02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Když děti učí telka! Pojďte společně se staršími žáky porovnat, jakými dopravními prostředky se cestovalo v minulosti a jakými cestujeme dnes. Budeme se orientovat na časové ose a povíme si, co rozvoj dopravy přinesl lidem pro současnost dobrého, ale i špatného.
Na zámku v Bruntálu se věnují tradici zdobení vajíček. Čemu věřili naši předci při zdobení vajíček? Co představují jednotlivé barvy? Jak vypadá technika vyškrabávání? A jaké další prastaré techniky vydržely dodnes?
Součástí keltského náboženství byla také víra v magii. Výsadní postavení proto měli druidové, kteří pomáhali ostatním kouzlit. Za své umění si však brali nemalé poplatky.
Máte rádi rajčata? A věděli jste, že se je lidé v Evropě báli jíst? Když je sem z Ameriky přivezli, tak si kvůli jejich barvě a výrazné chuti mysleli, že jsou jedovatá. Jako první je začali jíst v Itálii. Dnes víme, že jedovatá nejsou, jsou dokonce velmi zdravá. Obsahují spoustu důležitých vitamínů a minerálů.
Žákova hora je vzácnou ukázkou přirozeného jedlobukového pralesa. Navštivte s námi Žďárské vrchy, střechu Vysočiny. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Není lednice jako Lednice. To zjistili na svém putování naši medvědi. Sídlo panovníků s rozsáhlými zahradami a parky se jim velmi líbilo. Procházka byla opravdovým zážitkem. Rovněž vinohrad na ně velmi zapůsobil. Na Dívčím hradu chtěli dokonce zůstat, ale to si nakonec rozmysleli a vydali se do Mikulova. Dobře udělali, protože zde zjistili, kdo podle pověsti obývá místní zámek již několik století.
Petr Pavel, bývalý generál, vyhrál v roce 2023 prezidentské volby, a je tak novým českým prezidentem. Reportáž ze Zpráviček vám hlavu státu představí.
Suťová pole a kamenná moře krkonošských hřbetů najdete na Luční hoře. A pak až ve Skandinávii nebo na Uralu. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Brďo se dozví o srdci mnoho zajímavostí. Třeba to, že nejtěžší srdce ze všech živočichů má modrá velryba. Váží neuvěřitelných 680 kilogramů, zatímco srdce zdatného muže má jen něco přes 300 gramů. Zjistí také, že když jsme rozrušeni nebo se bojíme, tluče nám srdce jako o závod. Víte, že máme srdeční chlopně a srdeční komory? Určitě jste se setkali s fonendoskopem, jak asi funguje?
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Kaši lidé jedli už od pradávna a nezáleželo na jejich společenském postavení. Byla a je totiž výživná a sytá, slaná pro všední dny a sladká na svátky. Dokonce se podávala i na svatební hostině Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Pojďme si společně zopakovat důležitá telefonní čísla pro přivolání pomoci. K zavolání nouzového čísla nepotřebujeme kredit ani signál. Jak vám při tom pomůže sloup veřejného osvětlení? Co musíme udělat, pokud jsme svědky nějaké nehody nebo jiného zranění? A jak zranění při jízdě na kole nejlépe předcházet?
13 485
756
4 593
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.