19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
V červenci roku 2022 vypukl požár v národním parku České Švýcarsko, jednalo se o největší lesní požár na našem území. Dají se vůbec předpovídat podmínky pro vznik požárů? A jak s přírodními požáry souvisí extrémně teplé počasí? To nám objasní klimatolog Radim Tolasz.
Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
Rozhovor s geologem, klimatologem a spisovatelem Václavem Cílkem, který vidí svět v souvislostech bez hranic mezi vědními obory. Jak spolu souvisí sucho ve Spojených státech a cena tabletu? Na co se máme připravit? Čeká nás změna klimatu, nebo celé společnosti?
Navštívíme přírodní rezervaci Podlesí, nejvýznamnější mokřadní lokalitu CHKO Blaník. Na tamní mokřady jsou vázány unikátní druhy rostlin a živočichů. V uměle vyhloubených tůních se daří obojživelníkům včetně vzácné blatnice skvrnité. Z rostlin se zde vyskytuje například rosnatka okrouhlolistá. Mnoho zajímavých organismů najdeme také v rybnících.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Vážnost globální klimatické situace přiměla mezinárodní společenství k uzavření Pařížské dohody o ochraně klimatu. Ať už se bude dařit závazky smlouvy v jednotlivých zemích světa naplňovat, nebo ne, hospodářství největších producentů skleníkových plynů (Číny, USA a EU) se situaci začínají přizpůsobovat. Každý to ovšem dělá po svém.
14 169
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.