Vyslovovat správně všechny hlásky, tvořit jednoduché rýmy nebo si povídat v celých větách. To jsou jen některé z dovedností spojených se čtením, které by dítě mělo mít osvojené ještě před zápisem do první třídy. Je jich ale mnohem více. Které to jsou a jak je trénovat? A měli byste s předškolákem dopředu nacvičovat také čtení samotné?
„Učit se číst není jen o písmenkách. Čtení je složitý a dlouho se vyvíjející proces, který vyžaduje souhru celé řady schopností a dovedností. Velmi zjednodušeně bychom mohli říci, že dítě na čtení nejlépe připravíte, když si s ním povídáte, hrajete jazykové hry a čtete mu. Rodina hraje v tomto ohledu spolu s mateřskou školou velmi významnou roli,“ vysvětluje psycholožka Klára Špačková.
Klíčovou roli v tomto ohledu hraje jazyk a řeč. Řeč představuje zvukovou stránku jazyka – jak mluvíme a vyslovujeme slova. Jazyk pak to, jak jsou slova užívána k vyjádření myšlenek.
Umět číst není třeba
Bez čeho se tedy budoucí prvňáček neobejde? Například by měl umět vyprávět krátký příběh nebo zážitek, který se mu stal. Stejně tak je důležité, aby znal pravidla psaného textu, tedy že se čte zleva doprava a shora dolů. A cizí by mu nemělo být ani představování – dokázat říct něco o sobě a svých nejbližších.
Samotné čtení ještě před zápisem a nástupem do školy trénovat nemusíte, pokud o něj dítě samo neprojeví zájem. „Pokud má dítě o písmena zájem, tak ho určitě neodbývejte. Nemusíte se bát, že by se pak kvůli tomu ve škole nudilo. Pro učitelky není úplně výjimečné, že mají ve třídě děti, které umí číst ještě před vstupem do školy. Jsou připravené procvičování i úkoly individualizovat podle aktuální úrovně čtení,“ doplňuje psycholožka Pavla Presslerová.
Co byste naopak s předškolákem trénovat měli určitě? Tvoření rýmů, rozkládání slov na slabiky nebo mluvení v celých větách. Budoucí prvňáček by měl také dokázat vyslovit všechny hlásky a označit ty, které jsou na začátku a konci slova, tedy například by měl umět určit, že „váza“ začíná na hlásku v a končí na hlásku a.
Právě schopnost uvědomit si, na co slovo začíná a končí, či vyslovování po slabikách a hláskách se odborně nazývá fonologické uvědomění. To je jedním z klíčových kroků na cestě k plynulému čtení. „Výzkumy napříč evropskými jazyky ukazují, že tato dovednost úzce souvisí s úspěšným rozvojem čtení slov. Zároveň je doloženo, že v případě oslabení je možné tuto dovednost trénovat a že podpora rozvoje fonologického uvědomění ovlivňuje čtenářský výkon na dlouhou dobu,“ říká Klára Špačková a dodává, že vývoj probíhá od větších celků až po nejmenší zvukové jednotky slov, hlásky. To znamená, že dítě například bude jen těžko oddělovat hlásky, pokud není schopno rozložit slova na slabiky.
Podívejte se na balíček materiálů k zápisům, kde najdete řadu videí a dalších textů.
Hra se slovy
Trénink fonologického uvědomění není nijak složitý, poslouží k němu i obyčejné hry, které lehce zvládnete doma. Cvičte třeba s rýmy, kdy na začátku využijete básničky z různých knížek či leporel. Děti pouze vymýšlejí vhodná slova, která se rýmují, například Byla jedna babka, prodávala…
V následujícím kroku si pomozte obrázky, kdy dítěti ukážete vybraná slova. Ptáte se třeba: Se slovem rýč se rýmuje míč, nebo tráva? A nakonec trénujte bez obrázků, například jen slovně: Se slovem rýč se rýmuje…? Co myslíš, napadá tě nějaké slovo? Zkusit můžete i vytleskávání slov po slabikách (Bu-de-me teď mlu-vit ja-ko ro-bo-ti) nebo určování prvních slabik (ko-šík).
A vhodné je i pokládat otázky, které dítěti pomohou všímat si rozdílů mezi hláskami. Ptejte se třeba: Co myslíš, říkám stejná slova, nebo různá? Důl–sůl, díky–dýky, být–byt? Co začíná na L? Les, nebo nos? Vyber obrázky slov, která začínají na P. Na co začíná slovo pes? Co slyšíš úplně na začátku? Co na konci?
„Důležitá je také výslovnost. I ta významně ovlivňuje rozvoj čtení a psaní. Při nesprávné výslovnosti většího množství hlásek je možné se na logopeda obrátit už ve čtyřech letech. V případě, že nesprávně vyslovuje dítě, které nastupuje do posledního roku mateřské školy, je na místě oslovit logopeda nejlépe hned v září,“ upozorňuje psycholožka Radka Brabcová.
Děti často nesprávně vyslovují nejen L, R nebo Ř, ale také sykavky, tedy C/Č, Z/Ž, S/Š. Logoped dítě vyšetří a rozhodne o dalším postupu. Nečekejte ale zázraky, jednorázovou návštěvou u odborníka se obtíže většinou neodstraní, na úpravě výslovnosti je třeba pracovat. K logopedovi budete pravděpodobně docházet pravidelně a na doma budete dostávat úkoly ke krátkému procvičování.
Společné čtení, společný čas
Neméně důležité je pak porozumění textu a rozvíjení slovní zásoby budoucího žáčka. Sdílejte s ním své zážitky a pocity, popisujte události a situace kolem vás. Pojmenovávejte společně předměty, činnosti a vlastnosti z vašeho okolí. Podporujte samostatné vyprávění, klaďte otázky.
Vhodné je i společné čtení. Chvíle nad knihou můžete využít k diskuzi o nejrůznějších tématech, ale také k trénování čtenářských strategií, jako je například předvídání. Ptejte se třeba: O čem asi bude tato knížka? Co myslíš, že se stane teď?
Jak budovat pozitivní vztah ke knihám a čtení? Umožněte dítěti vybírat si knihy, které ho zajímají, ať už je kupujete, nebo půjčujete. Důležité je rovněž jít příkladem. „Většina dětí čtení jistě přivítá. Může se ale stát, že některé nebude mít o čtení zájem a nevydrží vás při čtení poslouchat. Je na vás přemýšlet, proč tomu tak je. Není čas na čtení přeci jen neúměrně dlouhý vzhledem k věku dítěte? Roli zde může hrát i výběr knihy. Tak či tak na čtení nerezignujte. Můžete zkusit najít knížku, která se vztahuje k oblíbenému pořadu nebo hře. Postupně pak podle zájmu můžete vybírat a nabízet knihy a příběhy s podobným tématem,“ radí Klára Špačková.
A dodává, že je třeba dávat si pozor i na vyjednávání typu „teď si budeme číst, a pokud to vydržíš, budeš moct zpátky na tablet nebo televizi“. Jedná se o signál, že čtení je něco, co se musí vytrpět, a teprve po něm přijde odměna. Tou by naopak měl být výběr tématu nebo knihy pro příští čtení, záložka, společné kreslení obrázku o přečteném a podobně. Pomoci může i pravidelnost a předem domluvený a vymezený čas.
Přečtěte si i další články ze série Doma s předškolákem:
- Zápis jako slavnostní událost i možnost pro odklad. Co všechno o něm vědět?
- (Ne)učíme se psát: Proč je důležité správně držet tužku a na co ještě dávat pozor?
- V čem musí být budoucí prvňáček samostatný?
- Důležitost pohybu aneb nejde jen o jedničky z tělocviku
- Jak se připravit na matematiku?