07:37
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Ve videu z pořadu Wifina se s dětským průvodcem podíváme do památníku Terezín, židovského ghetta, v němž začala svoji pouť většina českých obětí holokaustu. Zjistíme, v jakých podmínkách zde vězni za války žili, ale i to, jak vypadalo jejich rozmanité kulturní vyžití. Krátce je pojednáno také o tom, na základě čeho se do ghetta člověk tehdy dostal.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
S tím, jak se v průběhu dějin proměňovaly potřeby lidí a jejich hospodářská činnost, měnila se i druhová skladba lesa. Dominance smrku ochudila lesní ekosystém o jeho pestrost a biodiverzitu.
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Čeští vědci mají podíl na popisu zelené řasy chromery, která byla objevena při výzkumu korálových útesů v sydneyském přístavu. Analýza DNA odhalila blízkou příbuznost řasy s parazitickými výtrusovci, kam patří například původce malárie. Od společné vývojové větve se oddělila před 700 miliony let a vědci takový organismus hledali již dlouho. Objev možná pomůže zodpovědět otázku, jak se ze symbiotických řas stali nebezpeční parazité, možná také napomůže při výrobě účinných léčiv proti malárii.
Ukázka hnízdícího výra a představení jeho způsobu života, jeho potravy i nebezpečí, která ho ohrožují.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Přes 8 miliard tun plastu už lidstvo vyprodukovalo za celou dobu své existence. A tempo produkce stále roste. Tento trend s sebou přináší důsledky, které znamenají ohrožení životní o prostředí i zdraví člověka, a tedy i zvyšuje naléhavost řešit odpadové hospodářství. Jak na to?
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a zemina je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
V pobřežních vodách jihovýchodní Asie se rozkládají rozsáhlé oblasti, které jsou porostlé mangrovy. Společenství rostlin, která ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, jsou přirozenou obranou proti tajfunům a tsunami. Jejich likvidací kvůli cestovnímu ruchu a prostoru pro nové turistické resorty však o bohatství těchto pobřežních ekosystémů přicházíme.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
Reportáž o vědecké zprávě vyzývající ke globální změně stravování lidí v zájmu trvale udržitelného rozvoje lidstva.
13 495
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.