02:22
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Navštívíme Solární a ozonovou observatoř ČHMÚ v Hradci Králové a prohlédneme si nejrůznější zařízení, která slouží k měření jednotlivých typů slunečního záření. Také se dozvíme o poměrně unikátním měření ozonu a aerosolů v atmosféře.
V roce 1784 začalo v pražském Klementinu pravidelné měření teploty vzduchu a později i měření dešťových a sněhových srážek. A měří se tu bez přestávky až dodnes. V roce 2024 tak meteorologická měření v Klementinu oslaví již 240. výročí svého fungování.
Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.
Věda24 (2025) přichází s pozitivní zprávou: ozonová vrstva se pomalu zaceluje a vrací se tak na úroveň z 80. let minulého století, kdy začali vědci poprvé upozorňovat na její ztenčení kvůli používání freonů, látek, které se používaly při výrobě lednic nebo sprejů.
Amálino údolí u Kašperských Hor bylo již od středověku proslulé těžbou zlata. Dnes už se zde dávno netěží. Jedna ze štol slouží k úplně jinému účelu, nachází se v ní seizmická observatoř, která dokonce patří k nejlepším svého druhu na světě. Proč je právě toto místo ideální pro zaznamenávání zemětřesení a mnoho dalšího, se dozvíme v následující reportáži.
Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do něhož se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jak vědci vylepšili na první pohled běžné fotovoltaické články?
13 623
867
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.