02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Cesta mezi Francií a britskými ostrovy běžně trvá Eurotunelem pod Lamanšským průlivem něco málo přes půl hodiny. Mohou ale nastat situace, kdy se tato cesta protáhne na hodiny. 24. srpna 2022 v Eurotunelu uvízlo kvůli poruše autovlaku na trase mezi Francií a Velkou Británií na několik hodin mnoho cestujících. Znáte jiný způsob, jak se lidé se svými auty mohou přepravit z Francie na britské ostrovy?
Laponsko je jedním z míst, kde lze v zimních měsících spatřit polární záři. Pracovníci observatoře v Rovaniemi, hlavním městě Laponska, vysvětlují, jak tento úkaz vzniká nebo jaké jsou předpoklady pro to, abychom mohli polární záři pozorovat. Vznik tohoto jevu vysvětlují i legendy původních obyvatel.
Norsko je země nabízející kromě úchvatné přírody hned několik evropských i světových nej. Návštěva některých z nich nás čeká během „malé skandinávské road movie”, která začíná na jihu Norska a končí více než 500 km za polárním kruhem u nejsevernějšího majáku pevninského světa. Během cesty se projedeme nejdelším tunelem světa i jednou z nejklikatějších silniček v Norsku a navštívíme tzv. Trolí jazyk a další vyhlídky s výhledy na ledovce, fjordy i vodopády. Nebude chybět ani pozorování polární záře a stručný výklad o tom, jak tato světelná hra oblohy vzniká.
Jedním z nejmenších států Evropy je Lucemburské velkovévodství. To není bohaté jenom finančně, neboť je centrem mnoha institucí a bank, ale i kulturně a svou přírodou. Průvodci Bedekru nás provedou zajímavými místy velkovévodství a dozvíme se také, co má Lucemburské velkovévodství společného s Českou republikou.
V zemích jižní Afriky jsou četná naleziště diamantů, v Lesothu se pak nachází i nejvýše položený diamantový důl na světě. Do přilehlé vesnice přicházejí lidé za prací a žijí zde ve velmi primitivních příbytcích.
V panenské krajině mongolské stepi po stovky generací žili lidé bez větších negativních stop na životním prostředí. To už dnes neplatí. Mongolská step je znečištěná odpady a tamní stáda mají žaludky plné plastů. Řešení by mohlo přijít v podobě třídění a částečné recyklace přímo na místě. Mongolsko dnes patří mezi 10 největších producentů plastového odpadu na světě. To je potřeba změnit.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Gigantická ledová kra se odtrhla v červenci 2017 z antarktického šelfového ledovce. Ledovec je dvakrát větší než Lucembursko a pluje Atlantským oceánem. Od té doby plující kru sleduje několik týmů vědců. V prosinci 2020 se jednalo o největší kru světa. Na konci roku 2020 se kra přiblížila k ostrovu Jižní Georgie v jižní části Atlantského oceánu, což vyvolalo obavy místních obyvatel i ekologů. Co by se mohlo stát, kdyby ledovec zablokoval na ostrově přístup k moři a rozdrtil vše, co se nachází na mořském dně?
Ve velkých městech, tedy i v Praze, pociťují lidé extrémní letní teploty mnohem více než na venkově. Proč tomu tak je a jaké problémy mohou očekávat obyvatelé Prahy v souvislosti s klimatickými změnami? Jaká opatření podniká hlavní město, aby se v něm obyvatelé ani návštěvníci neuvařili?
Jeřáb oskeruše patří mezi vzácné ovocné dřeviny. Nejvíce jich na světě najdete na jihovýchodní Moravě – Slovácku, navíc tam roste mnoho prastarých a rozložitých jedinců. Plody oskeruše mají vysokou nutriční hodnotu, ale než je sklidíte, musíte se naučit trpělivosti.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.