02:44
Psal se rok 1907, když v moravském Holešově Rudolf Kneisl vymyslel lentilky, oblíbené bonbony ve tvaru čočky. V továrně, která pamatuje tvůrce legendární cukrovinky, jich denně vyrobí šest milionů, v sedmi barvách. Dozvíte se, že jejich výroba vůbec není jednoduchá a seznámíte se s historií jejich výroby.
Historie žvýkaček je opravdu pestrá, žvýkáme už přes 9000 let. Co žvýkali staří Řekové a proč? A co severoameričtí Indiáni? Jaké bylo složení žvýkaček v různé době v různých částech světa a jak vznikly ty dnešní, se dozvíte v tomto díle.
Jedna z tradičních českých firem a největší výrobce cukrovinek u nás. Firma, jejíž kořeny sahají až do první republiky a v současnosti je jednou ze značek švýcarského čokoládového giganta Nestlé. To vše je Orion. Zářivá hvězda na nebi českého cukrářství. Jaké byly začátky této firmy? Jak si poradila v náročném 20. století, kdy musela čelit nástrahám 2. světové války, komunistického znárodnění a divoké privatizace? V našem kratičkém dokumentu vás seznámíme s historií této úspěšné české značky.
Piškoty jsou pochoutka, kterou jí miminka, děti, dospělí i zvířata. Jak vypadaly piškoty dříve, když se pekly ve Francii? Jak je v Česku pekla rodina Fidorových? A proč jsou vhodné i pro miminka?
Nejrozšířenějším sladidlem po celém světě je med, a to už tisíce let. Tipněte si, k čemu ho používala Kleopatra nebo staří Číňané? A víte, že jsme bývali medovou velmocí? A že s trochou medu hned, zesládne vám svět? Spousta dalších informací vás čeká v tomto díle.
Na svátek Hromnice se v kostele posvěcují svíce, tzv. hromničky, které si lidé dávali do oken, aby jejich dům chránily před blesky. K Hromnicím se kromě zvyků váže i mnoho pranostik. Mezi tu nejznámější patří „Na Hromnice o hodinu více“.
Většina z nás má ráda ovocné knedlíky. Ve středověku se knedlík říkalo úplně něčemu jinému. Chcete se dozvědět, jak vznikl český pokrm knedlo-vepřo-zelo? A z kterého jazyka pochází slovo knedlík?
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Pojďme se společně podívat na animovaný film o historii pražského Václavského náměstí a jeho geniu loci. Václavské náměstí založil král a císař Karel IV. ve 14. století. Kdysi zde byl koňský trh, podle toho se náměstí také jmenovalo, až v 19. století navrhl K. H. Borovský, aby se náměstí jmenovalo Václavské. Co všechno se tu odehrálo? A od kdy tu stojí známý pomník? Jak se kůň, který nese knížete Václava, jmenuje?
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena kultura meziválečného Československa ve většině oblastí včetně nově vzniklého filmu. Dále ukázka zachycuje změnu životního stylu, nové možnosti trávení volného času zejména pro ženy.
Pasáž ze vzdělávacího pořadu pro děti Lovci záhad (2014) objasňuje vybrané otázky související s archeologií. Vysvětluje etymologii pojmenování i hlavní cíle a výzkumné otázky této vědecké disciplíny. Odborník ve videu dále popisuje základní typy archeologických výzkumů – badatelský, záchranný, destruktivní a letecký. Druhá část videa přibližuje, co všechno archeolog ke svému výzkumu potřebuje
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Tentokrát budeme přebírat zrníčka. Nebojte se, nepůjde o žádný trest , ale o přípravu rýže. Bez ní by nejlidnatější část Země zemřela hlady. Prozradíme vám, odkud rýže pochází a jaké jsou její druhy. Co mají nejradši v Indii a co v Číně? A co pro rýži udělali američtí vědci?
Kdo má oheň rád, měl by si také pozor dát. Co musíme dodržet, když si chceme venku rozdělat oheň? Kdy a kde se oheň nesmí za žádných okolností rozdělávat? A co udělat, když se staneme svědky požáru?
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.