01:52
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Historie ostravského černouhelného dolu Michal se začala psát v roce 1843. O 13 let později ho pak koupila společnost Severní dráhy Ferdinandovy, která provozovala železnici z Vídně k polským solným dolům. Vlastnila ho až do znárodnění v roce 1945. Pod jejím vedením byl v roce 1915 přestavěn a elektrifikován. Od té doby nedoznal podstatnějších změn, a i proto je od roku 1995 chráněn jako národní kulturní památka.
Vydáme se po naučné stezce Chuchelský háj. Dozvíme se, že se nacházíme v jedné z nejzajímavějších geologických lokalit u nás. Jednou z našich zastávek bude kopec Homolka, kde bývalo několik lomů. Jen kousek od Homolky fungoval jeden ze dvou dolomitových lomů u nás. Po cestě se zastavíme i v unikátní Pacoldově vápence, která je dnes kulturní památkou.
Václav Cílek ukazuje tajemné značky tesané do kamene na zvíkovském hradě, povodňové značky tesané v Děčíně nebo symboly v pískovcích Kokořínska.
Turisté na Šumavě se od roku 2010 snadno dostanou k nově vytyčenému pramenu Vltavy. Vědci i místní věděli, že do té doby navštěvovaný pramen Vltavy není ten skutečný. Nemohli se ale shodnout, který v rozsáhlém prameništi vybrat. Volba nakonec padla na přibližně 800 let starou odvodňovací štolu středověkého stříbrného dolu v Černé hoře.
Jak si lidé přivedli vodu do svých příbytků? Co je to akvadukt? A vodárenská věž? To vše si vysvětlíme. Nabízíme stručný přehled historie vodárenství od antiky až po současnost.
Václav Cílek putuje do severních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností.
Václav Cílek nás zavede do pražských ulic a pasáží a ukáže nám, kde se v Praze můžeme setkat se zajímavými horninami využitými pro stavební účely.
Nedaleko Ústí nad Labem na místě bývalé těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice se dnes nachází jezero Milada. Podle původních představ mělo být jezero součástí rekreační oblasti srovnatelné s Máchovým jezerem. Doposud se tak nestalo kvůli chybějící infrastruktuře. Ta nebyla vybudována zejména kvůli odlišným představám okolních obcí a státu o využití tohoto území.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.