portály České televize
menu

Často hledáte:

teleskop Josef Lada společnost vyjmenovaná slova příroda

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Revitalizace rašelinišť na Šumavě

Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?

Z pořadu:

Nedej se Přehrát celý pořad

Témata:

Životní prostředí Fyzickogeografická sféra Česká republika Ochrana přírody a životního prostředí

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Zeměpis Ekologie

Klíčová slova:

ochrana přírody ochrana životního prostředí Šumava sucho rašeliniště mokřad meliorace odvodňování revitalizace

Mohlo by vás také zajímat

Fyzickogeografická sféra

Další videa
Jak vznikají skalní města?
02:22

Jak vznikají skalní města?

Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
Kaňon Labe
05:24

Kaňon Labe

Kaňon Labe je nejmohutnějším pískovcovým kaňonem v Evropě. Je dlouhý zhruba 15 km a místy dosahuje hloubky až 300 m. Dnes je chráněn jako národní přírodní rezervace. Cestu chráněným územím započneme v Děčíně, pak vystoupáme na vyhlídku Belvedér, ze které je krásný výhled na údolí Labe, a skončíme v Hřensku.
Jak vzniká bouřka
01:53

Jak vzniká bouřka

Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.

Putování za šimpanzi a gorilami nigerijskými
09:38

Putování za šimpanzi a gorilami nigerijskými

Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.

Životní prostředí

Další videa
Rozhovor s odborníkem
Rekordně malé množství ledu v Antarktidě
07:36

Rekordně malé množství ledu v Antarktidě

V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Dolní tok Dyje
07:04

Dolní tok Dyje

Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?

PL
Povodně byly, jsou a budou
06:13

Povodně byly, jsou a budou

Povodně patří k pravidelným událostem dějin a významně zasahují do života obyvatel v jejich širokém okolí. Písemná svědectví v kronikách a jiných pramenech máme např. o velkých vodách na Vltavě nebo Otavě. Dokonce dnes existuje i vědní disciplína, která mapuje a popisuje veškeré známé povodně v průběhu času. Podívejte se, čím se zabývá.
PL
Vymírání druhů v současné době
02:15

Vymírání druhů v současné době

Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?

Ochrana přírody a životního prostředí

Další videa
Bolševník velkolepý
00:56

Bolševník velkolepý

Bolševník velkolepý je v České republice nepůvodní invazní rostlinou. Na našem území vysadil exotické bolševníky z Kavkazu v polovině 19. století kníže Metternich. O století později se u nás začíná bolševník expanzivně šířit. K problému ekologickému se v případě bolševníku přidružuje i zdravotní riziko pro člověka. V případě potřísnění se mohou v kombinaci se slunečním zářením vytvořit postiženému na kůži nepříjemné puchýře a otoky.

Sandra v Ugandě: Klimatické změny
03:39

Sandra v Ugandě: Klimatické změny

Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Léto: Rostliny a živočichové
07:07

Léto: Rostliny a živočichové

Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Grean Deal a Česko
06:31

Grean Deal a Česko

Evropský Green Deal byl od svého představení v Česku přijímán poměrně chladně. Zelená dohoda má vést k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Přestože se k ní Česká republika připojila, při první krizi ji začala vláda zpochybňovat. (Reportáž pochází z roku 2020.)

ČT edu nejsou pouze videa

13 002

videí

733

námětů do
výuky

4 418

pracovních
listů

1 222

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání