Našli jsme pro vás videí: 21
09:34
Vliv zeleně na život ve městech
Stromy v metropolích mají pozitivní vliv na své okolí, vegetace mimo jiné snižuje teplotu vzduchu v letním období či zlepšuje kvalitu ovzduší. Stromy mají velký význam v boji s klimatickými změnami. V mnoha městech však díky tlaku developerů na novou výstavbu zeleň z center měst mizí. Výsadba nových stromů v urbanizovaných oblastech často naráží na omezený prostor pro kořenový systém i nedostatek vláhy. Kde by se Praha měla učit, jak být přívětivějším místem pro lidi a zároveň účinně snižovat teplotu ve svém centru?
02:00
Poušť jménem parkoviště
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
02:00
Revitalizace řek ve městě
O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.
02:00
Co se děje po spláchnutí
Je to takové veřejné tabu. Jsme na záchodě, spláchneme. Co se děje dál? A jaké důsledky má vypuštění vany, čisticích prostředků, používání oleje v kuchyni nebo splachování zbytků léků z našich těl? V České republice se daří vyčistit 80 % odpadních vod, ale bez problémů to zdaleka není.
01:51
Zadržování vody ve městech
Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.
01:56
Vliv stromů na snižování teploty vzduchu
S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.
11:38
Limity krajiny a limity těžby
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
10:30
První český vodíkový autobus
Jak funguje autobus poháněný vodíkovou technologií? Tento jev popisuje Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, jehož představitelé společně s tradičním výrobcem trolejbusů z Plzně sestrojili první vodíkový autobus v ČR v roce 2009. Autobus ujede až 300 km na jedno dobití s elektromotorem o výkonu 120 kilowattů.
03:13
Energetická náročnost budov ve městě
Města, ve kterých žije více než polovina světové populace, hrají klíčovou roli v celkové spotřebě energie. Úsporným řešením jsou inteligentní budovy s pasivními strategiemi, které řeší správné využití teploty budovy. Na příkladu modelu nově postaveného centra Istanbulu se testuje, do jaké míry jsou budovy ovlivněné okolním prostředím a jak na něj mohou reagovat.
03:08
Cesta k energetické soběstačnosti
Česká obec Kněžice vyrábí teplo a elektřinu pomocí bioplynové stanice a kotelny na biomasu z místních zdrojů. Zatímco elektřinu dodává distributorovi, teplo putuje přímo obyvatelům obce. Obec se chce dále věnovat výrobě pohonných hmot pro zásobení vlastních dopravních prostředků. Bioplynová stanice využívá energii z celkem 27 komodit.
24:47
Energeticky soběstačné obce na Slovensku
Ve slovenském regionu Pol‘ana vznikl významný projekt energetické soběstačnosti. Od roku 2009 sdružení osmi obcí pod názvem „Združenie obcí Bioenergia Bystricko“ vytápí 35 veřejných budov biomasou z místních zdrojů. Obce tak využívají lokální zdroje energie, budují pracovní místa, šetří peníze obce a chrání životní prostředí.
07:56
Energeticky soběstačná škola
Obec Horní Jiřetín navazuje na kampaň o zachování těžebních ekologických limitů. Za podpory starosty, organizace Greenpeace a veřejnosti bude místní základní a mateřská škola čerpat energii pouze z obnovitelných zdrojů, a to z tepelných čerpadel a solárních panelů. Občané se inspirují v zahraničí, v malé německé energeticky soběstačné obci Feldheim, která je schopna vyrobit elektřinu pro přibližně 40 tisíc obyvatel.
