02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Pořad ukazuje snahy zachránit nejzachovalejší evropský prales v Polsku – slavný Bělověžský prales. Zároveň ukazuje občanské aktivisty, kteří upozorňují na devastaci našeho životního prostředí i v nejcennějších chráněných oblastech.
Vyšší teploty nebo častější deště způsobují tání sezonního sněhu a především ledovců v Himálajích. Obojí zvyšuje hladiny řek i jezer a přináší v oblastech bleskové záplavy a následně i vysychání vodních toků. V ohrožení jsou desítky až stovky milionů lidí. O vlivu klimatických změn na politické spory o vodní toky pak následně hovoří politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.
Jihoitalská Neapol je město s velmi bohatou historií. Kromě cenných architektonických památek z různých období patří k hlavním turistickým lákadlům zejména nedaleký mohutný vrchol Vesuvu. Ten je stále aktivní sopkou. Protože osídlení oblasti je poměrně husté, je Vesuv zařazen mezi šestnáct nejnebezpečnějších sopek světa. Snad každý návštěvník Neapole chce zavítat i do blízkých Pompejí nebo některého ze čtyř dalších měst, které byly zničeny výbuchem Vesuvu před téměř dvěma tisíci lety.
Skutečnost, že jaderná elektrárna Barsebäck stojí na hranici dvou států – Dánska a Švédska –, vzbudila podobnou pozornost, jako svého času česká jaderná elektrárna Temelín u Rakušanů. Pasáž přináší pohled na situaci.
Zemědělství ve Valencii přivedli k rozkvětu muslimští osadníci, typické jsou pomerančovníkové háje a zelinářské zahrady. Voda je sem přiváděna již od středověku velkými zavlažovacími kanály z řeky Turie. Zemědělci musí dodržovat stanovená pravidla pro odběr vody. Spory mezi zemědělci urovnává vodní tribunál, který se nepřetržitě schází už více než jedno tisíciletí.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Navštívíme Solární a ozonovou observatoř ČHMÚ v Hradci Králové a prohlédneme si nejrůznější zařízení, která slouží k měření jednotlivých typů slunečního záření. Také se dozvíme o poměrně unikátním měření ozonu a aerosolů v atmosféře.
V úryvku z pořadu Krajinou domova (2021) se z letecké perspektivy podíváme na Podbeskydskou pahorkatinu, kde se nachází Pálkovické hůrky se zříceninou hradu Hukvaldy.
Ve Svitavské pahorkatině se nachází Semanínský les opředený pověstmi. Jeho nejzachovalejší část se jmenuje Psí kuchyně a najdeme v ní rozsáhlé smíšené porosty v čele s buky a smrky. Díky ochraně tohoto území v podobě vyhlášení přírodní rezervace zde můžeme sledovat přirozený koloběh lesa. Pojďte se podívat s námi.
Václav Cílek provádí méně známými českými pískovcovými skalními městy a vysvětluje, čím jsou světově unikátní.
14 112
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.