04:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
V zemích jižní Afriky jsou četná naleziště diamantů, v Lesothu se pak nachází i nejvýše položený diamantový důl na světě. Do přilehlé vesnice přicházejí lidé za prací a žijí zde ve velmi primitivních příbytcích.
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu. Většinu našeho území tvoří Český masív, který se formoval prostřednictvím kadomského (před 580 až 500 miliony let) a variského vrásnění (před 300 miliony let). Do východní části republiky zasahuje mladší karpatská soustava pocházející z období alpínského vrásnění. Jak se určuje stáří horniny?
Reportáž z pořadu Věda 24 (leden 2025) se věnuje problému klimatické změny, jejím projevům a uvádí také důsledky, které klimatická změna celosvětově přináší. Část reportáže se zaměřuje i na dopady oteplování v Česku. Dozvíte se mimo jiné i to, proč se rok 2024 zapíše do historie klimatologie.
Videoukázka obsahuje zamyšlení geologa Václava Cílka nad existencí a osudem křemencových menhirů v české krajině. Na příkladu valečského barokního areálu uvádí teorii, že řada pravěkých menhirů na našem území skončila v základech domů nebo v jiných stavbách. A proč si myslí, že menhiry přitahují stále více pozornosti?
Seznámíme se s českým lovcem pytláků Arthurem Sniegonem, který pomáhá v Africe chránit ohrožené druhy zvířat. Zaměřuje se především na slony, jejichž počet kvůli pytláctví radikálně poklesl, jelikož v asijských zemích je slonovina stále velmi poptávaný artikl. Pro ochranu slonů Arthur také založil neziskovou organizaci Save Elephants.
Vydáme se na cestu napříč africkou Keňou. Z krajiny vyčnívají vrcholky dávno vyhaslých sopek, občas se nám naskytne pohled na údolí Velké příkopové propadliny sahající od Mosambiku až do oblasti severní Sýrie. Mimo města potkáváme Masaje pasoucí dobytek nebo velbloudy. Svůj domov mají téměř v celé Keni a také na severu Tanzanie. Navštívíme hlavní město Nairobi, které patří k největším v Africe. A nakonec se podíváme za divokými slony do národního parku Aberdare.
Hurghada v současnosti patří mezi nejnavštěvovanější egyptská letoviska. Do 80. let minulého století však šlo jen o vesničku beduínských rybářů s malým přístavem. Během pouhých 25 let se z ní stalo největší egyptské město na pobřeží Rudého moře. Za prací se sem stěhovali lidé z Káhiry, Asuánu, ale i z Moskvy nebo Londýna. Jedinými původními obyvateli jsou beduíni, za kterými se vydáme v tomto videu.
Sahara má rozlohou 9 milionů kilometrů čtverečních a je největší pouští světa. Rozkládá se od pobřeží Atlantského oceánu až k Rudému moři. A zasahuje na území 10 států. Na první pohled je to nehostinná pustina, v sobě ale skrývá divokou krásu. Podnebí Sahary není pro každého, přesto nabízí řadu zajímavostí. Přijměte naše pozvání na její virtuální návštěvu.
Jak žijí a čím se živí lidé v chudinských čtvrtích Dakaru.
Vimperk vznikl jako osada pod hradem vybudovaným ve 13. století. Ve 2. polovině 14. století byla osada povýšena na město, které se dále rozrůstalo. V roce 1904 bohužel historické centrum zasáhl požár. Proto má centrum Vimperku převážně secesní podobu. Najdeme tu ale i gotické stavby či ukázku typické šumavské lidové architektury.
Kamerunské hory jsou výrazný horský celek, táhnoucí se v délce asi 1600 km z ostrovů Guinejského zálivu podél hranic Kamerunu s Nigérií. Jedná se o vulkanické pohoří, jehož nejvyšší horou je Kamerunská hora (4095 m), která se zvedá asi dvacet kilometrů od pobřeží. Světově proslulý je i místní vodopád Ekom Nkam, který patří k největším vodopádům Afriky. Právě zde byl v roce 1984 natáčen příběh Tarzana.
Vysílač na Ještědu má pro obyvatele Liberce velký význam. Budova stojí na místě původního hotelu, který byl v roce 1963 zničen požárem. Vítězný návrh nové stavby na Ještědu byl vybrán díky tomu, že zahrnoval jak horský hotel a restauraci, tak televizní vysílač.
14 094
798
4 786
1 368
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.