01:56
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
Navštívíme Jizerku (Malou Jizeru), snad nejznámější osadu na české straně Jizerských hor. Původními obyvateli byli čihaři, tedy lovci drobných ptáků. V 19. století se místní obyvatelé začali věnovat převážně výrobě skla a také hledání drahých kamenů poblíž zdejších řek a potoků. Dnes je Jizerka rájem cyklistů a lyžařů.
O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.
Vydáte-li se na Kozákov v Českém ráji, nezapomeňte si geologické kladívko. Jako památka na dávnou sopečnou činnost tu zůstalo mnoho achátů, jaspisů a olivínů. Nedaleko Kozákova se nachází muzeum drahých kamenů, kde pohovoříme s odborníkem Josefem Votrubcem.
Jaké jsou příčiny znečištění vodních toků? Naše dlouhodobě nejznečištěnější řeka pramení v horách tak čistá, že splňuje parametry kojenecké vody. V čem je tedy problém? A jak kvalitu vody ovlivňuje sucho? A jak proti znečištěným řekám můžeme bojovat?
Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Člověk využívá přírodu a její zdroje neudržitelným způsobem a tím ohrožuje samotnou podstatu své existence. Spalování fosilních paliv uvolňuje do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů, jejichž zvýšená koncentrace má za následek globální oteplování. Změna klimatu přináší nespočet důsledků, které se navíc vzájemně násobí.
Skály jsou snad tím nejtypičtějším prvkem české krajiny. Jen stěží můžeme nepodlehnout dojmu, že jsou věčné. Svědčí však o neustálém koloběhu hornin, koloběhu tvoření, rozpadu a mizení. Co se dnes zdá být pevné, bude zítra prach. Co je dnes prach a bláto, bude jednou skálou. Česká krajina je unikátní kronikou tohoto koloběhu. A nejen to. Skály jsou symboly vztahu člověka a přírody. Úvahu doprovází atraktivní záběry ikonických českých skal.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.