04:12
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Rakouska.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Animovaný zeměpis vám v krátkosti představí Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Je to království, které má skutečnou královnu. Dozvíte se, proč bychom mu neměli říkat Anglie.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Pořad hledá odpověď na otázku, zda žijí v Židovské autonomní oblasti Birobidžan na Sibiři Židé. Ukazuje historii a současnost zajímavého regionu současného Ruska.
Historické souvislosti otrokářství v Kolumbii; historie místního povstání „nezkrocených“, tedy otroků. Ukážeme si také dnešní život jejich potomků, kulturu a unikátní jazyk, který si vytvořili uprchlí otroci původem ze všech koutů Afriky, aby se spolu domluvili.
Kurdové jsou jeden z nejpočetnějších národů světa, kteří nemají vlastní stát. Kurdské oblasti díky postkoloniálnímu překreslování map najdeme roztroušené v několika zemích – od Arménie, přes Turecko, Sýrii, až po Írán. Pouze na severu Iráku si Kurdové nedávno vymohli autonomii.
Výbor pro lidská práva OSN vydal doporučení, podle něhož by se neměli vracet do zemí původu ti, kteří prchají před následky globálního oteplování. Jakou právní váhu má toto doporučení při udělování azylu? A na základě jakých kritérií Ženevské úmluvy mohou uprchlíci získat mezinárodní ochranu? Ze kterých míst tito lidé přicházejí? Jak se environmentální migrace projeví v České republice? Nejen na tyto otázky odpovídá Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci v Praze.
Vysílač na Ještědu má pro obyvatele Liberce velký význam. Budova stojí na místě původního hotelu, který byl v roce 1963 zničen požárem. Vítězný návrh nové stavby na Ještědu byl vybrán díky tomu, že zahrnoval jak horský hotel a restauraci, tak televizní vysílač.
Na rok 2023 je u břehů Velké Británie v Severním moři naplánováno zahájení stavby projektu Dogger Bank, největší mořské větrné elektrárny. Dokončení její první části je zamýšleno v roce 2026. Jak vlastně takové mořské větrné elektrárny fungují a jaké jsou výhody a úskalí projektů na jejich výstavbu?
Není Litevce, který během svého života nenavštíví horu Křížů, litevské poutní místo, které bylo národním symbolem boje proti teroru sovětského režimu.
Dokument o maďarské stepi neboli Puzste zavede diváky do nekonečné roviny za tradiční živočišnou výrobou i typickou maďarskou kuchyní.
Pořad o Severním Irsku se vydává za tradičním nápojem Irska – whiskey. Součástí ukázky je i cesta k Obrovým schodům.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
Izraelsko-palestinský konflikt se táhne již od konce druhé světové války. Na počátku 90. let začal tzv. mírový proces na Blízkém východě, kdy byly podepsány dohody mezi Palestinci a Izraelem. Situace se za dlouhých třicet let v mnohém proměnila, nezávislý stát Palestina však stále neexistuje. V roce 2016 se v Paříži sešla třicítka ministrů zahraničních věcí, aby jednala o palestinské otázce. Samotný Izrael však jednaní, na které nebyly obě znesvářené strany pozvány, ostře odsoudil.
Na počátku 90. let začal tzv. mírový proces na Blízkém východě. Americká diplomacie v čele s tehdejším prezidentem Billem Clintonem přiměla k podepsání dohod obě znepřátelené strany – Židy i Palestince. Nadějný vývoj v oblasti se však pokazil v roce 2000, kdy začala tzv. druhá intifáda, ozbrojené palestinské povstání. Střety mezi Palestinci a izraelskou armádou si vyžádaly další tisíce mrtvých.
11 584
613
3 389
1 030
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.