19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Česká republika je jedničkou ve třídění odpadu. Ročně u nás vznikne zhruba 250 tisíc tun plastového odpadu. K recyklaci jde pak něco přes polovinu, dalších 12 % je energeticky využíváno a zbytek končí na skládkách.
Rozlehlost českých lánů byla mimo jiné umožněna vysoušením druhově rozmanitých a ekologicky stabilních mokřadů. Každé děcko dříve poznalo suchopýry, blatouchy, masožravé tučnice nebo vstavače. Dnes jsou mokřadní ekosystémy v české krajině vzácností. Pravděpodobně žádný typ ekosystémů jsme nepoškodili více než právě mokřady.
Pořad přibližuje geologické zajímavosti, geomorfologii, přírodu a hrady Křivoklátska.
Cestopisný dokument představuje historická centra střední Asie – Samarkand a Bucharu – a jejich kulturní i dějinný význam.
Pozapomenutý konflikt ke konci roku 2022 znovu rozhořívá. Kurdové jsou početný národ žijící především na území současných států Turecka, Sýrie, Iráku a Iránu. Nedávno pomohli porazit samozvaný Islámský stát a nyní očekávají podporu pro svůj hlavní cíl – vyhlášení nezávislého státu. Právě Turecko je však úhlavním nepřítelem Kurdů. Po nedávném atentátu v Istanbulu zesílily turecké útoky na kurdské pozice jak v Sýrii, tak v Iráku. Turecko navíc nahlas hovoří o pozemní operaci proti Kurdům, které obviňuje z přípravy atentátu. Ti však odpovědnost za atentát odmítají.
Jedním z největších problémů nadcházejících her v čínské metropoli je málo sněhu. Lyžařská střediska leží ve vyprahlé oblasti a umělé zasněžování ohrožuje vodní zdroje. Vše tvrdě dopadá na místi lidi, kteří nenalézají nikde zastání.
V Číně vyrazíme do vodních měst s dopravními kanály nedaleko Šanghaje, která si zachovala svou kouzelnou atmosféru. Tamní obyvatelé se před staletími přizpůsobili životu na vodě podél Velkého čínského kanálu. Ještě nedávno byla vodní města vzácnou ukázkou života středověkých lidí, dnes však i tam proniká všudypřítomný turistický ruch.
O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.
Jedna z nejznámějších světových turistických destinací, mexický poloostrov Yucatán, řeší velký problém. Vláda tam plánuje postavit železnici, která propojí pláže na pobřeží s proslulými mayskými památkami. Jenže projekt vede skrz výjimečný ekosystém a ochránci přírody spolu s některými vědci varují, že tato železnice přinese více škody než užitku. Většinu Yucatánu tvoří velká vápencová krasová tabule. Stavba může za pouhou dekádu narušit výjimečný systém jeskyní propojených nejdelší podzemní řekou na světě, který vznikal miliony let a kde archeologové dodnes nacházejí pozůstatky fascinujících civilizací.
Podaří se českým soukromým zemědělcům zastavit nešetrný způsob hospodaření s půdou? Většina lidí dnes žije ve městech, venkovské farmy a jejich vztah k půdě zničil komunistický režim, a proto jsou dnes pouta s krajinou zpřetrhaná. Mohou dnes malé statky jít vzorem velkoplošnému zemědělství, které půdu a krajinu devastuje?
Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.