

Základy ekologie

Další videa
Nepůvodní druhy rostlin v naší krajině
13:32

Nepůvodní druhy rostlin v naší krajině

Většina nepůvodních druhů rostlin u nás jsou imigranti z posledních 200–300 let. Ještě nejsou adaptovaní, jsou nepřizpůsobiví a dělají nám problémy. Máme se zelených migrantů bát, bojovat proti nim, nebo problém nechat na přírodě, aby si poradila sama? Téma invazních druhů v krajině je fenomén, kterým se zabývá biolog Jiří Sádlo z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Říká, že ačkoliv jsme velmi vzdělaní, nedokážeme s přírodou vést dialog, jak ho denně vedl sedlák, který v ní žil a pracoval. Během putování krajinou dokáže Jiří Sádlo srozumitelně a poutavě odhalovat tajemství invaze, mýty a skutečnosti s tímto fenoménem spojené.
Vliv sluneční aktivity na změny klimatu
03:00

Vliv sluneční aktivity na změny klimatu

Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Konec zimy: Živočichové a rostliny
07:06

Konec zimy: Živočichové a rostliny

Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Stepi v Česku
09:01

Stepi v Česku

Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická? To vše se dozvíme na příkladu nejznámějších českých stepních oblastí, jakými jsou Pálava, Křivoklátské pleše, Moravské Toskánsko a další.

Životní prostředí

Další videa
Rozmanitost zemědělské krajiny
02:00

Rozmanitost zemědělské krajiny

Na polích najdeme i důležité ostrovy v podobě remízků a mezí. Obce nebo jiní majitelé půdy mohou zvýšit rozmanitost a členitost zemědělské krajiny právě tím, že osází staré historické cesty, obnoví remízky, meze nebo podél nich vysází řadu keřů či stromů, třeba ovocných. Stačí jednoduchý projekt a domluva mezi majitelem a hospodářem. Výsledek může rozdělit velké lány, bránit tak erozi, omezit vysoušení krajiny a přinést do ní více života.
PL
Sladká voda a její význam
01:44

Sladká voda a její význam

Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.

Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v Česku
04:44

Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v Česku

Jak bude vypadat hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku? Na tuto otázku hledají vědci odpověď v dole, kde se ještě nedávno těžil uran. Poznatky z výzkumu z laboratoře v hloubce 500 metrů uplatní při tvorbě projektu hlubinného úložiště, které by mělo být vybráno ze čtyř předschválených lokalit. Ty musí splnit celou řadu bezpečnostních kritérií, jejichž zkoumáním se nyní vědci zabývají. V hloubce se ledacos, včetně betonu, chová jinak než na povrchu. Vědci musí být připraveni i na extrémní situace, které by v úložišti mohly nastat.

Limity krajiny a limity těžby
11:38

Limity krajiny a limity těžby

Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.

ČT edu nejsou pouze videa

12 813

videí

722

námětů do
výuky

4 388

pracovních
listů

1 219

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání