14:01
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Liberecký kraj.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Znečištění ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jedním z nejhorším nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Obce se snaží bránit proti průmyslovým znečišťovatelům zákonnými prostředky, avšak stát jim místo pomoci klade překážky. Jaké a jak?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Pořad o Národním energetickém klimatickém plánu. Ten říká, že do roku 2030 bychom měli zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie na 20 % z celkového množství v ČR.
Tříděním odpadu se firma OZO Ostrava zabývá již řadu let. Jedná se o třídicí linku, kde jsou vybírány různé typy plastů pro recyklaci. Ani zbytkový odpad nepřijde na skládku, a tak je plastový odpad efektivně využit do posledního kousku, a to při výrobě cementu.
Odlesněné kopce a rozsáhlé holiny jako důsledek boje s kůrovcem jsou v dnešní době rychlého vymírání druhů a nebezpečně se zrychlujícího oteplování přesně to, co situaci ještě zhoršuje. Ztráta biodiverzity a degradace půdy jsou některé z problémů. Přitom by šlo pečovat o lesy šetrněji a postupy hospodaření přizpůsobit danému území. Fakt, že se holosečně hospodaří i v chráněných krajinných oblastech, považují odborníci za selhání státní ochrany přírody.
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
Člověk využívá přírodu a její zdroje neudržitelným způsobem a tím ohrožuje samotnou podstatu své existence. Spalování fosilních paliv uvolňuje do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů, jejichž zvýšená koncentrace má za následek globální oteplování. Změna klimatu přináší nespočet důsledků, které se navíc vzájemně násobí.
Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.
Evropská unie přichází s nařízením o obnově přírody. Má zlepšit stav poškozených ekosystémů tím, že zvýší jejich pestrost a podpoří biodiverzitu. Různorodé krajinné prvky poskytnou prostor vyšší druhové rozmanitosti. Pestrá krajina znamená totiž i stabilní krajinu vhodnou pro boj s klimatickou krizí a zdravé ekosystémy umějí změně klimatu odolávat.
Mezi Branovem a Roztoky u Křivoklátu najdeme naučnou stezku U Eremita, podél které roste tis červený, jehličnan, který je v celé Evropě vzácný a přísně chráněný. Tady, na severních stráních podél Berounky, jich roste hned tisíc.
Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
14 093
798
4 786
1 366
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.