03:07
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Ačkoli Železné hory nepatří mezi nejvyšší pohoří, vynikají geologickou stavbou i přírodou. Na řadě míst, jako je například Hedvikovská rokle, je krajina téměř nedotčená lidskými zásahy. Mrazové zvětrávání zde vytvořilo zajímavé útvary, dále bylo prostředí modelováno i erozní činností řeky Chrudimky. Zároveň zde najdeme umělé vodopády.
Prohlédneme si přehradní nádrž Josefova Dolu v Jizerských horách, která zadržuje vodu z říčky Kamenice a spolu s vodní nádrží Souš zásobuje pitnou vodou domácnosti v Liberci a Jablonci nad Nisou. Poté navštívíme i samotnou obec Josefův Důl a dozvíme se o historii osídlování Jizerských hor.
Svatý Jan pod Skalou v Českém krasu patří k nejmalebnějším poutním místům u nás. Dominantou obce je kostel se Svatojánskou kolejí. Tyto stavby v kombinaci se zdejší krajinou formovanou krasovými procesy a fluviální erozí vytvářejí unikátní scenerii.
Mezi povodní nejpostiženější oblasti v Praze v roce 2002 patřil Karlín. Několik domů během povodně spadlo, další desítky domů museli statici zbourat. Lidé se báli, že se Karlín zcela vylidní. To se ale nestalo. Povodeň Karlínu paradoxně prospěla. Karlín se po povodních proměnil v moderní rezidenční čtvrť, která je vyhledávaná nejen pro bydlení, ale i pro podnikatele.
Kastilie a León je místem, kde přirozeně rostou dnes už vzácné duby cesmínovité, chovají se býci na býčí zápasy a také pěstují jahodníky. V pohoří Sierra de Gredos s ledovcovými jezery a řekami, které jsou významnou zásobárnou sladké vody, žijí kozorožci iberští.
Island je ostrovem sopek, ledu, vodopádů, ale i nejméně zalesněnou zemí Evropy. V reportáži z pořadu Objektiv (2024) navštívíme sopečnou krajinu v Duhových horách a dozvíme se, proč z ostrova zmizely téměř všechny stromy a jak se to místní snaží napravit.
Severozápadní fjordy představují Island v jeho celé kráse. Na Islandu není nouze o místa, která člověka nutí sledovat velkolepá představení přírody. Najdeme zde vodopád Dynjandi tvořený sedmi kaskádami. Nedaleko se nachází oblast fjordů Strandir, která je nejméně obydleným územím na východním pobřeží. Prohlédneme si městečko Hólmavík a v Muzeu magie a čarodějnictví se dozvíme ledacos o islandské mytologii. Naší poslední zastávkou bude Djúpavík s továrnou na zpracování slanečků. Ta dnes slouží jako galerie.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Hornosvratecká vrchovina je nejvýchodnější částí rozlehlé Českomoravské vrchoviny. Řeka Svratka je zde hluboce zaříznuta do členitého terénu a na okolních prudkých kopcích roste mnoho dnes již vzácných rostlin. Jedinečný je asi 15kilometrový úsek Svratky od Vírské přehrady do obce Nedvědice, nad kterou se tyčí majestátní hrad Pernštejn. Podívejte se sami na to, proč tomu tak je.
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
13 955
796
4 751
1 354
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.