02:22
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Navštívíme Solární a ozonovou observatoř ČHMÚ v Hradci Králové a prohlédneme si nejrůznější zařízení, která slouží k měření jednotlivých typů slunečního záření. Také se dozvíme o poměrně unikátním měření ozonu a aerosolů v atmosféře.
Nechte si stručně popsat příčiny vzniku zemětřesení a vysvětlit takzvané konvekční proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení. Jak se jmenuje věda, která zemětřesení zkoumá?
Správní centrum Špicberských ostrovů Longyearbyen je nejdostupnějším místem v Arktidě, do kterého se bez problémů dostanete pravidelnou leteckou linkou. Není tedy divu, že je častým odrazovým můstkem zájemců o výlet k severnímu pólu. My se odsud k severní točně vydáme přes ruskou základnu Barneo v doprovodu polárníka Miroslava Jakeše.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.
První vinice byla v Praze založena už v 11. století. Písemné prameny dokládající pěstování vinné révy pak pocházejí z dob panování Karla IV., který vydal edikt o zakládání pražských vinic. Vinice v průběhu času vznikaly a zanikaly s ohledem na dějinné okolnosti. Dnes už se Praze sice nepřezdívá „město vína“, ale vinice v ní stále nalezneme.
Takové uličky jako v Haštalské čtvrti na Starém Městě jinde v Praze nenajdete. Důvodem je to, že se jim vyhnula pražská asanace. Jsou úzké, křivolaké, nečekaně se lomí tak, že v nich postavy za soumraku vrhají dlouhé stíny. Většina návštěvníků naší metropole o nich však neví. Haštalská čtvrť se rozkládá mezi Staroměstským náměstím a Anežským klášterem. Pojďte se tam s námi podívat.
Horská bouda Dvoračky ležela v západní části Krkonoš v nadmořské výšce 1140 m. n. m. pod známou horou Kotel. Tato původní dřevěná horská bouda musela však být v roce 2023 stržena z důvodu statiky porušené dřevomorkou. Brzy poté byla zahájena výstavba její repliky. Hned vedle Dvoraček se nachází mnohem honosnější stavba, novodobý horský hotel Štumpovka.
Hostýnské vrchy jsou chráněným přírodním parkem, plným vzácných rostlin a porostů. Připomínají ale i dávnou historii.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.