portály České televize
menu

Často hledáte:

hustota příběhy druhá světová válka Večerníček demokracie

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Funkce lesa: Zadržování vody

V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.

Z pořadu:

Lovci záhad Přehrát celý pořad

Témata:

Biologie rostlin Ekologie Neživá příroda Rozmanitost přírody Krajinná ekologie

Námět do výuky:

Co umí les? Proč musíme chránit stromy? Voda v přírodě

Vhodné pro stupeň:

1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Přírodověda Vlastivěda Ekologie Biologie

Klíčová slova:

ekosystém voda lesy strom zadržování vody v krajině koloběh vody déšť srážky hospodaření s vodou

Materiály ke stažení

1 pracovní list

Pracovní list: Voda v přírodě

Pracovní list je určen pro skupinovou práci žáků 4. a 5. ročníku. Vzhledem k zařazení badatelské aktivity bude potřeba větší časová dotace.
1. stupeň ZŠ
Přírodověda Vlastivěda
Časová náročnost:
40 minut

Mohlo by vás také zajímat

Rozmanitost přírody

Další videa
Kalous ušatý
01:45

Kalous ušatý

Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat kalouse ušatého v jeho přirozeném prostředí a dozvíme se o něm řadu zajímavostí.

Liška obecná
03:02

Liška obecná

V Terčině světě se tentokrát vydáte po stopách lišky. Tuto plachou psovitou šelmu můžete pozorovat nejen v lese, ale i v okolí lidských obydlí. V pořadu se dozvíte mimo jiné to, čím se živí a kdy se nejraději vydávají na lov. Liščímu klukovi, kterého vám představíme, zemřela maminka. Ale lišky můžete hledat úplně kdekoliv. Vědci spočítali, že přepočítáno na myši, liška spotřebuje zhruba patnáct kusů denně. Jak tohle naše pátrání po lišce dopadlo, se podívejte sami.

PL
Nedravé ryby
04:26

Nedravé ryby

Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s nedravými rybami – cejnkem, ploticí, cejnem, kaprem a karasem. Ukážeme si, čím se tyto ryby živí. Víte, co je zooplankton nebo požeráková kost?
Šikulové: Vertikální zahrádka
06:04

Šikulové: Vertikální zahrádka

Vertikální zahrádka? Co to je? I na malém prostoru můžeme pěstovat více rostlin. Prostě si je zavěsíme nad sebe. Podívejte se, jak na to. Všechny k tomu potřebné věci určitě najdete doma.

Ekologie

Další videa
Jezera v ČR
08:50

Jezera v ČR

Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
PL
Zimní příroda našich lesů
07:15

Zimní příroda našich lesů

Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Proč emigroval drop?
15:17

Proč emigroval drop?

Ještě donedávna u nás žil drop velký, s váhou 20 kg nejtěžší letec v evropské ptačí říši. Pravda, nebylo jich u nás mnoho a žili pouze na jižní Moravě, v současné době už tu ale nemáme ani jednoho. Zato necelých dvacet kilometrů od jejich původního moravského hnízdiště se dropům neobyčejně daří, a sice za státní hranicí: v Rakousku. Spolu s ornitology (jak českými, tak rakouskými) budeme pátrat, proč se od nás tento majestátní a přísně chráněný pták odstěhoval. Odpovědi nacházíme především v hospodaření. Způsob, jakým u nás obděláváme pole, je devastující nejen pro tohoto ptáka. Emigrace dropa je tak příběhem nejen o něm, ale o celé naší krajině a našem přístupu k ní. Pokud jej změníme, může se drop vrátit.

Proč žáby skáčou
26:17

Proč žáby skáčou

Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.

Krajinná ekologie

Další videa
Mokřady v národních parcích
01:56

Mokřady v národních parcích

V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.
Přehrady, jejich funkce a ekologie
10:06

Přehrady, jejich funkce a ekologie

Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Jezero Milada
03:08

Jezero Milada

Nedaleko Ústí nad Labem na místě bývalé těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice se dnes nachází jezero Milada. Podle původních představ mělo být jezero součástí rekreační oblasti srovnatelné s Máchovým jezerem. Doposud se tak nestalo kvůli chybějící infrastruktuře. Ta nebyla vybudována zejména kvůli odlišným představám okolních obcí a státu o využití tohoto území.
Sesuvy půdy v Českém středohoří
03:34

Sesuvy půdy v Českém středohoří

Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?

ČT edu nejsou pouze videa

13 370

videí

749

námětů do
výuky

4 560

pracovních
listů

1 255

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání