01:42
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.
Africký národní park Zakouma se specializuje na ochranu slonů, kterých v Čadu kvůli pytláctví v minulosti výrazně ubylo.
Snad každý velký objev od podrobení si ohně až po štěpení atomu se podobá noži o dvou ostřích. Na jedné straně může život vylepšit, na druhé straně z něj může být Pandořina skříňka, ze které lidé vypustí démony. Nedávno se podařilo přečíst oba řetězce DNA. Očekává se, že to bude v krátké době obecně dostupná a poměrně levná technologie. Bude znamenat zlepšení života, nebo se stane další Pandořinou skříňkou? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Francouzským vědcům se podařilo vzkřísit endogenní retrovirus. To je biologická fosilie, která se do genetické informace nastěhovala někdy před pěti miliony let, a nazvali ji Fénix. Informace v živých systémech obvykle putuje cestou DNA, RNA, bílkoviny. Tomu se říká „centrální dogma biologie“. Retroviry je umí obrátit. Jak to retroviry dokáží? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jakým způsobem funguje přenos genů a evoluční vývoj? Co je to syntéza genů? Jak probíhá výzkum přenosu genů, jak nás to ovlivňuje? Jak se změnil pohled na evoluci od doby Darwina? O syntéze genů a přenosu genetické informace hovoří evoluční biolog Richard Dawkins.
Reportáž popisuje následky tornáda, které zasáhlo roku 2004 město Litovel v Olomouckém kraji.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Jeseteři jsou velmi starobylým druhem ryb, které člověk téměř vyhubil kvůli získávání chutného kaviáru. Protože se tyto ryby rozmnožují až ve vysokém věku, je třeba jim s tím trochu pomoci, aby nevymřely úplně. To se také děje v sádkách ve Vodňanech.
Mezinárodní tým vědců rozluštil genom jabloně. Vědci přečetli genom druhu Golden Delicious, který je druhým nejrozšířenějším vyšlechtěným jablkem na světě. Znalost sekvencí DNA nyní napomůže k dalšímu šlechtění tohoto ovoce a k vytvoření nové rostliny budoucnosti.
Šafrány patří mezi jarní cibuloviny. Z jedné cibulky vyrůstá v únoru a březnu několik květů. Po odkvetení se cibulka zatáhne. Rozmnožuje se cibulkou a semínkem. Šafrán nebo krokus pochází z Alp a v české přírodě roste jen na velmi málo lokalitách, kde si ho váží jako rodinného stříbra. Ne nadarmo se říká, že je něčeho jako šafránu…
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
10 536
519
2 946
985
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.