01:20
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?
Odlesňování není problém pouze tropických deštných lesů a rozvojových zemí, ale týká se i Evropy. V Rumunsku dochází k nelegální těžbě místních pralesů, úřady nejsou schopné proti těmto aktivitám účinně zakročit a lesníci a aktivisté čelí násilí ze strany nelegálních těžařů. Podle nich by prales tímto tempem zmizel do 30 let úplně.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Pod pražským Barrandovem se rozkládá přírodní rezervace Prokopské údolí. Je významná souvislým geologickým profilem, ale také coby paleontologické naleziště. Pravěké zkameněliny tu v polovině 19. století objevil francouzský inženýr Joachim Barrande. Údolí je dlouhé asi 4 kilometry, rozdíl mezi jeho nejnižším a nejvyšším místem je zhruba 110 metrů. Podél potoka, který se jím vine, vede značená naučná stezka a cyklostezka. Co všechno můžeme v této výjimečné lokalitě obdivovat?
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Václav Cílek putuje do národní přírodní rezervace Soos, kde se nachází bahenní vývěry oxidu uhličitého.
Nedaleko Ústí nad Labem na místě bývalé těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice se dnes nachází jezero Milada. Podle původních představ mělo být jezero součástí rekreační oblasti srovnatelné s Máchovým jezerem. Doposud se tak nestalo kvůli chybějící infrastruktuře. Ta nebyla vybudována zejména kvůli odlišným představám okolních obcí a státu o využití tohoto území.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a zemina je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Proč byla hříčka přírody zvaná tasmánský tygr neboli vakovlk vyhubena? Jak je na tom jeho blízký příbuzný tasmánský čert? Z jakého důvodu mu hrozí stejný osud jako vakovlkovi?
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.