04:43
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Jakou sílu může mít vítr? Při jaké rychlosti větru vzlétne ve větrném tunelu člověk o hmotnosti 90 kg? Pojďme to zjistit. Člověk o této hmotnosti vzlétne při rychlosti větru 160 km/h.
Pachatelé pohybu způsobují změnu pohybového stavu vždy prostřednictvím sil. Není změn pohybu bez sil, které ji způsobují. Budeme-li působit silou na auto, roztlačíme ho. Ta část fyziky, která se zabývá silami a jejich pohybovými účinky, se nazývá dynamika. Základní zákonitosti dynamiky shrnují tři Newtonovy zákony.
V okamžiku dotyku začne tenisová raketa působit na míček a ten změní směr pohybu. Úder mu udělil zrychlení ve směru působení síly. Zrychlení a síla patří mezi vektorové veličiny. V reálném světě málokdy působí na tělesa pouze jedna síla. Účinky více sil se mohou vektorově sčítat do jedné výslednice. Ukážeme si vektorový součet sil působících na loďku. Síly můžeme i rozkládat, jak si ukážeme při šikmém vrhu koulí. Přesvědčíme se, zda může člověk zvednout sám sebe.
Hmotnost je jednou ze základních vlastností hmoty. Oproti tomu tíha je síla, kterou těleso v gravitačním poli působí na podložku či závěs. A co je vlastně beztížný stav? Beztížný stav může nastat i ve velmi silném gravitačním poli. Nejznámějším případem beztížného stavu je pobyt kosmonautů ve vesmírné lodi na oběžné dráze okolo Země. Také při skákání na trampolíně se gymnastka kromě okamžiku dopadu a odrazu nachází v beztížném stavu. Díky působení tíhy můžeme zjišťovat hmotnost těles. A ukazovala by váha na Zemi stejně jako na Měsíci?
Opravdu se člověk setkává s fyzikou v běžném životě tak často, že se jí musí učit? Budeme jeden den sledovat Kláru a uvidíme, kolik fyziky v něm najdeme. Klára se seznámí s rovnoměrným přímočarým pohybem, nerovnoměrným pohybem, odporovou silou, zákonem akce a reakce, setrvačností, tlakovou silou a hybností.
Trvale zmrzlá půda, tzv. permafrost, který leží nehluboko pod povrchem, způsobuje, že je rovinatá aljašská krajina pokryta bažinami. Reportáž také ukazuje, jaké části Aljašky pokrývá trvale zmrzlá půda a kde má maximální mocnost.
Horní hranice lesa v Andách se pohybuje okolo 3500 až 4000 m n. m. Ve vyšších polohách se rozkládá bezlesí, zde nazývané „páramo", které je lidmi osídlené jen zřídka. Na vrcholech zdejších hor můžeme najít stálou sněhovou pokrývku, která však taje vlivem klimatických změn. Jedním z těchto vrcholů je i vulkán Chimborazo, ke kterému se vypravíme.
Krkonošské louky nám představí seriál Minuty z Krkonoš (2014). Víte například, že louky pokrývají necelých deset procent rozlohy Krkonoš a je to prostředí vytvořené člověkem?
Aljaška je suverénně největším státem USA, zároveň se jedná o nejřidčeji zalidněný stát unie. V reportáži Objektivu (2017) se dozvíme více o historii Aljašky, pohovoříme s místními obyvateli a uvidíme i místní krajinu včetně typických živočichů, jako jsou medvědi či lososi.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
Bermudský trojúhelník v Atlantském oceánu nedaleko Floridy má pověst místa, kde se často ztrácejí letadla, lodě i celé posádky. Australští vědci přišli na začátku 21. století s teorií, podle které za mizení lodí mohou velké bubliny zemního plynu, jež se tu uvolňují z mořského dna. Tyto bubliny snižují hustotu vody, a proto se lodě potopí ke dnu. Pojďme si tuhle teorii ukázat.
Glycerin má podobný index lomu světla jako čiré sklo, proto do kádinky s glycerinem můžeme schovat druhou skleněnou nádobku, kterou najednou nevidíme. Pokud ji chceme zviditelnit, přidáme do ní kapalinu o odlišném indexu lomu a větší hustotě. Co ovlivňuje promíchání dvou stejných kapalin? Při stejné teplotě se různě obarvená kapalina rychle smíchá, avšak pokud bude kapalina v horní sklenici teplejší, nepromíchají se.
Co se stane s lidským organismem, když vstoupí do komory s teplotou minus 140 °C? Na vlastní kůži si vyzkouší Michael a Tereza. V komoře budeme pomocí senzorů a infrakamery měřit základní tělesné údaje. K čemu jsou kryokomory a holomráz, který v nich panuje, dobré?
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.