Po konci střední se ti otevírá celý svět a jeho nekonečno možností. A nemusí to být jen další studium nebo rovnou zaměstnání. Roční přestávka pro utřídění myšlenek, cestování, poznávání. To je takzvaný gap year. Dnes už se přitom nemusí jednat o celých dvanáct měsíců, pauza může být třeba půlroční.
Mnoho rodičů vidí takový čas mimo školu jako riziko. „Výhody u dobře promyšleného gap yearu jsou ale velké: posun v osobním rozvoji a ve vnímání světa, plusové body do životopisu pro budoucího zaměstnavatele. Na mnoha prestižních vysokých školách je gap year brán pozitivně jako hodnotná zkušenost. I zde platí, že je hodně důležité mít vše dobře promyšleno a naplánováno,“ zdůrazňuje Petra Drahoňovská, která se věnuje kariérovému poradenství.
Gap year rozhodně není totéž jako jet na dobrodružnou dovolenou. Rok se může zdát jako dlouhá doba, ale uteče rychle. Čím budou plány promyšlenější a reálnější, tím lépe lze čas využít. Často se mladí lidé třeba odjedou učit anglicky a u toho vydělat nějaké peníze, dobrovolničit nebo chtějí poznat vybranou zemi.
„Nejdříve si rozmysli, jestli chceš vyjet do zahraničí, nebo zůstat v Česku. Gap year je většinou spojován s cestováním, ale není to povinnost,“ říká Petra Drahoňovská a dodává, že cestovat je navíc možné i po rodné zemi. „Můžeš se během této doby například odstěhovat od rodičů do většího města, kde budeš dobrovolničit v neziskové organizaci. Tato fáze osamostatňování a experimentování je určitě přínosná, i pokud nevyrazíš za hranice.“
V případě cesty za hranice je důležité promyslet, jestli se chceš zdržet v Evropské unii, nebo vyrazíš ještě dál. V EU bude vše trochu jednodušší. Jednak jsi stále na kontinentu, takže kdyby se něco stalo, snáze se dostaneš domů. Hlavně tady ale můžeš kdekoliv legálně pracovat. Mysli ovšem na to, že tato možnost neznamená automaticky práci získat. Možnosti zaměstnání je dobré oťukávat dopředu, ideálně ještě před odjezdem, z pohodlí Čech. Na místě tvé vysněné destinace, zejména v zemích s vysokou nezaměstnaností mladých lidí (což je aktuálně zejména jih Evropy), totiž mohou rychle dojít úspory, kdybys začal hledat až po příjezdu a vše by trvalo déle, než jsi čekal.
Výhodou práce v EU je také podobná úroveň lékařské péče. Právě s tím souvisí i jeden nezbytný výdaj: cestovní pojištění. Mimo EU a na delší dobu může stát až nižší desítky tisíc, šetřit na něm se však nevyplácí.
Nomádi i dobrovolníci
Jestli chceš cestovat delší dobu a třeba i do dalekých zemí, nemusíš nutně utratit všechny úspory. Jak? Zkus si na cestě vydělávat. „Dobrá zpráva je, že možností je dost. Ta horší je, že pokud je tvou prioritou opravdu cestovat na maximum a poznat hodně míst a zemí, není to s vyděláváním většího množství peněz vždy slučitelné. Většinou budeš muset udělat nějaký kompromis. Buď o trochu méně cestuješ a více pracuješ, nebo naopak,“ říká Petra Drahoňovská.
Zkusit můžeš třeba nárazovou výměnu služby za službu, tedy barter. Může jít například o sekání polí, péči o zvířata, práci v hostelu na recepci, sezónní sběr ovoce a podobně. Nedostáváš finanční odměnu, ale pracuješ směnou například za místo na přespání, jídlo a další. Předem si nezapomeň zjistit, případně domluvit, co za odvedenou práci dostaneš, aby se ti to vyplatilo.
Další možností je práce jako digitální nomád. V tomhle případě cestuješ na turistická víza a část dne děláš on-line práci typu marketing, správa webu či sociálních sítí a podobně. „Digitální nomádství vypadá cool, ale není jen růžové. Pokud máš své klienty nebo zaměstnavatele, pro kterého děláš na dálku, máš odpovědnost a musíš hledat lokace podle možnosti kvalitního připojení k internetu, které je u tohoto typu práce většinou nutností. Zajistit si však musíš také to, abyste se v případě jiného pásma vůbec zvládli časově setkat,“ upozorňuje Drahoňovská.
Dále se nabízí možnost stát se dobrovolníkem. Pomáhat můžeš v oblastech ochrany prostředí, vzdělávání, turismu, a to často za ubytování a jídlo. Existují organizace, které dobrovolníky propojují, stejně jako webové stránky k samostatnému hledání míst, kde se dá dobrovolničit. Většinou se od tebe očekává, že alespoň pár týdnů zůstaneš.
Přečti si o dalších možnostech, které máš po střední. Jaké jsou možnosti dalšího studia? A co když chceš po střední do práce?
Hlavně však nezapomeň, že žádná volba není na profesních křižovatkách špatná. A zároveň žádná nemusí být definitivní. Lidé mají často plán A, nebo B. Černá, nebo bílá. Buď škola, nebo práce. Buď cestování, nebo škola. Ale praxe není většinou tak vyhraněná. Neboj se kombinovat.
Pokud tě množství možností děsí a je pro tebe zdrojem úzkostí, dostaň myšlenky z hlavy ven. Piš si je nebo o nich mluv s kýmkoli, ke komu máš důvěru. A nenech se odradit řečmi, že něco nejde. „Zvláště tvoji blízcí, kteří to mohou říkat, to většinou nemyslí zle. Spíše se o tebe bojí. Pokud máš uspořádané myšlenky, argumenty, ale třeba i plány ve variantách A, B, C, a budeš je umět druhým vysvětlit, máš vyhráno. A navíc, konstruktivní argumenty od okolí ti mohou pomoci plány ještě vylepšit,“ uzavírá Petra Drahoňovská.
