14:01
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Liberecký kraj.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Červené blato se nachází na okraji CHKO Třeboňsko. Dnes je národní přírodní rezervací, kdysi však území sloužilo jako zásobárna topiva pro nedalekou sklářskou huť z Jiříkova údolí. Jako v každém rašeliništi, i zde se musíme pro naši bezpečnost pohybovat jen po vyznačených cestách. Na jaře tu kvete rojovník bahenní, v létě dozrávají borůvky a brusinky. Také tu roste suchopýr, vlochyně nebo borovice blatka.
Na vrcholu Buchtova kopce v CHKO Žďárské vrchy najdeme modrou kopuli, která ukrývá radar sloužící civilním letadlům pohybujícím se nad územím Česka. Setkáme se s vedoucím stanice, který je zároveň místním rodákem, a dozvíme se detaily, a to jak o řízení letového provozu, tak o Žďárských vrších.
Spolu s průvodcem se vypravíme na komentovanou prohlídku pražské vietnamské tržnice SAPA. Projekt komentovaných prohlídek si klade za cíl přiblížit vietnamské tradice „malé Hanoje" českým zájemcům a jde o příležitost objevit místo, kam se mnozí lidé na vlastní pěst neodváží. V tržnici je ale mnohem více aktivit, které chtějí propojovat českou a vietnamskou komunitu.
Jakmile se otevře v Amazonii nové ropné pole, vybuduje se i nová dopravní komunikace. Silnice, které spojují ropná naleziště, přináší ekonomický růst a zaměstnanost, ale jen někomu. Zároveň je vstupní bránou k další devastaci a kolonizaci tropického deštného lesa a k ničení původních komunit. Čím více silnic, tím rychlejší je odsun zdejšího přírodního bohatství.
Znečištění ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jedním z nejhorším nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Obce se snaží bránit proti průmyslovým znečišťovatelům zákonnými prostředky, avšak stát jim místo pomoci klade překážky. Jaké a jak?
Jezero Turkana v severní Keni, na jehož vodě je životně závislých 500 000 lidí, se neustále zmenšuje. Na deště, které dříve přicházely pravidelně, se se změnami klimatu nelze spolehnout. Voda v jezeře ubývá, protože etiopská vláda vybudovala na jejím přítoku přehradu. Se snižující se hladinou jezera a srážkovými úhrny se lidem snižují i možnosti obživy.
Znečištění světového oceánu je alarmující. O znečištěných oblastech a proviněních člověka vůči oceánu hovoří Doc. RNDr. Bohumír Janský, CSc. Jaký je podle něj klíč ke zlepšení situace? Jak může každý z nás ovlivnit čistotu vody v mořích?
Český vědecký tým se vypravil do Etiopie, aby pomohl zmapovat druhy hlodavců i virů, které tito drobní tvorové přenáší. Snímek navíc ukazuje způsoby vědecké práce přímo v terénu, kulturní rozdíly a specifika této rozmanité země.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Mezi rybami, především v tropech, najdeme nejrůznější způsoby rozmnožovacího chování, jakým může být i změna pohlaví. I mezi českými zástupci se dá najít velmi kuriózní případ. Je jím hořavka duhová, která klade svá vajíčka přímo do vydechovacího otvoru mlže. V něm se pak zárodky vyvíjí v relativním bezpečí.
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.