08:15
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Jednou z možných sankcí je odtržení Ruska od mezinárodního finančního systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), který slouží jako vykonavatel zahraničního platebního styku. Službu využívá zhruba jedenáct tisíc bank a finančních společností ze dvou set zemí z celého světa. Tohoto kroku se obávají mnohé země, jelikož by tak byl znemožněn obchod s ruským zemním plynem, a Evropa by tak přišla o 1/3 z celkové spotřeby plynu.
Jak mohou souviset narůstající letní teploty s ekonomikou? Výrazný vliv můžeme pozorovat například v zemědělství, neboť hrozí neúroda kvůli suchu, ale také ve výstavbě budov, které se v létě již neobejdou bez klimatizací.
Pořad přibližuje, jak vypadá život v Archangelsku, důležitém přístavu, který se nachází v evropské části na severu Ruska.
Více než půl miliardu let staré horniny, skalní města, vyvřeliny i naleziště zkamenělin, rostlin a živočichů, to je Geopark Český ráj. V roce 2015 získal Český ráj, jako jediný geopark v celé republice, značku UNESCO. S jakými problémy se tato oblast s unikátním přírodním dědictvím potýká?
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně, jeden ze sedmi divů Česka, je vybavena největší reverzní turbínou v Evropě. V rámci českých hydroelektráren má také největší spád i výkon. Zároveň je nejvýše položenou vodní plochou v republice. Jak elektrárna funguje a další podrobnosti o ní představí tato ukázka.
Žatecko je ve světě proslulé svým jedinečným chmelem. Jeho pěstování je doloženo od středověku. Zdejší chmel i slad vyrobený z místního ječmene byly zárukou dobrých várek piva a pro mimořádnou kvalitu piva byl Žatec po staletí bohatým královským městem. S historií výroby mimořádně oblíbeného piva i s tím, jak se rostoucí stavby industriálních objektů spojených s pivovarnictvím postupně otiskly do samotné tváře města, nás seznámí Miroslav Táborský.
Typickými stavbami Moravského krasu jsou vápenky. Mezi nejzachovalejší patří Velká Dohoda nedaleko vesnice Lipovec. Byla postavena v roce 1928 a zde vyrobené vápno využívali zedníci po celé Moravě. Jelikož se v nedalekém dole vápenec netěží, Velká Dohoda už není v provozu. Místo toho se stala technickou památkou.
Soutok řeky Moravy s Dyjí, přezdívaný Moravská Amazonie, tvoří unikátní říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby. Nachází se zde řada zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Oblast je součástí evropské sítě Natura 2000 a biosférickou rezervací UNESCO. Zatím však není ukotvena v podobě zvláště chráněného území. Způsob lesního hospodaření státní firmou České lesy v této lokalitě je dlouhodobě kritizován ekology, vědci i státní ochranou přírody, neboť vede k destrukci tohoto vzácného lesního ekosystému.
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
Skály jsou snad tím nejtypičtějším prvkem české krajiny. Jen stěží můžeme nepodlehnout dojmu, že jsou věčné. Svědčí však o neustálém koloběhu hornin, koloběhu tvoření, rozpadu a mizení. Co se dnes zdá být pevné, bude zítra prach. Co je dnes prach a bláto, bude jednou skálou. Česká krajina je unikátní kronikou tohoto koloběhu. A nejen to. Skály jsou symboly vztahu člověka a přírody. Úvahu doprovází atraktivní záběry ikonických českých skal.
V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.
13 499
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.