02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se podíváme na Ballovu pyramidu, neobydlený ostrůvek či spíše pozůstatek štítu sopky v Tasmanově moři, který je díky své výšce 562 m považován za nejvyšší mořský útes světa.
Baskové byli významní mořeplavci a proslavili se i jako velrybáři, proto moře hraje v jejich životě důležitou roli. Dříve bylo zdrojem obživy a potravy, dnes i zábavy – v současnosti je moře populární mezi surfaři a pořádají se na něm závody ve veslování. Za zmínku stojí také unikátní baskické pobřeží, které je tvořeno flyšem, jak si prohlédneme ve videu.
Při putování českou krajinou, od Šumavy až téměř po Brno, často narazíme na bizarní skaliska, která byla považována za menhiry či bludné balvany. Lidé jim leckde přisuzovali čarovnou moc. Dnes však víme, že to jsou vrcholky mohutných podzemních těles magmatického původu, plutonů. Ty jsou roztroušené všude po naší krajině. Například středočeský pluton měří na délku 140 km, na šířku 30 km a tvoří jej žuly v mnoha podobách. Dozvíme se i to, co mají Kadovské viklany společného se sochami Moai na Velikonočním ostrově.
Bílé Karpaty, pohoří na rozhraní České republiky a Slovenska, nepatří k nejnavštěvovanějším koutům naší země. Přesto jsou však jedinečné, na místních loukách a pastvinách každoročně kvete asi dvacet druhů vzácných orchidejí. A jaké další krásy nás tu čekají?
Málokdo si uvědomí, že jsou to zemědělci, kteří nejvíc ovlivňují kvalitu životního prostředí. Kvalita zemědělské půdy v Česku je do velké míry výsledkem intenzivního způsobu hospodaření zemědělských velkopodniků, které není udržitelné. Patří k němu eroze, kontaminace podzemních vod nebo struktura samotné půdy, která brání tolik potřebnému vsakování srážkové vody. Ladislav Miko a Václav Cílek v souvislostech vysvětlují důsledky a nabízejí alternativu v podobě udržitelného způsobu zemědělské výroby.
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Znečištění světového oceánu je alarmující. O znečištěných oblastech a proviněních člověka vůči oceánu hovoří Doc. RNDr. Bohumír Janský, CSc. Jaký je podle něj klíč ke zlepšení situace? Jak může každý z nás ovlivnit čistotu vody v mořích?
Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.
Polský hnědouhelný důl Turów je stále středem sporu. Zatímco Češi z Libereckého kraje peticí protestují proti rozšíření těžby, Poláci teď poslali do Bruselu petici za záchranu dolu. Jak se Evropská komise k peticím o těžbě uhlí postaví, zatím jasné není.
Výstavbou Berlínské zdi, která měřila 156 km a stála přes 28 let, bylo město doslova rozetnuto. Kromě samotného města byli častokrát rozděleni i blízcí lidé. Mnozí se pokoušeli zeď překonat a dostat se tak do Západního Berlína, z toho důvodu byla zeď neustále zdokonalována. Dnes jako připomínka na několika místech Berlínská zeď stále stojí, jinde je alespoň naznačen její průběh.
Pozapomenutý konflikt ke konci roku 2022 znovu rozhořívá. Kurdové jsou početný národ žijící především na území současných států Turecka, Sýrie, Iráku a Iránu. Nedávno pomohli porazit samozvaný Islámský stát a nyní očekávají podporu pro svůj hlavní cíl – vyhlášení nezávislého státu. Právě Turecko je však úhlavním nepřítelem Kurdů. Po nedávném atentátu v Istanbulu zesílily turecké útoky na kurdské pozice jak v Sýrii, tak v Iráku. Turecko navíc nahlas hovoří o pozemní operaci proti Kurdům, které obviňuje z přípravy atentátu. Ti však odpovědnost za atentát odmítají.
Poloostrov Jamal je významné naleziště zemního plynu v Rusku. Najdou se tu také památky na život vězňů v gulagu, moderní města, v nichž žijí rodiny těžařů, i oblasti obývané Něnci, kteří si dokázali zachovat své zvyky a tradiční způsob života.
14 201
866
4 806
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.