06:07
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Oblast mezi Břeclaví a Mikulovem je nazývána zahradou Evropy. Celý Lednicko-valtický areál, krajina i památky, byl zapsán v roce 1996 na seznam památek chráněných UNESCO. Nejrozsáhlejší uměle vytvořený krajinářský komplex ve střední Evropě vybudovali Lichtenštejnové. Dnes patří kdysi nehostinné místo s močály k nejnavštěvovanějším památkám celé České republiky.
Výstavba metra D z Pankráce na Nové Dvory měla začít v roce 2022. Náklady na stavbu by měly činit kolem 52 miliard korun, zprovoznění trati je naplánováno na rok 2029.
Haná je díky svému rovinatému povrchu jednou z nejúrodnějších oblastí v Česku. Bohatá úroda napomohla v minulosti k blahobytu tamního obyvatelstva, což se odrazilo i na bohatě zdobených krojích z období baroka, které uvidíme ve videu, a dozvíme se také o jejich historii. Kromě krojů si prohlédneme také hanácký grunt, tradiční místní obydlí.
Slavná Lennonova zeď na Kampě změnila v září 2022 svou podobu. Tu jí na popud radnice dali umělci ze sedmadvaceti zemí Evropské unie a také přizvaní malíři z Ukrajiny a Norska. Lennonova zeď je od 70. let 20. století pamětním místem, které je vnímáno jako symbol svobody a volnosti. Stala se tak i místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.
Pravidelná hurikánová sezóna v Atlantiku v roce 2017 byla mimořádná. USA zasáhl například hurikán Harvey, nejdeštivější tropická cyklóna v historii měření. Co je to hurikán a za jakých podmínek vzniká popisuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT. Jaké dvě podmínky jsou ke vzniku tropické poruchy potřebné? Jak se z tropické bouře stane hurikán? Jaký je rozdíl mezi tajfunem, cyklonem a hurikánem?
Ganga je po Amazonce a Kongu třetí nejvodnatější řekou světa. Je dlouhá asi 2500 km, ústí do Bengálského zálivu a pro Indy má přímo posvátný význam. Pojďme se podívat na řeku, kterou Indové nazývají matkou.
Přestože břehy Menorky nedosahují délky ani 200 km, je na nich asi sto pláží. Nejkrásnější jsou ty odlehlé, které nebyly pozměněny činností člověka. Menorca se totiž v roce 1993 stala biosférickou rezervací UNESCO a ostrov pro ochranu místní přírody reguluje přísun turistů. V ukázce si prohlédneme nejvyužívanější pláž Son Bou, několik odlehlých pláží i koňskou stezku Camí de Cavalls.
Proč někdy teploměr neměří správně? Každý teploměr může mít svou chybu a pro zajištění přesnosti je nutná kalibrace s nejbližší meteorologickou stanicí v podobné nadmořské výšce. Pokud se naměřené hodnoty výrazně liší, je třeba ověřit, zda naše měření neprobíhá např. na přímém slunci. Anebo je možné využít tzv. Stevensonovu clonu jako na meteorologických stanicích.
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu dnes považujeme prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby před více než 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho, který ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
13 597
866
4 825
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.