Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Skutečnost, že jaderná elektrárna Barsebäck stojí na hranici dvou států – Dánska a Švédska –, vzbudila podobnou pozornost, jako svého času česká jaderná elektrárna Temelín u Rakušanů. Pasáž přináší pohled na situaci.
Navštívíme největší rumunské pohoří, Fagarašské hory. V tomto pohoří najdeme nejvýše položenou silnici v Rumunsku. Je možné se po ní dostat až do nadmořské výšky 2034 m, nicméně vzhledem ke zdejšímu drsnému počasí je po většinu roku neprůjezdná. V podhůří Fagarašských hor leží město Fagaraš, kde uvidíme stavbu nového kostela, což není ani v dnešní době v Rumunsku neobvyklé.
Vztahy Lotyšska a Ruska nebyly po rozpadu Sovětského svazu nijak vřelé. Lotyšsko se spolu se svými pobaltskými sousedy Litvou a Estonskem stalo součástí jak Evropské unie, tak Severoatlantické aliance. Začátek války na Ukrajině v únoru 2022 v Lotyšsku ještě prohloubil historické trauma a animozitu vůči Ruské federaci i Bělorusku. V hlavním městě Rize se začal bourat pomník z doby druhé světové války, který připomínal vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Pomník je totiž stále více vnímán jako symbol ruské okupace. Podobným způsobem má v zemi dojít k demolici dalších asi tří set pomníků ze sovětské éry. Jak je na tom pobaltský stát ekonomicky, vojensky a čím může být inspirací pro ČR?
Reportáž zachycuje poklidné dění v ulicích centra Lvova v časech před rokem 2022. Podíváme se na nádherné památky, stylový kavárenský život i závan časů minulých. Ačkoliv je bránou na Ukrajinu, svůj zrak upírá k Evropě.
Neapol, jedno z nejkrásnějších měst Itálie. Říká se – vidět Neapol a zemřít. Neapol je ale také neklidné město plné protikladů. Martin Písařík se pokusí zjistit proč. Kromě toho vám představí architekturu, památky a významná místa v tomto krásném městě, jako je Neapolský Dóm, Museo del Tesoro di San Gennaro, Via dei Presepi nebo baziliku svatého Františka z Pauly.
Vyprávění o jezeru Bajkal. Jakou zde najdeme faunu a jaký je život a tradice místních obyvatel? Ukázka se také věnuje ekologickým problémům jezera způsobeným lidskou činností.
Bretaň je rázovitý přímořský region vyhledávaný turisty. Když však na konci léta odjedou, mnohé Bretonce živý moře. Video popisuje pěstování a zpracování ústřic.
Vydáme se do Solvayových lomů v Českém krasu, ve kterých se těžil vápenec pro výrobu sody. V období 2. světové války se zde vytěžilo ročně až 150 000 tun vápence. K dopravě vytěženého materiálu byla využívána úzkorozchodná železnice. Po vyčerpání těžby začal areál chátrat, od 90. let je snaha o jeho renovaci, nyní zde najdeme i muzeum.
Geolog Václav Cílek vysvětluje vznik dopravních komunikací na našem území – jaký měly smysl, kudy vedly a kdo je zakládal.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.