04:46
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Bořeň – nejmohutnější skalní suk České republiky a největší jednolité povrchové znělcové těleso Evropy – se vypíná vysoko nad údolím řeky Bíliny v Českém Středohoří. Její skalnaté svahy a kamenná moře jsou unikátní botanickou zahradou.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
V Holštejnské jeskyni v Moravském krasu probíhají stále speleologické výzkumy. Pod nánosy sedimentů se zde ukrývá bohatá krápníková výzdoba a jistě i další zajímavé krasové prvky. Od doby objevu jeskyně byly vyčištěny trasy v délce přes 600 metrů, avšak speleologové toho mají ještě mnoho před sebou.
Mezi lety 1981 a 2010 byl dlouhodobý normál průměrné teploty vzduchu v ČR 7,9 °C. Jaká bude dle Českého hydrometeorologického ústavu průměrná teplota v následujících letech?
S Krajinou domova (2017) navštívíme okolí barokního zámku Jezeří v Krušných horách. Zdejší malebná krajina byla zdevastována rozsáhlou povrchovou těžbou hnědého uhlí. S útlumem těžby se však přírodě nabízí možnost obnovy.
Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života. Zdá se navíc, že by jejich výzkum mohl napomoci pochopení principu stárnutí.
Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.
Video ukazuje vzácné a nepůvodní rostliny katrán tatarský a mandloň nízkou. Ze zvířecí říše se představí vzácný tetřev hlušec, kterého je možné pozorovat na Šumavě. Ukázka zachycuje i důležitost ponechání srnčího mláděte na místě jeho nálezu s tím, že v okolí jsou jeho rodiče. Děti se také dozvědí, s jakými živočichy se mohou setkat v zámeckém parku Blatná.
Kam až sahá historie snah o vytvoření kanálu Dunaj-Odra-Labe? S myšlenkou propojit Dunaj se Severním mořem si údajně pohrával už Karel IV. Reportáž přináší stručný přehled historie plánování kanálu, který by propojil evropská moře.
Jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara o rozdělení Československa se konala v brněnské vile Tugendhat. Jak jednání ve vile probíhala? A proč bylo vybráno zrovna toto místo? Na otázky odpovídá tehdejší brněnský primátor Václav Mencl.
Řeka Lužnice je nedaleko obce Majdalena na Třeboňsku rozdělena pomocí hráze na Starou a Novou řeku. Toto vodní dílo zde vzniklo koncem 16. století podle návrhu nejslavnějšího třeboňského rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Zatímco Nová řeka se vlévá do Nežárky, Stará řeka napájí rybník Rožmberk. Dnes je oblast chráněna jako národní přírodní rezervace.
Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.