09:01
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Znečištění ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jedním z nejhorším nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Obce se snaží bránit proti průmyslovým znečišťovatelům zákonnými prostředky, avšak stát jim místo pomoci klade překážky. Jaké a jak?
Společnost OKK Koksovny se nachází v centru města Ostrava. Z důvodu častého vypouštění zabarvených výparů začala její činnost dokumentovat místní firma, video zveřejněné na sociálních sítích dosáhlo 55 tisíc shlédnutí. I přesto, že koksovny tvrdí, že jde o mimořádné situace, místní firmy a odborníci z Centra pro životní prostředí a zdraví a Ostravské univerzity se shodují, že se rozhodně o mimořádné akce nejedná.
Roku 1972 se ve švédském Stockholmu koná konference OSN o životním prostředí. Ve stejném roce je vydána kniha manželů Meadowsových "Meze růstu". Obě události znatelně ovlivní smýšlení o problémech životního prostředí po celém světě. V normalizačním Československu však tyto přelomové události na poli ochrany životního prostředí nacházejí úrodnou půdu pouze v poměrně úzkém kruhu zapálených ekologů. Myšlenky obsažené v Mezích růstu, šířené u nás prostřednictvím samizdatu, se komunistický režim snaží umlčet.
Ochrana zemědělského půdního fondu má mnoho podob, přesto každý den přicházíme v přepočtu o několik fotbalových hřišť půdy. Poplatky za vynětí z půdního fondu jsou podle Daniela Vondrouše nejúčinnějším nástrojem její ochrany. Je to tržní nástroj, který nutí investora rozmyslet se, jestli opravdu potřebuje tak velký kus zemědělské půdy, nebo zda nemůže svůj projekt realizovat v již zastavěném území, např. na brownfieldech. Vondrouš zároveň porovnává laxní přístup českého státu s praxí v zahraničí.
Může komunistický režim za katastrofální stav životního prostředí před rokem 1989? Pohrdání životním prostředím se mísilo s nerespektem k jednotlivým krajinným složkám. Režim také zamlčoval lidem informace, které se úzce dotýkaly jejich zdraví. Stavu ovzduší navíc nepřispívaly ani geografické charakteristiky české kotliny.
Obec Horní Jiřetín navazuje na kampaň o zachování těžebních ekologických limitů. Za podpory starosty, organizace Greenpeace a veřejnosti bude místní základní a mateřská škola čerpat energii pouze z obnovitelných zdrojů, a to z tepelných čerpadel a solárních panelů. Občané se inspirují v zahraničí, v malé německé energeticky soběstačné obci Feldheim, která je schopna vyrobit elektřinu pro přibližně 40 tisíc obyvatel.
První hlubinné úložiště radioaktivního materiálu budují ve Finsku. Úložiště by mělo pojmout vyhořelé palivo ze dvou fungujících finských elektráren. Spolu s Danielem Stachem se v pořadu Hyde Park Civilizace se podívejte, jak by mělo toto úložiště fungovat a jak se do něj bude radioaktivní odpad přepravovat.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Pořad o Národním energetickém klimatickém plánu. Ten říká, že do roku 2030 bychom měli zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie na 20 % z celkového množství v ČR.
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Podkrušnohorskou krajinu výrazně ovlivnilo dobývání hnědého uhlí v povrchových dolech. To je v posledních letech utlumováno a jámy v řadě případů zalila voda. Jezer vznikla už desítka a odborníci je plánují všechny propojit. V roce 2021 bylo pro veřejnost otevřeno takto vzniklé jezero u města Most, které se napouštělo celé čtyři roky.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.