03:58
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Památník Terezín je jednou z připomínek hrůz, které se děly za 2. světové války. Pořad ukazuje, jaké měli v ghettu lidé podmínky k životu.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
V pasáži se dozvíme odpovědi na otázky, jak z pískového zrna vznikne skalní město a jak vznikla konkrétně skalní města v České tabuli.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Václav Cílek putuje do severních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností.
Václav Cílek putuje do severních a západních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností. Popisuje vznik čedičových sloupců a tajemství čedičových sutí.
Václav Cílek popisuje vznik a zánik skalních hřibů.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Jak vznikly pískovcové Prachovské skály a čedičové skály, na kterých stojí hrad Trosky? Krajina Českého ráje je úžasnou učebnicí vývoje české krajiny. Trosky jsou zbytky ztuhlého čedičového magmatu, které v době třetihorní sopečné činnosti pronikalo zlomy v pískovcových usazeninách dávného moře. Ze stejných mořských sedimentů byly později vypreparovány pískovcové Prachovské skály.
Antarktida je nechladnějším kontinentem na světě. Podnebí je drsné a studené, 98 procent povrchu je pokryto ledem. Tamní klima však nabízí i pestré počasí, nejen nízké teploty. O počasí v Antarktidě hovoří polárník Aleksander Game, který v roce 2011 uskutečnil sólo expedici k jižnímu pólu.
Václav Cílek putuje do Lahošti nedaleko Duchcova, kde se v minulosti našel keltský poklad. Vysvětlí, jak nález pokladu souvisí s neuváženým využíváním nerostného bohatství v severních Čechách.
Na příkladu jednoho ledovce na Aljašce se seznámíme s tím, jak vzniká ledovec, jaký je základní stavební materiál ledovce a jakou má ledovec barvu a proč.
Miroslav Táborský představuje starobylé hanácké město Kroměříž, jehož historické jádro svědčí o velkých dějinách sídla, které získalo vznešenou přezdívku „Hanácké Athény“. Město figuruje od roku 1998 na prestižním seznamu UNESCO díky Arcibiskupskému zámku a dvojici působivých příkladů historické zahradní architektury. Tento hold božské přírodě nikdy nepřestane okouzlovat svou symbolikou jednak stálého plynutí času, jednak lidské pomíjivosti. Pojďte se podívat.
Stavba hlavní železniční tratě z Prahy do Olomouce je neodlučně spjata s životem a dílem Jana Pernera, českého projektanta a stavitele železnic. Pouhých dvacet dní po slavnostním otevření tratě roku 1845 se teprve třicetiletý Perner stal obětí nešťastné nehody, kdy po projetí choceňským tunelem, který sám projektoval, sestoupil při služební jízdě na poslední stupeň schůdku vagónu a narazil hlavou o návěstní sloupek. Tunel, který zavinil smrt českého génia, tu ale vlastně vůbec nemusel stát. Nakonec se dozvíme o záhadě, která dodnes není uspokojivě vyřešena.
Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi, popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.
Máťa s Terezkou z planety YÓ se vydali lanovkou k jednomu z divů České republiky, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Odtud mají také krásný kruhový výhled na okolní vrcholy i nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, Praděd. Jak funguje přečerpávací elektrárna a k čemu slouží?
10 401
462
2 629
917
66
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
