07:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?
Povodně v roce 2002 ukázaly, jak důležitou funkci má při zadržování vody půda. Ta totiž dokáže pojmout nejvíc vody v celé krajině. Záleží ale na tom, v jakém je stavu. Výzkumný tým z ČVUT připravil zajímavý experiment, který ukazuje, jak důležitou roli stav půdy hraje. Podívejte se na to, v čem to celé spočívá.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Vírská přehrada je největší betonová stavba své doby. Pořad ukazuje, jaké jsou osudy lidí, jejichž rodné domy skončily na dně přehrady.
Mlha není vodní pára, jak se tomuto druhu srážek někdy omylem přisuzuje. Jsou to drobné kapičky, které vznikají při kondenzaci vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu. Odborník na meteorologii názorně ukáže dva nejčastější způsoby, jak v přírodě mlha vzniká. Mlhu si můžeme "vyrobit" i doma.
Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
Výbor pro lidská práva OSN vydal doporučení, podle něhož by se neměli vracet do zemí původu ti, kteří prchají před následky globálního oteplování. Jakou právní váhu má toto doporučení při udělování azylu? A na základě jakých kritérií Ženevské úmluvy mohou uprchlíci získat mezinárodní ochranu? Ze kterých míst tito lidé přicházejí? Jak se environmentální migrace projeví v České republice? Nejen na tyto otázky odpovídá Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci v Praze.
Reportáž o projektu k záchraně Mrtvého moře pomocí přečerpávání vody z Rudého moře. Přibližuje také důsledky vysychání jezera pro život v oblasti.
Jak vznikala podoba vlajky České republiky a státních symbolů nově vzniklých států po rozpadu Československa, vysvětluje vexilolog Aleš Brožek. Česko jich má o tři více než Slovensko. Které to jsou a co mají symboly a barvy představovat? Kdy se který z nich používá? Jak je možné, že si Česká republika ponechala Československou bíločervenou vlajku s modrým klínem?
Dolní Věstonice na Pálavě proslavil v roce 1925 profesor Karel Absolon, když tu objevil sošku pravěké venuše. V obci se nachází vinné sklípky jako pozůstatek pobytu Habánů v 16. století. Dolní Věstonice jsou zajímavé i z hlediska geomorfologie, najdeme tu národní přírodní památku Kalendář věků. V blízkosti obce leží přehradní nádrž Nové Mlýny.
Řeka Berounka patří mezi poslední české vodní toky, které nejsou zasaženy umělými regulacemi a hrázemi na březích. Díky tomu v povodí funguje říční eroze i akumulace, jak můžeme vidět například v oblasti CHKO Křivoklátsko, se kterou je Berounka neodmyslitelně spjatá.
Posázavský Pacifik vyráží od roku 1926 z Branického nádraží. Nejen trampové vyrážejí z Braníka směrem na jih. Svého času tu denně nastoupilo až 40 000 lidí. Neopakovatelnou atmosféru zaznamenával celá desetiletí František Dostál.
14 055
797
4 776
1 361
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.