02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Srdce je silné čerpadlo, které rozvádí krev po celém těle. V tomto díle francouzského animovaného seriálu zjistíme, jak srdce bije, z čeho se skládá, co dělají červené krvinky a proč bez srdce nemůžeme žít.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 3. ročníku podívat na to, jak vypadají a fungují orgány v našem těle. Věděli byste, které orgány jsou v našem těle a k čemu slouží? Na závěr lekce se naučíme pojmenovat některé orgány v anglickém jazyce a navštíví nás ministr školství pan Robert Plaga.
Co je k jídlu, a co ne, naučila člověka náhoda. První zeleninové zahrady si zakládali staří Římané, Číňané a Egypťané a pěstovali na nich třeba hrách. Představte si, že dnes na světě roste přes tisíc druhů zeleniny. Ale jen z některých z nich se dají připravit skvělé zeleninové hranolky. Můžeme si usmažit hranolky z mrkve, celeru, řepy i batátu. K tomu si dáme třeba zdravou omáčku neboli dip ze zakysané smetany, pažitky a česneku. Mňam!
Co dělat, když omylem vypiješ nějakou jedovatou kapalinu? Jak tento problém vyřešit nám předvedou děti společně se záchranáři. Určitě je však lepší potížím předcházet a takovéto kapaliny správně skladovat. Dozvíme se také pravidla pro bezpečné skladování jedovatých kapalin.
Lidé žijící poblíž moří, řek nebo rybníků se odpradávna živili rybami. Jakým speciálním způsobem upravovali ryby k jídlu Maurové? A jak se ke konzumaci ryb vyjadřuje staré anglické přísloví?
Věděli byste, jak dlouho přesně trvá jeden rok? Otázka, která se zdá zprvu jednoduchá, zase tak jednoduchá vlastně není. Vždyť jednou za čtyři roky je totiž kalendářní rok o celý jeden den delší. Jak je to možné? A k čemu vlastně tento přestupný rok slouží? Od kdy ho máme? O tom si pojďme popovídat s Jakubem Rozehnalem, ředitelem pražského Planetária.
Špagety z cukety? Zní to hezky a taky to výborně chutná. Cuketu můžeme nejen vařit, smažit nebo zapékat, ale jsou z ní i výborné placky, polévka, omáčka a dokonce se z ní dají vyrobit cuketové chipsy nebo upéct buchta. A odkud se k nám tahle multifunkční dobrota dostala?
Historie žvýkaček je opravdu pestrá, žvýkáme už přes 9000 let. Co žvýkali staří Řekové a proč? A co severoameričtí Indiáni? Jaké bylo složení žvýkaček v různé době v různých částech světa a jak vznikly ty dnešní, se dozvíte v tomto díle.
Zábavnou formou si společně zopakujeme pravidla správného a bezpečného rozhlédnutí před vstupem do vozovky a přecházení. Velký pozor si musíme dávat v místech, kde je špatná viditelnost. Do vozovky nikdy nevstupujeme za autem, kde nás řidiči nemohou vidět.
Víte, jak dlouho už lidé jedí hrách? Jak ho kdysi zpracovávali? A co všechno se z něj dá uvařit? Slyšeli jste někdy slovo pučálka nebo šoulet? A jaká jídla z hrachu se vaří po světě? To vše se dozvíte v tomto videu.
Brďo se dozví o srdci mnoho zajímavostí. Třeba to, že nejtěžší srdce ze všech živočichů má modrá velryba. Váží neuvěřitelných 680 kilogramů, zatímco srdce zdatného muže má jen něco přes 300 gramů. Zjistí také, že když jsme rozrušeni nebo se bojíme, tluče nám srdce jako o závod. Víte, že máme srdeční chlopně a srdeční komory? Určitě jste se setkali s fonendoskopem, jak asi funguje?
Víte, co je to vlastně smoothie? A jak dlouho už smoothie lidé připravují? To a spoustu dalších informací se dozvíte v tomto díle.
13 882
779
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.