04:46
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Bořeň – nejmohutnější skalní suk České republiky a největší jednolité povrchové znělcové těleso Evropy – se vypíná vysoko nad údolím řeky Bíliny v Českém Středohoří. Její skalnaté svahy a kamenná moře jsou unikátní botanickou zahradou.
Jak se šíří nepůvodní druhy v české krajině? A jak v ní škodí? Invazní druhy živočichů či rostlin se na dané území dostanou přispěním člověka. Následně se mohou nekontrolovaně šířit a škodit původním druhům či ekosystémům. Jak si jim můžeme bránit?
Rozhledna na Králickém Sněžníku byla postavena na přísně chráněném místě, odkud vrcholové bezlesí umožňuje totožný výhled i ze země. Experti vnímají úřední povolení této stavby jako velice kontroverzní a obávají se dalších negativních dopadů na unikátní ekosystémy kvůli počtu turistů, které rozhledna může přilákat.
V únoru 2019 bylo u Božího Daru v Krušných Horách tolik sněhu, že ke změření jeho výšky nestačila ani 3 metry dlouhá sonda. Na každém metru čtverečním zde bylo přes 400 litrů vody. Vodohospodáři proto hledají způsoby, jak na jaře během tání co nejvíce vody pod horami zachytit a využít tak její zásoby.
45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.
Jelikož je sledování počasí v mobilech či tabletech stále populárnější, Český hydrometeorologický ústav představil bezplatnou aplikaci pro předpověď počasí, kterou si stáhlo už přes 200 000 lidí. Aplikace vychází z modelu Aladin, nové údaje počítá čtyřikrát denně, a kromě předpovědi počasí je s ní možné sledovat i například kvalitu ovzduší či riziko výskytu klíšťat. Přesto je ale obtížné předpovědět všechno.
Dravý pták harpyje pralesní je nejen součástí indiánské mytologie, ale patří i k vrcholným predátorům Amazonie. Jejich přítomnost také označuje dobrý stav ekosystému. Ochraně harpyjí se věnuje venezuelská organizace Esfera, jejíž členové nám v následující reportáži představí, jak s těmito pozoruhodnými dravci pracují.
Stanice na Milešovce je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v Česku. Meteorologické prvky se zde měří nepřetržitě již od roku 1905. Za celou dobu svého provozu měla jen dva krátké výpadky provozu. Všechny záznamy jsou archivovány.
Hora Pancíř je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Šumavě. Na jejím vrcholu byla vztyčena jednoduchá rozhledna už v roce 1880. Od roku 1923 tu pak najdeme turistickou chatu s modernější rozhlednou, odkud je vidět bavorský Velký Javor a za jasného počasí i Alpy.
Navštívíme Boubínský prales, který je mnohem složitějším ekosystémem než všechny lesy v okolí. Některé stromy jsou tu staré až 500 let. Ročně sem zavítá přibližně 100 tisíc návštěvníků. Kromě pralesa stojí za návštěvu i Boubínská rozhledna, ze které můžeme za příznivého počasí pozorovat nejen celou Šumavu, ale i Alpy.
Hostýnské vrchy jsou chráněným přírodním parkem, plným vzácných rostlin a porostů. Připomínají ale i dávnou historii.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do něhož se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jak vědci vylepšili na první pohled běžné fotovoltaické články?
13 600
866
4 825
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.