02:22
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Navštívíme Solární a ozonovou observatoř ČHMÚ v Hradci Králové a prohlédneme si nejrůznější zařízení, která slouží k měření jednotlivých typů slunečního záření. Také se dozvíme o poměrně unikátním měření ozonu a aerosolů v atmosféře.
Trvale zmrzlá půda, tzv. permafrost, který leží nehluboko pod povrchem, způsobuje, že je rovinatá aljašská krajina pokryta bažinami. Reportáž také ukazuje, jaké části Aljašky pokrývá trvale zmrzlá půda a kde má maximální mocnost.
Občanům Hrádecka a Frýdlantska dlouhodobě klesá hladina vody v jejich studních. Hlavním viníkem může být důl Turów, který se nachází na polské straně hranice.
Jak je možné, že kostička z pískovce unese auto, ale ve vodě se rozsype na písek? Čeští vědci tuto záhadu rozluštili. Kromě toho se v pořadu dozvíme, jak vznikla Pravčická brána a jak se vnitřní a vnější geologické procesy mohou podílet na změnách reliéfu krajiny, například na zvětrávání skal.
Jizerskohorské bučiny se v červenci 2021 staly dalším českým přírůstkem na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o největší komplex listnatého lesa u nás. Staly se tak první tuzemskou přírodní lokalitou zařazenou na tento prestižní seznam. 10 kilometrů čtverečních má nyní záruku, že zdejší unikátní přírodní dědictví bude ochráněno. Podívejte se na rozhovor o Jizerskohorských bučinách s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ze dne, kdy se o zápisu rozhodovalo.
Podoba naší krajiny byla jejím intenzivním využíváním dramaticky změněna. Ukažme si další příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu. Pokud se budeme o krajinu starat tak, jak se o to snaží ochránci přírody ve jmenovaných lokalitách, není naše krajina zcela bez budoucnosti.
Hora Poledník se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Její dominantou je nepřehlédnutelná věž, která měří 37 metrů a z níž se nabízí krásné výhledy do okolí. My si připomene časy železné opony nebo řádění orkánu Kyrill v roce 2007 a bude nás zajímat, jak si příroda poradila s jeho následky.
Brambory patří mezi naše nejdůležitější potravinové plodiny. Mají celou řadu odrůd a rozdělují se na tři varné typy. Který na co použít a jak dlouho se brambory vaří? Inkové pěstovali na svazích And brambory už před pěti tisíci lety a odtud je do Evropy dovezli v 16. století Španělé. Zprvu se pěstovaly jako okrasné květiny, větší oblibu v kuchyni získaly až v 18. století. K nám byly dovezeny z oblasti Braniborska – a právě to jim dalo český název: brambory.
Králický Sněžník je pohoří na hranici Česka a Polska. Rozlohou 76 km2 je nejmenší u nás. Říká se mu „střecha Evropy“. Z vrcholu Klepáče totiž odtékají vody do Baltského, Severního a Černého moře. Nejčastějším cílem turistů v této oblasti je hora Králický Sněžník tyčící se do nadmořské výšky 930,9 metrů. V roce 2022 na její polské straně vyrostla rozhledna. Nahradila původní věž, která byla postavena v roce 1899.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.