01:42
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Jaký je rozdíl mezi vědeckým a estetickým herbářem? Jak si herbář založit? A jak do něj rostliny správně lisovat a sušit? To vše a ještě něco navíc se dozvíte v rozhovoru s botanikem Radimem Janem Vašutem.
Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Bolševník velkolepý je v České republice nepůvodní invazní rostlinou. Na našem území vysadil exotické bolševníky z Kavkazu v polovině 19. století kníže Metternich. O století později se u nás začíná bolševník expanzivně šířit. K problému ekologickému se v případě bolševníku přidružuje i zdravotní riziko pro člověka. V případě potřísnění se mohou v kombinaci se slunečním zářením vytvořit postiženému na kůži nepříjemné puchýře a otoky.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Španělsko je největším producentem šafránu v Evropě. Tuto rostlinu do Španělska přivezli Arabové v 10. století a měla tam ideální podmínky. Využívala se při výrobě léků, parfémů a samozřejmě jako koření. Dodnes se ve Španělsku šafrán pěstuje tradičním způsobem, který si prohlédneme v reportáži.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Jak člověk ovlivňuje vodní toky? Při narušení přirozené komunikace mezi okolními vodami často dochází ke škodám nejenom na biotopu řeky, ale podle velikosti řeky i ve větší či menší vzdálenosti od ní. Povodně mohou částečně revitalizovat okolí toku. Příroda tím spravila, co člověk napáchal.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
Ovce patří mezi nejskromnější a nejužitečnější hodpodářské zvíře, které se chová po celém světě. Význam ovcí spočívá v tom, že dokáže přeměnit obyčejnou trávu v produkty pro člověka důležité, například maso, mléko nebo vlnu. Víte, jak žili pastevci? Proč se říká obětní beránek?
Lidé a psi mají mnoho společných rysů a vlastností. Jejich historie je úzce provázaná a vztah člověka s domestikovaným psem prošel v dějinách lidstva řadou změn. Jednou z nich je vznik různých plemen psů, ke kterému došlo křížením a šlechtěním různých ras. Na příkladu šlechtění se dá ukázat Darwinova evoluční teorie o původu druhů.
Jak dát do souvislosti údaje o biochemických procesech v buňce se strukturami pozorovanými v mikroskopu? Jak zachytit přepis genu z DNA? Pomocí fluorescenčního mikroskopu a fluorescenčních značek dostaneme odpověď na otázku, jak se buňky přemisťují, dělí a komunikují. Stačí sledovat jejich pohyb.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
13 593
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.