01:56
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
V roce 1996 byly Bílé Karpaty zapsány na prestižní seznam biosférických rezervací UNESCO. Patří totiž k nejvýznačnějším přírodním a kulturním krajinám Evropy. Bělokarpatské květnaté orchidejové louky se navíc řadí k druhově nejbohatším společenstvům světa. Originální symbióza kytek a hub udělala z Bílých Karpat jeden z nejcennějších biotopů v Evropě.
Ročně Pražané spotřebují přes 130 milionů kubíků vody. V následující reportáži se vypravíme k největší zásobárně vody pro Prahu, vodní nádrži Švihov na řece Želivce. Také se dozvíme o vodních zdrojích, které Praha využívala v minulosti, a procesech, kterými se pitná voda upravuje.
V Českém středohoří najdeme naši nejmohutnější samostatně stojící skálu, Bořeň. Přesněji se jedná o znělcový skalní suk. Jak ukáže pořad Krajinou domova (2021), jeho vrchol není pozoruhodný pouze z hlediska geologického, ale na své si tu přijdou i botanici. Jakou rostlinu najdete v rámci Čech jenom tady? Zjistíte ve videu.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Tropické deštné lesy patří mezi největší bohatství naší planety. Hned po korálových útesech jsou nejbohatšími ekosystémy z hlediska druhů na světě, přestože zabírají jen 6 % rozlohy Země. Při putování v pralesech Filipín uvidíme místní unikátní druhy rostlin i živočichů a zároveň si připomeneme, jak je tento ekosystém ovlivňován zásahy člověka.
V pobřežních vodách jihovýchodní Asie se rozkládají rozsáhlé oblasti, které jsou porostlé mangrovy. Společenství rostlin, která ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, jsou přirozenou obranou proti tajfunům a tsunami. Jejich likvidací kvůli cestovnímu ruchu a prostoru pro nové turistické resorty však o bohatství těchto pobřežních ekosystémů přicházíme.
Revitalizace rozmanitých krajinných ekosystémů jsou nezbytnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu. Obnova krajinotvorných prvků zlepšuje mikroklima, posiluje retenci vody, zvyšuje biodiverzitu, podporuje stabilitu a estetickou funkci krajiny nebo zajišťuje její prostupnost. Pojďte se s námi podívat na příklady míst, kde to funguje.
14 100
861
4 792
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.