04:46
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Bořeň – nejmohutnější skalní suk České republiky a největší jednolité povrchové znělcové těleso Evropy – se vypíná vysoko nad údolím řeky Bíliny v Českém Středohoří. Její skalnaté svahy a kamenná moře jsou unikátní botanickou zahradou.
Video ukazuje vzácné a nepůvodní rostliny katrán tatarský a mandloň nízkou. Ze zvířecí říše se představí vzácný tetřev hlušec, kterého je možné pozorovat na Šumavě. Ukázka zachycuje i důležitost ponechání srnčího mláděte na místě jeho nálezu s tím, že v okolí jsou jeho rodiče. Děti se také dozvědí, s jakými živočichy se mohou setkat v zámeckém parku Blatná.
Václav Cílek vysvětluje, co mohou geologové a paleontologové vyčíst z vápence. Poznají nejen to, jací živočichové a rostliny v minulosti obývali naši zemi, ale například i v jakém prostředí žili.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Hranická propast se nachází nedaleko železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Jak je propast skutečně hluboká, se neví. Na dně se totiž nachází jezírko, které vodu bere v hloubkách stovek metrů. Toto území bylo jako evropsky významná lokalita zařazeno také do soustavy Natura 2000.
Mezi povodní nejpostiženější oblasti v Praze v roce 2002 patřil Karlín. Několik domů během povodně spadlo, další desítky domů museli statici zbourat. Lidé se báli, že se Karlín zcela vylidní. To se ale nestalo. Povodeň Karlínu paradoxně prospěla. Karlín se po povodních proměnil v moderní rezidenční čtvrť, která je vyhledávaná nejen pro bydlení, ale i pro podnikatele.
Podmínky pro vznik blesku se tvoří už ve chvíli, kdy se na obloze začnou objevovat bouřková oblaka. Jak blesk vzniká? A co je doprovodné hřmění, které může být slyšet i 40 kilometrů daleko?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Bohatost ekosystému může pozitivně ovlivnit i člověk svou ochranářskou a hospodářskou činností. Neuváženými zásahy do krajiny však může biodiverzitu naopak snížit. To vše uvidíme na opukové plošině Džbán, která se táhle od Kladna až k Žatci.
Takto poeticky by se dala nazvat naše nejvýchodnější obec. Hrčava je také nejvzdálenější z našich obcí od hlavního města. Slunce zde vychází o celých 18 minut dříve než v Praze. Pojďte se s námi podívat na virtuální prohlídku této malebné a zajímavé vesničky. Čím kromě své polohy je ještě výjimečná?
Pevnost Terezín je známá zejména jako ghetto, kde byly během 2. světové války soustředěny tři čtvrtiny židovského obyvatelstva naší země. Transporty Židů končily na nádraží v Bohušovicích nad Ohří, poté následoval tříkilometrový pochod do Terezína, který byl pro řadu již tak vyčerpaných lidí konečný. Proto začalo projektování železniční vlečky, která by tuto trasu nahradila. Na její stavbě se podíleli samotní vězni a byla dokončena v roce 1943.
Kvůli ničivému požáru v NP České Švýcarsko v létě 2022 byla Pravčická brána nepřístupná až do konce září téhož roku. K tomuto skalnímu útvaru (a zpět) je možné se vypravit pouze z Hřenska, ostatní trasy zůstaly uzavřené, jelikož na nich hrozí skalní řícení či pád ohořelých kmenů. Ve videu si prohlédneme, co požár v národním parku způsobil, ale i jaká měl pozitiva pro tamní vegetaci.
13 605
866
4 823
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.