07:04
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Sucho je jedním z problémů spojených se změnou klimatu a podle vědců nás čekají suchá desetiletí. Stav hladin podzemních vod je v ČR po hydrologicky suchých letech v letech 2015–2018 dlouhodobě podnormální. Představme si jeden ze způsobů, jak vodu v české krajině zadržet, a tím přispět k obnově zásob podzemní vody. Co si představit pod pojmem řízená dotace?
Hranická propast se nachází nedaleko železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Jak je propast skutečně hluboká, se neví. Na dně se totiž nachází jezírko, které vodu bere v hloubkách stovek metrů. Toto území bylo jako evropsky významná lokalita zařazeno také do soustavy Natura 2000.
Rudé moře je jedním z nejseverněji položených korálových moří a patří mezi oblíbená potápěčská místa. Typické živočichy si můžeme prohlédnout v mořském akváriu. Od Rudého moře se vydáme k Mrtvému moři, které je nejníže položeným místem na Zemi. Hladina tohoto jezera postupně klesá, a tak jsou proto připravovány projekty, jak jej zachránit od vyschnutí.
Navštívíme Jizerku (Malou Jizeru), snad nejznámější osadu na české straně Jizerských hor. Původními obyvateli byli čihaři, tedy lovci drobných ptáků. V 19. století se místní obyvatelé začali věnovat převážně výrobě skla a také hledání drahých kamenů poblíž zdejších řek a potoků. Dnes je Jizerka rájem cyklistů a lyžařů.
V 80. letech minulého století postihla Jizerské hory ekologická katastrofa způsobená kyselými dešti. Přečkaly ji pouze bučiny, od roku 2021 zapsané na seznam přírodních památek UNESCO. Prohlédneme si horu Jizeru, 2. nejvyšší bod české strany hor, ze které je krásný výhled. Dále se podíváme na rozsáhlá rašeliniště zapsaná v seznamu Ramsarské úmluvy a uvidíme i vodopády.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.
Pasáž varuje před ohrožením orné půdy vodní erozí. Degradovaná půda není schopná zadržovat vodu, která při přívalových deštích odtéká z polí pryč i s nejúrodnější vrstvou půdy. Jsou ukázány dva příklady, kdy zemědělci nevhodným hospodařením na velkých půdních blocích dopustili erozní událost způsobující škody na majetku.
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Kleč, která je v Jeseníkách nepůvodní, zde byla vysazována od 19. století. Cílem lesníků bylo zvýšení horní hranice lesa, která byla snížena pastvou dobytka, sklizní sena nebo nekontrolovanou těžbou dřeva. Kleč svou roli splnila, ale v současnosti její rozpínání vytěsňuje světlomilné luční biotopy a geomorfologické tvary thufury typické pro vrcholové subalpínské polohy Jeseníků. Vyřezávání kleče může tyto charakteristické jesenické fenomény zachránit.
14 076
796
4 778
1 364
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.