Další studium, práce na plný úvazek, podnikání. To jsou některé z možností, co dělat po ukončení střední školy. A každá z nich přináší jiné povinnosti. Jak je to s různými poplatky nebo smlouvami? Na co by si měli dát čerství absolventi pozor?
Maturita v kapse, přijetí na vysokou také. Situace známá řadě studentů. I v době dlouhého volna ale přicházejí nové starosti. A jednou z nich může být úhrada zdravotního a sociálního pojištění. „Pokud budeš pokračovat na vysokou školu, stát tě dál považuje za nezaopatřené dítě. To znamená, že zdravotní pojištění za tebe zaplatí,“ vysvětluje Veronika Jiroušková, odbornice na lidské zdroje.
„Nezapomeň ale všechno nahlásit na pojišťovně, a to i s potvrzením ze studijního oddělení. To si můžeš zajistit předem v září. Kdyby byl zápis náhodou až v říjnu nebo listopadu, stačí zdravotní pojišťovně oznámit, že stále studuješ, a pak dodat potvrzení,“ radí Veronika Jiroušková a dodává, že stejný postup platí i pro studenty, kteří maturitu zvládnou až na druhý pokus v září.
A jak je to se sociálním pojištěním? To stát hradí pouze do dosažení plnoletosti. Neznamená to ale, že úderem osmnáctin musíš začít něco platit — je to nepovinné. Můžeš si přispívat na dobrovolné důchodové pojištění.
Práce volá
Čas teorie a studia pro tebe už skončil a chceš se začít naplno věnovat práci? Pakliže se ohlížíš po zaměstnání, nejčastěji se setkáš s nabídkami na částečný (part time) nebo plný úvazek (full time). Part time je možné mít na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), dohodu o provedení práce (DPP), ale i na hlavní pracovní poměr (HPP), který si mnoho lidí spojuje spíše s full time. Dohod i hlavních pracovních poměrů můžeš mít klidně více.
A co vědět o hlavním pracovním poměru? Než nastoupíš, čeká tě podpis pracovní smlouvy. Uzavřít se dá na dobu neurčitou či určitou. Právě druhou jmenovanou dává na začátku většina zaměstnavatelů, není to nic neobvyklého. A stejně běžná bývá i zkušební doba, která slouží oběma stranám. Ty během ní zjistíš, jestli ti práce vyhovuje, sedí ti kolektiv nebo nadřízený. Když tomu tak nebude, můžeš rychle a bez uvedení důvodů skončit. Stejné právo však má i zaměstnavatel.
„Od června 2025 může být zkušební doba až čtyřměsíční. Pokud nastupuješ na vedoucí pozici, může trvat až osm měsíců,“ vysvětluje Veronika Jiroušková. „Když je zkušební doba zpočátku sjednaná kratší, je možné ji během jejího trvání písemně prodloužit – ale nikdy ne nad zákonné maximum.“
Za odvedenou práci ti náleží finanční odměna. Ve sféře soukromé se jedná o mzdu, ve veřejné pak o plat. V souvislosti s tím je dobré umět rozlišit, co znamená takzvaně hrubého a čistého. „Hrubá mzda či hrubý plat je tvoje odměna za práci před zdaněním a jinými srážkami ve formě odvodů. Po odečtu všech těchto náležitostí ti vyjde čistá mzda nebo čistý plat,“ upřesňuje Jiroušková a přidává jednu radu: „Než nastoupíš do svého prvního zaměstnání, pořádně si nastuduj svá práva a povinnosti. Najdeš je třeba v zákoníku práce.“
Být vlastním šéfem
Láká tě více než zaměstnání být svým vlastním šéfem? Mít větší časovou flexibilitu, případně dělat něco, co tobě osobně bude dávat smysl? Tohle všechno může splnit podnikání, které s sebou ale zároveň přináší spoustu povinností.
Pokud chceš začít jako OSVČ, což je zkratka pro osobu samostatně výdělečně činnou, musíš se nejdřív vydat na živnostenský úřad. Dopředu promysli, o jakou živnost budeš žádat – na výběr je ohlašovací, nebo koncesovaná. K získání druhé jmenované je ale zapotřebí splnit specifické podmínky, například vystudovat určitý obor apod. „Samotné založení živnosti tě bude stát 1 000 Kč, to je správní poplatek. Když splníš veškeré náležitosti, úřad tě zapíše do živnostenského rejstříku a přidělí ti identifikační číslo osoby, takzvané IČO,“ přibližuje proces Veronika Jiroušková.
To ale není jediný úřad, který je třeba zkontaktovat. Začátek podnikání ohlaš České zprávě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a svojí zdravotní pojišťovně, oběma do 8 kalendářních dnů od zahájení činnosti. A vědět dej taky finančnímu úřadu. Na to máš 15 dnů.
Se všemi se dá komunikovat i on-line přes datovou schránku. Podnikatelé mají povinnost ji využívat, takže se ti automaticky zřídí při založení živnosti.
A na co ještě nezapomenout? „Zcela jistě si veď záznamy o příjmech a výdajích – buď formou daňové evidence, nebo účetnictví, pokud ti to zákon ukládá,“ upozorňuje Veronika Jiroušková. „Každý rok musíš odevzdat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. A pokud tvé příjmy překročí určitou hranici, budeš platit nejen daně, ale i měsíční zálohy.“
Když nevím, co dál…
Pokud neplánuješ další studium, ale ani pořádně nevíš, jakou práci chceš dělat, řešením může být úřad práce.. „Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká tehdy, když máš v posledních dvou letech odpracováno alespoň 12 měsíců, a to v pracovním poměru zakládajícím účast na pojištění,“ osvětluje Veronika Jiroušková. „Ale i když na podporu zatím třeba nedosáhneš, můžeš se přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání – a dokud si nenajdeš práci, bude za tebe zdravotní pojištění platit stát.“
„Sociální pojištění si v nezaměstnanosti platit nemusíš,“ dodává Jiroušková. „A pokud jsi vedený v evidenci úřadu práce, může se ti tato doba za určitých podmínek započítat jako takzvaná náhradní doba důchodového pojištění – což ovlivňuje například výši a nárok na starobní důchod.“
Úřad práce ti nicméně může nejen pomoci najít práci, která tě bude bavit, ale třeba i zajistit rekvalifikační kurzy. Na ty můžeš v určitých případech dostat dokonce příspěvek, proto se neboj úředníků zeptat. Mrknout můžeš taky na web www.jsemvkurzu.cz od ministerstva práce. I tady najdeš různé kurzy a školení.
