02:25
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak si lidé přivedli vodu do svých příbytků? Co je to akvadukt? A vodárenská věž? To vše si vysvětlíme. Nabízíme stručný přehled historie vodárenství od antiky až po současnost.
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
S cestovateli Kamilou Novákovou a Milanem Tůmou se vydáme na trek chilským národním parkem Torres del Paine. Národní park Torres del Paine se nachází na jihu Chile a zasahují do něj jak Andy, tak Jihopatagonské ledovcové pole. UNESCO jej v roce 1978 vyhlásilo biosférickou rezervací a je považován za nejdůležitější národní park v Chile.
Zambezi je největší řekou jižní části Afriky. Její délka přesahuje 2600 kilometrů, většina toku se nachází na území Zambie. Na jihu země představuje Zambezi přírodní hranici. Dolní tok je populární v rámci cestovního ruchu, neboť je zde při plavbě stále možné spatřit neporušenou přírodu včetně četných ostrůvků.
Povodně patří k pravidelným událostem dějin a významně zasahují do života obyvatel v jejich širokém okolí. Písemná svědectví v kronikách a jiných pramenech máme např. o velkých vodách na Vltavě nebo Otavě. Dokonce dnes existuje i vědní disciplína, která mapuje a popisuje veškeré známé povodně v průběhu času. Podívejte se, čím se zabývá.
Vltavská kaskáda je soustava devíti přehrad na řece Vltavě. Kromě ochrany před povodněmi je její význam zejména hydro-energetický. Budování vodních děl začalo již mezi válkami, většina přehrad Vltavské kaskády pak byla vybudována v 50. a 60. letech. V souvislosti s výstavbou došlo k zatopení řady vesnic a vystěhování jejich obyvatel.
V roce 1919 vznikl Státní archeologický ústav. Jeho založení představovalo společně s dalšími nově vzniklými institucemi počátek systematické práce na získávání poznatků z minulosti na území našeho státu. Ta souvisí i se snahou o emancipaci nově vzniklého československého národa. Je ale třeba poznamenat, že už před tímto datem se archeologií zabývaly muzeální instituce či vysoké školy.
Počátky průmyslu v českých zemích jsou spjaté s manufakturami. Nejvíce jich bylo textilních a sklářských. Využívaly přírodní zdroje, kterými český stát oplýval. Podívejte se na počátky průmyslu na příběhu patrně nejstarší nepřetržitě fungující sklárny na světě. Najdete ji v Harrachově a její výrobky používali obyčejní lidé i králové a císaři. Její příběh vypráví stejně jako příběhy dalších manufaktur i o přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Jak se to stalo?
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
Ve hraném dokumentu věnovaném rozpadu Československa ze série České století (2014) ministr financí Václav Klaus vysvětluje na tiskové konferenci privatizaci, zejména tu kuponovou. Dále objasňuje otázku tzv. špinavých peněz.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pšenice dodnes patří mezi základní potraviny. Proč tomu tak ale je? Kdy ji lidé začali pěstovat? A proč vlastně vypadá tak, jak vypadá? Pasáž ze vzdělávacího pořadu pro děti Lovci záhad (2014) objasňuje všechny výše uvedené otázky.
Cukrová řepa se stala hlavním zdrojem cukru v Evropě v 19. století díky kontinentální blokádě v době napoleonských válek. V celé Evropě se hledal alternativní zdroj cukru a závod o ideálního kandidáta vyhrála právě cukrová řepa. V Čechách, kde vyrostly desítky cukrovarů, jich funguje dodnes pouze několik, známý je např. cukrovar v Dobrovicích.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.