03:05
Dne 24. února 2022 vypukl válečný konflikt, ve kterém Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Na území Evropy se jedná o první vojenský konflikt po více než 20 letech.
Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem více a více stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách totiž Rusko zahájilo tzv. speciální mírovou operaci s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu. Také český prezident Miloš Zeman vystoupil s projevem k národu, ve kterém vojenskou agresi i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina ostře odsoudil.
Ve čtvrtek 24. 2. 2022 v brzkých ranních hodinách byla zahájena ruským prezidentem Vladimirem Putinem vojenská operace na východě Ukrajiny s cílem denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu. Ukrajina se tak ocitla pod útokem ruských vojsk, započaly boje o velká ukrajinská města a vypukla válka. Západní mocnosti okamžitě ruský útok odsoudily a začaly připravovat protiruské sankce.
Moderátor České televize Daniel Stach ti vysvětlí, jak vznikl současný konflikt na Ukrajině a co se tam v těchto dnech děje. O co ve válce a jde a jak se k tomu staví svět? A co můžete udělat vy?
Romové se na trhu práce stále potýkají se spoustou překážek, jako je například nízké vzdělání a sebevědomí či diskriminace. Jakým směrem se ubírá nezisková organizace IQ Roma servis? A jak se tato organizace snaží odstraňovat předsudky a pomoci tak Romům, aby byli v životě úspěšní a našli uplatnění ve společnosti?
V okolí Jáchymova vybudoval komunistický režim pracovní tábory, do kterých posílal především politické vězně. Nejen že se tak komunisté zbavili svých nepřátel, ale získali i levnou otrockou pracovní sílu. Vězni pracovali v těžkých podmínkách v tamních uranových dolech, izolováni na území o rozloze 90 hektarů obehnaném ostnatým drátem. Tábory prošly tisíce vězňů, mezi nimi i některé významné osobnosti.
V každodenním životě narážejí neslyšící na mnohá úskalí, od běžné komunikace mezi vrstevníky až po obtížné uplatnění na trhu práce.
Mája, Nessa a Lukáš mluví o střeleckém útoku, který se odehrál na jejich škole, v televizním vysílání. Přišli jen popsat své pocity, nebo obvinit společnost z toho, jaký tlak na mladé lidi vytváří? A jaké nároky si na sebe vytváří hlavní postavy samy? Zapadnout, být milovaný a sledovaný. Někteří se pokusí žít i bez toho.
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
V roce 2019 přijal Evropský parlament souhlasné stanovisko k návrhu směrnice vedoucí ke zrušení pravidelného střídání času. Členské státy tuto záležitost musí koordinovat, aby vzniklo co nejméně praktických komplikací. V roce 2019 také proběhla v pořadí již asi 480. veřejná konzultace s občany EU, která vzbudila výjimečný zájem.
V pořadu Politické spektrum (2018) diskutují politologové Vlastimil Havlík, Pavel Ranocha a Martin Šimon o rozdílech mezi komunální politikou v malých obcích a velkých městech. Věnují se také otázce, zda lze z výsledků komunálních voleb vyvozovat celostátní politické trendy, a proč je komunální úroveň důležitá pro zdravé fungování stranického systému. Rozhovor nabízí srovnání a otevírá prostor pro zamyšlení nad propojením lokální a národní politiky.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.