01:22
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Reportáž popisuje následky tornáda, které zasáhlo roku 2004 město Litovel v Olomouckém kraji.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Jedním z vrcholových predátorů Amazonie je jaguár. Šelma je však ohrožena místními farmáři, kteří ji loví s cílem ochránit svá stáda. Nadace Panthera se proto snaží vybudovat pro jaguáry rozsáhlý bezpečný koridor, který vede od Arizony na jihu USA až po Argentinu. Navštívíme základnu nadace v brazilském Pantanalu a zjistíme, jakým způsobem se snaží její členové jaguáry chránit.
Lyska černá je jedním z našich nejhojnějších vodních ptáků. Díky nezaměnitelnému černému zbarvení s bílou skvrnou na hlavě ji zvládnou hravě rozpoznat i laici. Tvar těla lysky se v mnoha detailech liší od těla kachny. Není divu, lysky patří do zcela jiné ptačí čeledi i řádu.
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Od kdy se sčítáme a kolik lidí vlastně v českých zemích kdy žilo? Jsme spíše rodáci nebo se naopak rádi stěhujeme? Právě na takové otázky odpovídají výsledky sčítání z minulých let a desetiletí. Reportáž z roku 2011 shrnuje statistiky předchozích let.
Letos uplyne 20 let od nejničivějších novodobých povodní. Zkušenost z nich se promítla i do architektury, hlavně u staveb, které vznikly po roce 2002 v záplavových oblastech. Řada projektů třeba v Praze už s rizikem zvedající se hladiny počítá a má svá vlastní opatření.
Hrobka Slavín je součástí Vyšehradského hřbitova. Je to místo posledního odpočinku nejvýznamnějších Čechů. Záměrně zde ale nejsou politici. To aby hrobka odolala změnám režimu. S myšlenkou jejího vzniku přišel vlastenecký spolek Svatobor v 60. letech 19. století.
Pořad hledá odpovědi na otázky: Existují u nás ještě vůbec původní lesy? Jak byla pozměněna původní druhová skladba lesa na našem území? Jak se v ČR daří přibližovat druhovou skladbu lesa původní přirozené skladbě?
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.