01:51
Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.
01:56
S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.
11:38
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
10:30
Jak funguje autobus poháněný vodíkovou technologií? Tento jev popisuje Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, jehož představitelé společně s tradičním výrobcem trolejbusů z Plzně sestrojili první vodíkový autobus v ČR v roce 2009. Autobus ujede až 300 km na jedno dobití s elektromotorem o výkonu 120 kilowattů.
03:13
Města, ve kterých žije více než polovina světové populace, hrají klíčovou roli v celkové spotřebě energie. Úsporným řešením jsou inteligentní budovy s pasivními strategiemi, které řeší správné využití teploty budovy. Na příkladu modelu nově postaveného centra Istanbulu se testuje, do jaké míry jsou budovy ovlivněné okolním prostředím a jak na něj mohou reagovat.
03:08
Česká obec Kněžice vyrábí teplo a elektřinu pomocí bioplynové stanice a kotelny na biomasu z místních zdrojů. Zatímco elektřinu dodává distributorovi, teplo putuje přímo obyvatelům obce. Obec se chce dále věnovat výrobě pohonných hmot pro zásobení vlastních dopravních prostředků. Bioplynová stanice využívá energii z celkem 27 komodit.
24:47
Ve slovenském regionu Pol‘ana vznikl významný projekt energetické soběstačnosti. Od roku 2009 sdružení osmi obcí pod názvem „Združenie obcí Bioenergia Bystricko“ vytápí 35 veřejných budov biomasou z místních zdrojů. Obce tak využívají lokální zdroje energie, budují pracovní místa, šetří peníze obce a chrání životní prostředí.
07:56
Obec Horní Jiřetín navazuje na kampaň o zachování těžebních ekologických limitů. Za podpory starosty, organizace Greenpeace a veřejnosti bude místní základní a mateřská škola čerpat energii pouze z obnovitelných zdrojů, a to z tepelných čerpadel a solárních panelů. Občané se inspirují v zahraničí, v malé německé energeticky soběstačné obci Feldheim, která je schopna vyrobit elektřinu pro přibližně 40 tisíc obyvatel.
02:38
Jak může vypadat snaha o ochranu přírody v malé obci? V obci Šakvice se rozhodli vybudovat biokoridor, který je přínosem pro životní prostředí i pro místní obyvatele.
17:43
V centru Prahy vznikne rozsáhlý administrativní komplex podle projektu architektky Zahy Hadid. Námitky odborné veřejnosti ke stavbě se týkají například vzniku stovek parkovacích míst, což by mohlo přinést zvýšenou intenzitu automobilové dopravy v centru.
02:31
Kontroverzní podstata Dubajského „zázraku“ spočívá ve využívání námezdní síly. Pořad ukazuje i energetickou náročnost existence této metropole.
07:59
Brněnská organizace Nesehnutí upozorňuje na význam udržitelné dopravy, která klade důraz na chodce a cyklisty. I přes existenci strategického plánu udržitelné dopravy města Brna investuje město do rozvoje alternativních způsobů mobility zanedbatelné částky.