02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
V reportáži se podíváme do východní části Peru, kde se nachází jedna z nejzachovalejších oblastí amazonského tropického deštného pralesa. Máte rádi opičky? Prozkoumáme život vysoko v korunách stromů i v bylinném patře pralesa. Vydáme se také na noční dobrodružnou výpravu do džungle.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Antverpy nejsou tak starobylé jako Bruggy, tak významné jako Brusel ani uvolněné jako Amsterdam či moderní jako Rotterdam. Nehýří mládím jako Gent. Neohromují okolní krajinou jako Utrecht. Ale od každého z těchto měst, jako by si vzaly něco, co jim vyhovovalo. Výsledkem je přitažlivá a navýsost noblesní vlámská metropole. Jeruzalém západu, světové centrum diamantů, město Rubense, čokolády a módy. A druhé největší město Belgie.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.
Ukázka představí nejznámější potraviny vyráběné na Menorce. V hlavním městě Mahonu byla poprvé připravena majonéza, jejíž výrobní proces vyžaduje velkou trpělivost. Kromě toho je s Menorkou spjatý také gin, který na ostrov přinesli Britové. Nejdéle vyráběnou potravinou ostrova je sýr, který se zde vyrábí již zhruba 1500 let.
Baskové byli významní mořeplavci a proslavili se i jako velrybáři, proto moře hraje v jejich životě důležitou roli. Dříve bylo zdrojem obživy a potravy, dnes i zábavy – v současnosti je moře populární mezi surfaři a pořádají se na něm závody ve veslování. Za zmínku stojí také unikátní baskické pobřeží, které je tvořeno flyšem, jak si prohlédneme ve videu.
V průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Vlivem kanálu se také změnil ráz krajiny. Jaké jsou tedy přínosy průplavu dnes?
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
V souvislosti se strategií boje proti suchu Ministerstvo zemědělství oprášilo projekt přehrady na řece Zdobnici v CHKO Orlické hory. Přehrada Pěčín by však výrazně změnila tvář krajiny a zničila evropsky významné biotopy.
Mangrovy jsou unikátním ekosystémem, který chrání pobřeží jihovýchodní Asie před tajfuny a tsunami. Národní park Sundarbands v Bangladéši ochraňuje největší mangrovový prales na světě.
Španělsko je největším producentem šafránu v Evropě. Tuto rostlinu do Španělska přivezli Arabové v 10. století a měla tam ideální podmínky. Využívala se při výrobě léků, parfémů a samozřejmě jako koření. Dodnes se ve Španělsku šafrán pěstuje tradičním způsobem, který si prohlédneme v reportáži.
Kvůli ničivému požáru v NP České Švýcarsko v létě 2022 byla Pravčická brána nepřístupná až do konce září téhož roku. K tomuto skalnímu útvaru (a zpět) je možné se vypravit pouze z Hřenska, ostatní trasy zůstaly uzavřené, jelikož na nich hrozí skalní řícení či pád ohořelých kmenů. Ve videu si prohlédneme, co požár v národním parku způsobil, ale i jaká měl pozitiva pro tamní vegetaci.
Prostřednictvím archivních záběrů ČT se můžeme podívat na stručný přehled míst, která povodeň v roce 2002 zasáhla. Uvidíme rozsah povodní na Vltavě, evakuaci Písku, zatopenou Prahu, situaci na Dyji a na Vranovské přehradě a zničené vesnice Zálezlice a Kly.
Trvale zmrzlá půda, tzv. permafrost, který leží nehluboko pod povrchem, způsobuje, že je rovinatá aljašská krajina pokryta bažinami. Reportáž také ukazuje, jaké části Aljašky pokrývá trvale zmrzlá půda a kde má maximální mocnost.
12 294
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.