02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
Jedním z největších problémů nadcházejících her v čínské metropoli je málo sněhu. Lyžařská střediska leží ve vyprahlé oblasti a umělé zasněžování ohrožuje vodní zdroje. Vše tvrdě dopadá na místi lidi, kteří nenalézají nikde zastání.
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Evropské země očima dětí. Máme pro vás malý kvíz. Co jsou mýty a jaká je realita v zemi zvané Nizozemí. Myslíte, že v Nizozemsku všichni nosí dřeváky? A co větrné mlýny a tulipány, jak jsou spojeny s touto zemí? Jak je možné, že je velká část země níž než hladina moře? Proč se Nizozemsko nejmenuje Holandsko?
Díky rozsáhlým zalesněným parkům není nic neobvyklého potkat v Berlíně lišky, divočáky či další lesní živočichy. Německá metropole proto zaměstnává až 30 městských hajných. I samotný lesní porost v Berlíně je zajímavý, stromy porůstají například již nevyužívané železniční tratě. Přijměte pozvání na procházku městskou divočinou a poslechněte si vysvětlení, jak k tomu vlastně došlo a jakou roli v tom hrály světové dějiny.
V březnu 2021 se na Islandu probudila k životu sopka Fagradalsfjall. Erupce sopky, která začala 19. března, byla dlouho očekávaná a předcházela jí četná zemětřesení. Průběh erupce je zatím klidný. Na Islandu jsou další desítky sopek, zatím spící. Je existence ostrova v ohrožení?
Na cestě po západní části Běloruska zavítáme na běloruský venkov, kde nahlédneme do tajů běloruské kuchyně, kde brambory představují nenahraditelnou surovinu. Dále navštívíme zámek Ňasviž a Brestskou pevnost, místo mnoha významných historických událostí.
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
Hledání odpovědí na otázky: Co je to tornádo? Jak vzniká? Proč je tak nebezpečné? A můžeme spatřit tornádo i v ČR?
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Řeka Lužnice je nedaleko obce Majdalena na Třeboňsku rozdělena pomocí hráze na Starou a Novou řeku. Toto vodní dílo zde vzniklo koncem 16. století podle návrhu nejslavnějšího třeboňského rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Zatímco Nová řeka se vlévá do Nežárky, Stará řeka napájí rybník Rožmberk. Dnes je oblast chráněna jako národní přírodní rezervace.
13 623
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.