04:43
Pořad popisuje stavbu hradu Karlštejn a jeho architekturu. Zvláštní prostor je věnován kapli svatého Kříže, její výzdobě a funkci.
Historické jádro Kutné Hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci představuje jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s řadou cenných gotických, renesančních a barokních domů. Její uliční síť představuje skutečný labyrint. K dalším významným památkám Kutné Hory, po kterých provází Miroslav Táborský, patří Vlašský dvůr, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, středověký kostel sv. Jakuba, monumentální Jezuitská kolej nebo klášter Voršilek.
Pořad přibližuje geologické zajímavosti, geomorfologii, přírodu a hrady Křivoklátska.
Bohatost ekosystému může pozitivně ovlivnit i člověk svou ochranářskou a hospodářskou činností. Neuváženými zásahy do krajiny však může biodiverzitu naopak snížit. To vše uvidíme na opukové plošině Džbán, která se táhle od Kladna až k Žatci.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Šumava je neodmyslitelně spjatá s mokřady a rašeliništi. Najdeme tu hned několik druhů těchto ekosystémů, ve kterých rostou vzácné druhy rostlin, například suchopýr, rosnatka nebo vlochyně. Šumavská rašeliniště jsou také domovem mnoha unikátních živočichů, především ptáků. V řekách najdeme i perlorodky říční.
Nápad na kanál Dunaj–Odra–Labe se opírá o propojení Severního a Černého moře prostřednictvím německého vodního díla Rýn–Mohan–Dunaj. Na něm mohou zastánci i odpůrci českého propojení tří moří porovnat, jak argumenty té či oné strany odpovídají nebo kolidují s realitou díla, které již existuje téměř 30 let. Zájem o přepravu zboží po vodě obecně klesá, objem kontejnerové přepravy se na kanále za posledních 10 let snížil více než 10krát, lodní doprava se dnes navíc potýká i se suchem nebo mrazivými obdobími. Ráz krajiny se kvůli kanálu nenávratně změnil. Jediným přínosem se dnes zdá být možné využití kanálu pro cestovní ruch.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a zemina je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.
Navštívíme výrobnu pralinek ve Velkých Losinách na Šumpersku a prohlédneme si celý proces výroby těchto sladkostí. Součástí pralinek jsou i suroviny typické pro Šumpersko, například mák. V závěru videa bude představena historie a další zajímavosti o Velkých Losinách jako sirné prameny, zámek a proslulá výrobna papíru.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.