02:22
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
I bazén je místo, kde se můžou objevit nebezpečné situace. Jak se správně chovat při koupání? Kdy a kde skákat do vody? A jak poznat, že se někdo topí?
Máte rádi fazole? Pochutnat si na nich můžete díky Kryštofu Kolumbovi, který je spolu s bramborami přivezl z Ameriky. Indiáni pěstovali fazole spolu s kukuřicí, která je podpírala. S těmito luštěninami se do jídelníčku chudších lidí, kteří neměli na maso, dostaly tak důležité bílkoviny. Nejvíce fazole jedí v Anglii, kde jsou součástí tradiční snídaně.
Mozek je odnepaměti velkou záhadou. Jak tenhle složitý orgán funguje? Na co vědci při jeho zkoumání přišli? A co všechno při tom podstoupili? Proč je většina lidí praváky? Z čeho se mozek skládá, kolik váží a co řídí? Která část mozku nám pomáhá při tanci a která při matematice? Jaké části jsou zodpovědné za různé úkoly? A kde sídlí paměť? Mozek je něco jako superpočítač.
Fenykl je pro naše tělo úžasným pomocníkem. Pomáhá nám při zažívání, zmírňuje bolesti bříška malým dětem, podporuje náš imunitní systém. A navíc při vaření můžeme použít všechny jeho části. Jeho léčebné účinky znali už staří Římané. Také se mu říká římský kopr. Je prostě skvělý!
Pořad seznamuje děti s podzimními plody. Jsou v něm ukázány plody jako šípky, hloh, pámelník nebo kaštany. Informuje, které plody jsou jedlé a užitečné, a které naopak slouží jen zvířatům. Jsou ukázány i výrobky z těchto plodů, například zvířátka a korále.
Pořad děti motivuje úvodní básní „Jabloňka“. Názorně ukazuje proměny jabloně během celého roku (zimní spánek, jarní květy, opylování včelkami, dozrávání a podzimní plody, jablka). Popisuje jablko zvenku i zevnitř, včetně pojmenování jeho částí. Součástí jsou i nápady, co všechno se dá z jablek udělat a vyrobit. Pojďte se podívat s námi.
Pořad děti motivuje úvodní básní „Travička zelená“. Seznamuje je s trávou a názorně vysvětluje, jak tráva roste a k čemu slouží. Dále zkoumá, co vše v trávě žije, a ukazuje, které květiny jsou jedlé a které jsou vhodné jen pro zvířata. Na konci je vysvětleno, co je to seno a k čemu se používá.
Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příbězích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. V tomto díle se naučíme píseň: Čížečku, čížečku.
Pořad seznamuje děti s různými druhy zeleniny. Při přípravě polévky se děti učí o kořenové zelenině (mrkev, petržel, celer). Při přípravě salátu se učí o plodové zelenině (okurka, rajčata, paprika) a listové zelenině (salát). Nakonec získají informace i o košťálové zelenině (brokolice, květák, kedlubna).
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Její kouzelné zaříkadlo je pravda: „Ředkvičky či mrkev, květák nekupujte přes půl světa. Pěstuj vlastní zeleninu, přijď si ke mně pro zeminu.“ Proč by zelenina měla cestovat, když si ji můžeme vypěstovat doma? Proč by cestovat neměla? A jak na to? To nám poradí Anička.
Máte rádi lívance? V tomto díle Draků v hrnci se dozvíte krátkou historii lívanců a také to, jaký je rozdíl mezi palačinkou, lívancem a omeletou. Samozřejmě nebude chybět recept ani postup, jak se tyto skvělé lívance připravují.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.