08:48
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
Jak si to nejen v posteli udělat o něco lepší? Masturbace nám přináší příjemné pocity a také poznání vlastního těla. To, co se nám líbí, můžeme využít při sexu s partnerem / partnerkou. Sex nám také může zpříjemnit či ozvláštnit celá řada sexuálních pomůcek, ale i různé kinky a fetiše. Pokud souhlasí všichni zúčastnění, představivosti se meze nekladou. Ale nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Co si o sobě myslí tlumočnice do znakového jazyka, jaká je máma? A jaké vlastní chyby vidí téměř na konci sedmileté rodičovské dovolené? Sebereflektivní povídání o dětech, přípravě na ně, prožívání šestinedělí a samozřejmě mateřství.
Funkčnost inkluze neboli společného vzdělávání dětí s postiženími i bez, Čechů i cizinců, dětí s různým stupněm nadání a z různých rodinných zázemí je v poslední době námětem emotivních debat dospělých. Pedagogové upozorňují na nedostatečné proškolení učitelů ve všech oblastech specifických poruch učení a chování a na potřebu asistenta pedagoga v hodinách. A jak vše vnímají sami žáci se specifickými poruchami učení a jejich spolužáci?
Ukázka z minisérie České televize Ratolesti (2025) zachycuje různé představy rodičů o tom, co a jak se mají děti ve škole učit, a téma sexuální výchovy bývá obzvlášť kontroverzní. Sledujeme setkání rodičů, kteří se snaží najít společný model, ale diskuse končí bez shody. Na příběhu rodiny Fichtlových se ukazuje, jak nesouhlas s koncepcí školy může vést až k odchodu dětí z veřejného školství. Od roku 2013 roste počet žáků, kteří přecházejí do soukromých, církevních či komunitních škol nebo do domácího vzdělávání, každý rok jde o více než dva tisíce dětí. Ukázka otevírá otázku: kde končí práva rodičů rozhodovat o vzdělávání a kde začíná role školy jako veřejné instituce?
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj Patrika, jednoho z nejvýraznějších protagonistů uplynulých epizod. Patrik měl odjakživa problémy s agresivním vystupováním vůči svému okolí a už jako malý kluk často mluvil o tom, že mezi jeho největší obavy patří to, že někoho v afektu zbije a půjde kvůli tomu do vězení. Ostatně v jednom z dílů úvodní série jsme mohli vidět vyhrocenou situaci ze školy v přírodě s Patrikem v hlavní roli, která skončila údery i brekotem na pokoji spolužáků.
Výpovědi čtyř mužů dokazují, že i když jsou metody násilí obdobné jako u násilí na ženách, jejich postavení jako obětí je zcela odlišné. Násilí na mužích je totiž obecně spíše zpochybňováno a partnerky mají v roli manipulativních agresorek výhodnější postavení, neboť mužům, kteří jsou vnímáni jako zástupci silnějšího pohlaví, se obecně nevěří. O to je jejich možnost obrany vůči agresi složitější, pokud nechtějí ztratit důvěru svých dětí.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj hezoučké dívenky Jany, adoptované v pěti letech romskou rodinou. Kvůli své nezkrotné povaze a potížím se soustředěním si však často těžko hledala cestu ke svým spolužákům. Velmi blízko měla jen k sestřenici Alence. Jak zvládne Janička období dospívání, změnu třídního učitele a přechod na střední školu? Dokáže se přiblížit své biologické rodině?
Inkluze neboli společné vzdělávání probíhá i na úrovni žáků cizinců a žáků s odlišným mateřským jazykem. Jak pohlížejí žáci na skutečnost, že jejich spolužák pochází z ciziny? Přináší přítomnost žáka cizince nějaké obohacení pro život ve třídě? Co naopak znamenal příchod do České republiky pro samotné žáky cizince? Museli se potýkat při nástupu do školy s jazykovou bariérou? A co je pro ně v češtině nejtěžší? O zajímavé zkušenosti se podělí i učitelé, kteří jsou sami cizinci.
Nad rodičovstvím a rodičovskou dovolenou se zamýšlí dva otcové z umělecké branže, dokumentarista a básník. Co je vedlo k tomu odejít na rodičovskou dovolenou? A doporučili by to mužům? Jaké svatební a otcovské rady dostali? Aplikují některé z nich? A platí podle nich okřídlené "jedno dítě, žádné dítě"?
Představte si hladového člověka, který má psa a má ho moc rád. Psa přejede auto. Hladový člověk obvykle mrtvého psa neupeče a nesní. Když se ho zeptáte, proč to neudělá, když má takový hlad, řekne vám, že to není správné. A zeptáte-li se ho, proč to není správné, řekne, že to tak nějak cítí, a ukáže si mezi srdce a žaludek. Odborníci těmto pocitům říkají vegetativní emoce. Ve své mikroeseji o tom hovoří František Koukolík.
Dokument Hovory ze tmy (2025) představuje fungování Linky bezpečí, bezplatné, anonymní a nepřetržité služby, na kterou se mohou obracet děti a mladí lidé v obtížných situacích. Vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková vysvětluje, jak linka funguje v praxi, na jaká témata se zaměřuje a proč je klíčová anonymita a důvěra. Zmiňuje i nejčastější důvody volání – problémy ve škole, rodině a vztazích – a také výrazný nárůst hovorů spojených s psychickými obtížemi.
Odborníci vyvrací zjednodušené tvrzení, že problém návykových látek je pouze o aktu jejich užívání. Jedná se o komplexní záležitost spojenou se sociálním a kulturním prostředím, výchovou a každodenní realitou konkrétního člověka. Video je součástí dokumentárního cyklu Česko na drogách (2024).
Jak vznikají emoce? Co vše se s emocemi děje v mozku a v ostatních orgánech v lidském těle? Jakou souvislost mají naše emoce a psychika se zvířecí říší? Co jsou to základní emoční potřeby člověka? Na všechny tyto otázky se pokusíme odpovědět. Nebude chybět ani rozbor toho, jaké role v našem životě hrají rozumová a emoční inteligence. Jak totiž praví stará moudrost, k rozumnému chování pouhý rozum nestačí.
V psychiatrii proběhlo několik „revolucí“, které vždy nějakým způsobem posunuly vpřed léčbu duševních nemocí a ovlivnily pohled na psychicky narušené jedince. Proměňovaly se nejen samotné principy v přístupu k diagnostice a psychiatrické péči, ale s vývojem vědy se vyvíjely i možnosti v oblasti medikamentů. Zvláště v průběhu 20. století se v psychiatrii změnilo prakticky vše a dnešní psychiatrie je vesměs popisována jako éra psychofarmak.
13 605
866
4 823
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.