Po konci střední se ti otevírá celý svět a jeho nekonečno možností. Jednou z nich je pokračování studia. Důvody, proč se chceš dál vzdělávat, mohou být různé. Možná víš, že pro svou vysněnou práci titul potřebuješ. Nebo přesně nevíš, co chceš dělat, a škola ti pomůže rozhodnutí odložit. Jaké máš možnosti v tuzemsku? A jak je to se studiem v zahraničí?
„Pokud váháš mezi vysokou školou a vyšší odbornou školou, je důležité se rozhodovat hlavně podle kvality vybraných škol a podle toho, zda tě konkrétní studium bude bavit. To souvisí také třeba s tím, jakou formou se tam vyučuje. Na některých vysokých školách si můžeš studium více řídit podle sebe, na vyšších odborných studuješ skoro jako na střední. Může se to ale lišit obor od oboru. Počítej rovněž s tím, že ne všechny předměty budou zábavné. Ideál neexistuje, spíše jde o poměr mezi tím, z čeho jsme nadšeni, a tím, co je prostě nutné zvládnout,“ vysvětluje na začátek Petra Drahoňovská, která se věnuje kariérovému poradenství.
Na co nezapomenout při rozhodování? Třeba na to, že ačkoliv studiu na obou typech škol se říká „terciární vzdělání“, tituly z nich mohou mít rozdílnou prestiž. V potaz vezmi i to, že studium na mnohých vysokých školách bývá více o teorii, VOŠ naopak spíše o praktické výuce. A zjisti si také, jestli studium není zpoplatněno.
Další střední? Proč ne
Pokračovat ve studiu však nemusíš nutně na vysoké škole, můžeš jít i na další střední. „Proč by někdo měl chtít ještě jednou na SŠ? Důvodů je spousta. Jsou lidé, kteří například po gymnáziu navštěvují konzervatoř nebo si doplní třeba výuční list na řemeslo, ve kterém chtějí mít živnost,“ vysvětluje Petra Drahoňovská.
Pokud takovou možnost zvažuješ a už máš v ruce maturitní vysvědčení nebo výuční list, bude studium kratší. Většinou půjde o jeden až dva roky, protože ti bude uznáno hodně předmětů z předchozí školy. Případně je tu možnost různých kurzů, například jazykových. Pro udržení statusu studenta ale musí jít o kurzy takzvaně akreditované, tedy s určitým minimálním počtem odučených hodin.
„Teoreticky je ještě jedna možnost, a to na pomezí práce a studia: evidovat se na úřad práce a zvolit si nějakou rekvalifikaci, tedy přípravu na jinou praxi než to, co máš vystudováno. Tady už ale ztratíš status studenta se všemi jeho výhodami. Je zde také mnoho dalších podmínek, které si nech vysvětlit na úřadu práce v místě bydliště,“ dodává Petra Drahoňovská.
Studium, práce i zábava za hranicemi
Do volby školy může zasáhnout i to, kde se nachází. Dnes už je celkem běžné, že mladí lidé další vzdělání získávají v zahraničí. Pro občany Evropské unie bude pokaždé jednodušší studovat na jejím území. To ale neznamená, že to bude vždy zdarma. Podmínky závisejí na tom, jaké mají v dané zemi zákony – na mnoha místech si musejí studium zaplatit i místní.
„V tomto kontextu zvaž, v jakém jazyce chceš studovat. Pokud si vybereš angličtinu, bude takové studium i v zemích EU pravděpodobně zpoplatněno. Jestli chceš studovat jinde v EU zdarma, budeš muset umět jazyk dané země,“ upozorňuje Drahoňovská.
Větší město, více možností, ale i nákladů
Jak ve světě, tak i v ČR platí, že čím větší město, tím větší možnost brigád a zábavy, ale zároveň vyšší náklady na život. U hlavních měst to platí obzvlášť. Proto je dobré si zjistit, jaké jsou možnosti přivýdělku. Taktéž se zajímej, jestli máš nárok na kolej nebo internát a kolik se případně doplácí nebo jaké jsou náklady na bydlení.
Pro hodně studentů je snem studovat v zemích, jako jsou USA, Velká Británie nebo Austrálie. „Jde jim jak o posílení profesní angličtiny, tak o studium na skvělých univerzitách, kde se dá nastartovat výborná vědecká nebo business kariéra. Měj ale na paměti, že tyto školy jsou velmi drahé a život v těchto zemích také,“ zdůrazňuje Petra Drahoňovská, která navíc upozorňuje, že na tyto školy bývají nejen náročné přijímačky, ale je nutné už předem doložit mnoho srovnávacích testů (například známý TOEFL určený k měření úrovně angličtiny) a žádat o studentská víza. S tím může pomoci agentura, je to ale další náklad navíc.
„Ať nakonec budeš studovat v Brně, nebo Cambridge, nezapomeň si vyřešit status studenta, tedy ověřit si, zda ti dále platí. Pokud ti vysoká nebo jiná škola po střední navazuje hned po prázdninách, je to v pořádku,“ radí Petra Drahoňovská.
Na status studenta jsou navázané různé slevy, co je ale důležitější, nemáš povinnost platit zdravotní pojištění, protože ho za tebe platí stát. Kdy přesně ti začíná povinnost platit alespoň povinné zdravotní pojištění, a ideálně i to sociální, má mnoho scénářů. Nejspolehlivější je hledat informace přímo u zdroje, tedy u své zdravotní pojišťovny, u České správy sociálního zabezpečení a úřadu práce.
Přečti si o dalších možnostech, které máš po střední. Co je gap year a jak na něj? A jaké máš možnosti, když chceš po střední do práce?
Hlavně ale nezapomeň, že žádná volba není na profesních křižovatkách špatná. A zároveň žádná nemusí být definitivní. Lidé mají často plán A, nebo B. Černá, nebo bílá. Buď škola, nebo práce. Buď cestování, nebo škola. Ale praxe není většinou tak vyhraněná. Neboj se možnosti kombinovat.
Pokud tě množství možností děsí a je pro tebe zdrojem úzkostí, dostaň myšlenky z hlavy ven. Piš si je nebo o nich mluv s kýmkoli, ke komu máš důvěru. A nenech se odradit řečmi, že něco nejde. „Zvláště tvoji blízcí, kteří mohou někdy tvé nápady zpochybňovat, to většinou nemyslí zle. Spíše se o tebe bojí. Pokud máš uspořádané myšlenky, argumenty, ale třeba i plány ve variantách A, B, C, a budeš je umět druhým vysvětlit, máš z velké části vyhráno, protože o své budoucnosti můžeš diskutovat trochu konstruktivněji. A navíc, argumenty od okolí tě mohou inspirovat a mohou ti pomoci plány ještě vylepšit,“ uzavírá Petra Drahoňovská.
