19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická? To vše se dozvíme na příkladu nejznámějších českých stepních oblastí, jakými jsou Pálava, Křivoklátské pleše, Moravské Toskánsko a další.
Bolševník velkolepý je v České republice nepůvodní invazní rostlinou. Na našem území vysadil exotické bolševníky z Kavkazu v polovině 19. století kníže Metternich. O století později se u nás začíná bolševník expanzivně šířit. K problému ekologickému se v případě bolševníku přidružuje i zdravotní riziko pro člověka. V případě potřísnění se mohou v kombinaci se slunečním zářením vytvořit postiženému na kůži nepříjemné puchýře a otoky.
Reportáž popisuje následky tornáda, které zasáhlo roku 2004 město Litovel v Olomouckém kraji.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Video ukazuje vzácné a nepůvodní rostliny katrán tatarský a mandloň nízkou. Ze zvířecí říše se představí vzácný tetřev hlušec, kterého je možné pozorovat na Šumavě. Ukázka zachycuje i důležitost ponechání srnčího mláděte na místě jeho nálezu s tím, že v okolí jsou jeho rodiče. Děti se také dozvědí, s jakými živočichy se mohou setkat v zámeckém parku Blatná.
Nejchladnějším místem na severní polokouli je Ojmjakon. Místo, ve kterém se v zimě průměrná teplota pohybuje okolo -65°C je zároveň nejchladnějším trvale osídleným místem na Zemi. V rozhovoru s polárníkem Václavem Sůrou se dozvíme, jak lidé v této ruské vesnici žijí, jak se v takto chladných oblastech cestuje a jak probíhá příprava na cesty v extrémních mrazech.
Pořad hledá odpověď na otázku, zda žijí v Židovské autonomní oblasti Birobidžan na Sibiři Židé. Ukazuje historii a současnost zajímavého regionu současného Ruska.
Šrí Lanka je považována za zemi čaje. Čaj je zde nejvíce vyváženou komoditu a jeho pěstování zde má dlouhou historii. Čajové plantáže se nachází v nadmořské výšce od 600 metrů nad mořem. My se mezi ně vydáme vlakem po trati z vesničky Ella do města Kandy. Tato trať je považována za jednu z nejkrásnějších železničních tratí na světě.
Výroba tradičního porcelánu a hedvábí v dnešním Vietnamu. Představíme si tradici, kterou ovlivnilo více než 1000 let čínské nadvlády nad Vietnamem. Ve 13. století přivezl porcelán do Evropy Marco Polo a Evropa se od té doby snažila jeho kvalitu napodobit. Dnes může z porcelánu obědvat každý. Hedvábné látky té nejvyšší kvality se vyrábějí pomocí pro nás už archaických metod, na jejichž počátku jsou výměšky závitků bource morušového.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.