03:04
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Na přítoku řeky Moravy, říčce Desné, najdeme unikátní vodní dílo, přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně, která slouží jako obří akumulátor pro ukládání elektrické energie. Jak funguje?
Miroslav Táborský představuje hanáckou metropoli Olomouc, jež se díky monumentálnímu baroknímu sloupu uprostřed náměstí dostala v roce 2000 na prestižní seznam UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou hlavních městských prostranství, ale především výraznou památkou vrcholného baroka.
Mladečské jeskyně sice nemají bohatou krápníkovou výzdobu, ale dochovala se zde primitivní jeskynní malba, unikátní památka na kromaňonce, kteří zde žili před 25–30 tisíci lety. Co ještě nám po nich zbylo?
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) nám přiblíží, jak je to s lavinami v Krkonoších, kde je zmapováno přes sto lavinových drah. Dozvíme se, jak lavina vzniká a jaký má vliv na přírodu.
Pasáž přibližuje přírodní zajímavosti Slavkovského lesa – minerální prameny, rašeliniště, chráněné druhy rostlin, vývěry podzemních plynů.
Žižkovská televizní věž vzbuzovala od začátku své existence rozporuplné reakce mezi odborníky i laickou veřejností. Někteří ji považovali za stavbu budoucnosti, podle jiných se vůbec nehodila do panoramatu Prahy plného historických budov. Následující reportáž představí současnost i pozadí vzniku této zajímavé stavby, která je dodnes nejvyšší budovou v Česku a dodnes vyvolává emoce.
Kde postavit dětské hřiště a kde plánovat stavbu domova pro seniory? I v tomto pomáhají nejen státním úřadům výsledky sčítání lidu. Speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011 vysvětluje, jak jsou data ze sčítání lidu využívána. Pomáhají při výstavbě velkých záchytných parkovišť, policii, hasičům a záchranné službě poskytují informace o zástavbě i sociální skladbě obyvatel.
Víte, co je to pařezina? Byly to stabilní lesy, které po desítky let představovaly spolehlivý zdroj dřeva na topení. K čemu je tento typ lesa využíván v 21. století? Pařezinou se totiž na rozdíl od pole může prohnat povodeň bez toho, aby jí uškodila.
Jeřáb oskeruše patří mezi vzácné ovocné dřeviny. Nejvíce jich na světě najdete na jihovýchodní Moravě – Slovácku, navíc tam roste mnoho prastarých a rozložitých jedinců. Plody oskeruše mají vysokou nutriční hodnotu, ale než je sklidíte, musíte se naučit trpělivosti.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?
Evoluční psychologové si lidský mozek představují jako švýcarský armádní nůž. Ten má řadu různých nástrojů – třeba pilníčky, šroubováčky, kleštičky... Takové nástroje slouží k řešení jednotlivých problémů. Vývojovým nástrojům lidského mozku říkají evoluční psychologové moduly. Také slouží k řešení problémů, s nimiž se naši předci setkávali často a opakovaně. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Zíváme všichni, stejně jako další savci, ptáci, některé ryby i plazi. Ale proč? Video nastiňuje mechanismus zívání a rozebírá dvě teorie, proč zíváme. Upozorňuje také na skutečnost, že zívání je nakažlivé, a to dokonce mezidruhově. A jak jsme na to přišli? Vysvětlíme!
Video začíná krátkým historickým exkurzem a zmiňuje Karla Landsteinera a Jana Janského, objevitele krevních skupin. Zmiňuje distribuci krevních skupin ze systému AB0 po světě i další krevní systémy, jako je např. Rh faktor. Dále se ve videu dozvíme, na jakém principu krevní skupiny fungují.
Video začíná objevem prvního a nejznámějšího antibiotika – penicilinu – a historií objevů dalších významných antibiotik. Zmiňuje, že v současné době kvůli nadužívání antibiotik a s tím souvisejících bakteriálních rezistencí závodíme při vývoji nových antibiotik s časem; dle odborníků se může jednat o závažnější problém než současná globální klimatická změna. V současné době zemře jen v EU na neléčitelná bakteriální onemocnění a přidružené komplikace až půl milionu lidí ročně. Ve videu se dále dozvíme, jak antibiotika působí a proč jsou účinná proti bakteriím, ale nikoli proti virům.
14 136
861
4 801
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.