02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Pořad vysvětluje příčiny, stručnou historii i následky severoirského konfliktu v ulicích Belfastu.
Znáte základní fakta o Maltě? Animovaný zeměpis pro děti o státech Evropské unie vám je zábavně a v krátkosti představí. Malta je souostroví ve Středozemním moři a nejmenší stát Evropské unie. Hlavní ostrov se jmenuje Malta a hlavní město Valletta. Mají tu nedostatek pitné vody, a tak si odsolují tu mořskou. Ani půda není moc úrodná, a proto se sem dováží spousta potravin. Žijí tu ježci, rejsci a netopýři, potomci prehistorických zvířat. Kříž, který má Malta na vlajce je vyznamenáním za obranu ve válce.
Reportáž o klimatické konferenci v polských Katowicích v prosinci 2018. Ukázána je problematika znečištění ovzduší v Horním Slezsku v důsledku spalování uhlí a zaznívá apel Zdeňka Velíška ohledně chování lidstva tváří tvář globální klimatické změně.
Pískovcové skály v řecké oblasti Meteora jsou samy o sobě působivé a dodnes není jasné, jak se na nich podařilo středověkým asketickým mnichům vybudovat celou řadu klášterů. Vedla k nim velmi náročná cesta, dnes je však možné k nim pohodlně dojít a několik z nich je dokonce přístupných veřejnosti.
Dřevo padlých stromů ovlivňuje život v lesích. Tam, kde se po těžbě nebo po polomu ponechá mrtvé dřevo, bují nový život. Ležící kmeny a větve pomáhají tvorbě tisíců kaluží, hrázek nebo tůněk. V nich se uchytí mechy a další rostliny, které vytvoří mikroklima vhodné pro růst nové generace stromů. Pestrý terén brání také erozi. Mrtvé dřevo je i nejlepším základem pro výživu mladých stromků. Mrtvé dřevo znamená živý les.
Může komunistický režim za katastrofální stav životního prostředí před rokem 1989? Pohrdání životním prostředím se mísilo s nerespektem k jednotlivým krajinným složkám. Režim také zamlčoval lidem informace, které se úzce dotýkaly jejich zdraví. Stavu ovzduší navíc nepřispívaly ani geografické charakteristiky české kotliny.
Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Za miliardové dotace, které dostávají na péči o půdu, zemědělci kupují umělá hnojiva a pesticidy. Jejich aplikace na poli konvenčního zemědělce však likviduje společenství organismů, jež stejnou půdu vytvořilo a udržuje její úrodnost. Půda bez půdních organismů neváže vodu a snáze tedy podléhá erozi, která u nás dosahuje katastrofických rozměrů. Existují však přírodě blízké postupy, jak se k půdě chovat šetrněji.
Jizerskohorské bučiny se dostaly na seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO, a to jako první česká přírodní lokalita. Pro oblast jsou kromě bukových porostů typické i strmé svahy, skalnaté výběžky či vyhlídky, ze kterých je možné pozorovat celou severní část Jizerských hor.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) nám představí dvě krásná ledovcová jezera na polské straně Krkonoš, která se paradoxně nazývají stavy, česky rybníky. Víte, že Velký rybník je hluboký téměř 25 m a Malý rybník jen 7 m?
13 616
866
4 836
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.