08:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Pořad ukazuje snahy zachránit nejzachovalejší evropský prales v Polsku – slavný Bělověžský prales. Zároveň ukazuje občanské aktivisty, kteří upozorňují na devastaci našeho životního prostředí i v nejcennějších chráněných oblastech.
Poldry, travnaté prohlubně s hrází, slouží ve chvíli, kdy přijde blesková povodeň. Voda se tu zachytí a pak postupně odtéká. Lidé ji mohou využít třeba na zalévání. Vlastníci půdy se ale budování poldrů často brání. Kde a proč se budují na našem území poldry?
Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
Jedním z největších problémů nadcházejících her v čínské metropoli je málo sněhu. Lyžařská střediska leží ve vyprahlé oblasti a umělé zasněžování ohrožuje vodní zdroje. Vše tvrdě dopadá na místi lidi, kteří nenalézají nikde zastání.
Baskové byli významní mořeplavci a proslavili se i jako velrybáři, proto moře hraje v jejich životě důležitou roli. Dříve bylo zdrojem obživy a potravy, dnes i zábavy – v současnosti je moře populární mezi surfaři a pořádají se na něm závody ve veslování. Za zmínku stojí také unikátní baskické pobřeží, které je tvořeno flyšem, jak si prohlédneme ve videu.
Turín je metropolí italského Piedmontu. Na rozdíl od většiny italských měst s typicky renesanční architekturou v Turíně převažuje architektura barokní. Za zmínku stojí Castello del Valentino. Najdeme tu ale i hrad Borgo Medievale inspirovaný středověkem.
Dublin, hlavní město Irské republiky, je město s unikátní atmosférou a množstvím turistických atrakcí. Mezi nejznámější patří nejen hrad a obě starobylé katedrály, ale i univerzita Trinity College Dublin, park Sv. Štěpána a světoznámý pivovar Guinness, nejnavštěvovanější irská památka. Moderní dominantou města je 121 metrů vysoká tzv. Dublinská jehla (Spire of Dublin).
Díky rozsáhlým zalesněným parkům není nic neobvyklého potkat v Berlíně lišky, divočáky či další lesní živočichy. Německá metropole proto zaměstnává až 30 městských hajných. I samotný lesní porost v Berlíně je zajímavý, stromy porůstají například již nevyužívané železniční tratě. Přijměte pozvání na procházku městskou divočinou a poslechněte si vysvětlení, jak k tomu vlastně došlo a jakou roli v tom hrály světové dějiny.
Bedřich Moldán, první polistopadový ministr životního prostředí, shrnuje vývoj vnímání ochrany životního prostředí a prosazování právních a institucionálních opatření v tomto oboru od roku 1989 po následujících 30 let.
V současnosti, kdy si kdykoliv můžeme zjistit či ověřit data a informace o mnoha aspektech životního prostředí, se zdá být neuvěřitelné, že komunistický režim měl v 80. letech zájem nejen před veřejností podobné informace tajit, ale dokonce špičky vládnoucí strany tyto informace zcela ignorovaly.
Globální problémy jdou ruku v ruce s růstem lidské populace. Planeta člověku přestává stačit. Ten ji stále více znečišťuje, vyčerpává její zdroje a v důsledku ji mění sám proti sobě. Lidstvo v hledání globálních řešení svých problémů však tápe.
Ochrana zemědělského půdního fondu má mnoho podob, přesto každý den přicházíme v přepočtu o několik fotbalových hřišť půdy. Poplatky za vynětí z půdního fondu jsou podle Daniela Vondrouše nejúčinnějším nástrojem její ochrany. Je to tržní nástroj, který nutí investora rozmyslet se, jestli opravdu potřebuje tak velký kus zemědělské půdy, nebo zda nemůže svůj projekt realizovat v již zastavěném území, např. na brownfieldech. Vondrouš zároveň porovnává laxní přístup českého státu s praxí v zahraničí.
13 616
866
4 836
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.