09:30
V České republice, ale nejen v ní, dochází v současné době ke krizi politických stran, přesněji řečeno ke krizi tradičního politického stranictví. V krizi je ale i celý koncept moderní politiky legitimizované skrze politické strany. Ztrácí se také důvěra v tradiční instituce. Jakkoli se to nezdá, může jít o velký problém, protože pokud by zanikl klasický model zastupitelské demokracie, mohl by být nahrazen jiným, třeba nedemokratickým modelem. Historie už ukázala, kam podobné krize mohou vést.
02:23
V roce 2019 Řecko čelilo zvýšenému náporu uprchlíků, tábory se plnily. Dokážeme si představit, jak takový dětský uprchlický tábor vypadá? Děti tu spí v dírách a přikrývají se igelitem; ty starší bývají znásilňovány, trpí posttraumatickou stresovou poruchou a touží po práškách na spaní. Jaká byla ochota pomoci těmto dětem? A jaký byl k této problematice postoj vlády?
02:13
Dezinformace hrají důležitou roli v informační válce. Člověku, který je jim dlouhodobě vystaven a zároveň není dostatečně poučený a odolný, vkládají do vědomí škodlivé obrazy a názory, a to často ve prospěch cizí mocnosti. K šíření dezinformací se dnes v hojné míře využívají sociální sítě, především Facebook. V čem konkrétně spočívá hrozba a zneužitelnost sociálních sítí? Na to odpoví datový analytik František Vrabel.
03:37
Informační, kybernetická, hybridní válka – to vše jsou víceméně synonymní označení pro způsoby, jakými se v současné době realizují konflikty na úrovni států. Počátky principu informační války, tedy v podstatě jak zvítězit nad nepřítelem bez boje, lze vysledovat až do starověku. Jednotlivé nástroje informační války jsou však v současnosti díky pokročilým technologiím na zcela jiné úrovni. Stěžejními pojmy jsou dnes především dezinformace, hoax, fake news a deepfakes.
02:08
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Sociální sítě se v posledních letech stávají nejen komunikačním prostředkem, ale také stále mocnějším politickým nástrojem sloužícím k manipulaci a ovlivňování veřejného mínění. Často narážíme také na pojem hybridní válka, který sice není nový, ale s nástupem internetu získal zcela nový rozměr.
03:09
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Aby nově vzniklá Česká republika mohla fungovat bezpečně a svobodně, aby nemusela čelit obavám z případného útoku agresorem, musela se stát součástí společné obrany Západu. Proto se roku 1999 připojila k Severoatlantické alianci. Smyslem vzniku této mezinárodní organizace je zajištění kolektivní obrany členských zemí a pomoc při zachování demokracie a míru.
07:52
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byly jen důsledkem dohody o novém uspořádání světa mezi USA a SSSR. Sovětský svaz byl ekonomicky v troskách a jeho problémy navíc umocňovaly závody ve zbrojení. Vyměnil proto nadvládu nad státy střední Evropy za slib, že NATO nebude posouvat své hranice dál na východ. Další teorie říká, že v ČSSR stáli za pádem komunismu sami komunisté – režim byl na pokraji zhroucení a ve straně se začal odehrávat boj o moc.
06:34
V roce 2000 hostila Praha zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Pro mnoho zejména mladých lidí to byla příležitost k vyjádření protestu proti globalizaci a rostoucí moci nadnárodního kapitálu. Skupina nejradikálnějších aktivistů obsadila část ulic u Vyšehradu a došlo k násilnému střetu s policií. Ušetřeni nezůstali ani novináři, což na vlastní kůži zažil i fotoreportér Jaroslav Kučera. Povedlo se mu ale pořídit fotku, která zvítězila v soutěži Czech Press Photo.
12:34
Mnozí si možná myslí, že i když budeme třídit odpadky, jezdit více na kole a nebudeme používat obaly na jedno použití, naši planetu tím nezachráníme. Jsou přesvědčeni, že to musí zařídit politici nebo jiní vlivní dospělí. Tak tomu ale není! Nikdy nejsme příliš malí na to, abychom mohli něco změnit. Musíme jít ostatním příkladem a jde jím i Sára, která spolu se svou rodinou zažívá „overshoot day“.
25:26
Malawi patří mezi nejchudší země na světě, do níž směřují nejrůznější formy mezinárodní pomoci – včetně té z České republiky. Papežská misijní díla se zaměřují především na základní životní potřeby dětí: jídlo, zdravotnictví a edukační záležitosti. Pokrývají ale i nečekané události, jako byly např. záplavy. Díky projektům fungují v zemi školy, nemocnice i kostely, staví se nové domy. I když vše vypadá samozřejmě jinak, než jsme zvyklí z Evropy, životní úroveň obyvatelstva se zvyšuje.
08:52
Příběh Jokubase z Litvy. Miluje modely letadel a na Litvu vzpomíná rád, ale říká, že mu vždy v rodné zemi chyběly hory. Jokubas a jeho rodiče diváky seznamují s tradicemi své země.
13:37
Příběh Shabdana, který se do Česka přistěhoval z Kyrgyzstánu, velmi rychle se naučil česky a našel si spoustu kamarádů. Přibližuje, že obyvatelé Kyrgyzstánu často moderní vymoženosti ani nepotřebují, víc než polovina z nich má početná stáda a kočuje jako pastevci ve vysokých horách.