01:56
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
Na indonéském ostrově Bali je mnoho aktivních sopek. Patrně nejznámější je Agung, více než třítisícová nejvyšší hora ostrova. Sopka v roce 1963 ožila a došlo k jedné z nejsilnějších erupcí 20. století. Pro místní hinduistické obyvatelstvo je hora Agung symbolem boha a její erupce projevem božího hněvu. V roce 2017 se sopka znovu probudila a její aktivita vzbudila zájem celého světa. Naštěstí se nenaplnily obavy některých vulkanologů, že by mohlo dojít k podobnému scénáři jako v roce 1963. V roce 2019 menší erupce ustaly a od té doby je Agung opět nečinná.
Meteoroložka Taťána Míková nám představí dělení oblaků na jednotlivé druhy a jejich základní charakteristiku. Uvidíme nejčastější typy jako stratocumulus, rozsáhlý nimbostratus přinášející déšť nebo cumulonimbus, který způsobuje bouřky.
Reportáž Objektivu z března roku 2025 vás zavede na jeden ze sedmi hlavních Kanárských ostrovů, ostrov La Palma. Ten je, stejně jako ostatní Kanárské ostrovy, sopečného původu. Co a jak vulkanická činnost na ostrově ovlivňuje, zjistíte v této reportáži.
Island leží na střetu euroasijské a severoamerické litosférické desky. Díky tomu je vulkanická činnost na ostrově zcela běžnou součástí života a místní lidé se energii zemského nitra snaží využít ke svému prospěchu. Výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull však v roce 2010 na týden paralyzoval leteckou dopravu v celé Evropě.
Stane se lom Požáry v Prokopském údolí v Praze skládkou? Pořad se věnuje tomu, proč je lepší ponechat lom přirozeným změnám.
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Vodní toky mohou být znečištěny odpadní vodou, když dojde k přeplnění kanalizace srážkovou vodou, která tam přitéká. Jednoduchým řešením je výstavba nádrží např. u sídlišť, které dešťovou vodu zadrží a nepustí ji dál do kanalizace. Stavba takového jezírka přitom není nic složitého.
Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.
13 787
776
4 719
1 341
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.