portály České televize

Často hledáte:

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu
Jeden den s fyzikou

04:28

Jeden den s fyzikou

Opravdu se člověk setkává s fyzikou v běžném životě tak často, že se jí musí učit? Budeme jeden den sledovat Kláru a uvidíme, kolik fyziky v něm najdeme. Klára se seznámí s rovnoměrným přímočarým pohybem, nerovnoměrným pohybem, odporovou silou, zákonem akce a reakce, setrvačností, tlakovou silou a hybností.

Z pořadu:

Rande s Fyzikou Přehrát celý pořad

Témata:

Kinematika Dynamika Práce, výkon, energie Mechanika kapalin a plynů

Vhodné pro stupeň:

Střední škola

Vhodné pro předmět:

Fyzika

Klíčová slova:

pohyb tlaková síla těžiště tíhová síla jednoduché stroje hybnost

Mohlo by vás také zajímat

Mechanika kapalin a plynů

Další videa
Pokus: Archimédův zákon
01:53

Pokus: Archimédův zákon

Jaký je rozdíl mezi tím, když golfový míček spadne do obyčejné nebo do slané vody? V obyčejné vodě klesne na dno. V případě, že zvýšíme hustotu vody přidáním soli, míček bude plavat na hladině. Experimentálně jsme ověřili fungování Archimédova zákona.

Celý film
Okřídlená hřídel
53:10

Okřídlená hřídel

Prof. ing. Viktor Kaplan (1876 – 1934) byl rakouský rodák, ale byl velmi hrdý na své československé státní občanství. Narodil se a je pochován v Rakousku, ale celé své dílo uskutečnil v Brně, kde působil od roku 1906 až do roku 1931 jako profesor pro stavbu vodních turbín na Německé vysoké škole technické. Zde také po mnoha a mnoha pokusech zrealizoval svůj objevný vynález vodní rychloběžné turbíny. Televizní inscenace se soustřeďuje nejen na Kaplanovo bádání a na dramatické soudní spory o uznání patentu, které následovaly po zveřejnění vynálezu, ale také na spolupráci a celoživotní přátelství s ing. Jaroslavem Slavíkem. Výrobcem turbín se stala brněnská slévárna a ocelárna Ignác Storek, která vynálezce již od počátku jeho výzkumů vydatně podporovala. O novou turbínu byl pak velký zájem a firma měla co dělat, aby zdolala příval objednávek. První Kaplanova turbína byla postavena 1960 před Technickým muzeem ve Vídni jako technická památka světového významu.
PL
Pokusy: Archimedův zákon
04:27

Pokusy: Archimedův zákon

Změříme-li sílu, kterou těleso působí na siloměr ve vzduchu a poté ve vodě, zjistíme, že těleso ponořené do vody působí na siloměr menší silou než na vzduchu. To znamená, že ve vodě na těleso musí působit ještě jiná síla opačným směrem. Tuto vztlakovou sílu objevil již ve starověkém Řecku Archimedes. Názorně si Archimedův zákon předvedeme na pokusu, při kterém člověk vleze do sudu plného vody, a tím vytlačí stejné množství vody, jako je objem jeho ponořené části. Když pak dolijeme vyteklou vodu, umíme zjistit, jaká tíhová síla na ni působí. Rovná se vztlakové síle, kterou byla osoba nadnášena. Ověříme si to tak, že postupně změříme tíhové síly člověka zavěšeného na laně a poté ponořeného do vody. Rozdíl těchto sil se shoduje se vztlakovou silou.
Proč je moře slané
01:49

Proč je moře slané

Proč je moře slané a jak se do moře sůl dostává? Průměrně obsahuje každý litr mořské vody asi 35 g různých solí. Nejčastěji to je chlorid sodný neboli kuchyňská sůl, kromě toho také sírany, ionty vápníku a draslíku. Do moře se soli dostávají jednak pomocí dešťové vody, která vymývá soli z povrchu země a pomocí řek ji dopravuje do moře. Druhá z cest je z podmořského dna. Zásadní jsou středooceánské hřbety, tam voda zatéká do prasklin v zemské kůře a dostává se tak blíž k horkému magmatu, kde se ohřívá a proto se v ní rozpustí více solí z okolních hornin. I když poměry jednotlivých látek ve vodě zůstávají stejné, slanost moří se liší. Záleží na tom, jak rychle se voda z moří odpařuje a kolik řek do moře proudí. Platí, že čím slanější voda, tím lépe nadnáší, má totiž větší hustotu.

Dynamika

Další videa
Nárazová zkouška: Střet tramvaje s autem
15:57

Nárazová zkouška: Střet tramvaje s autem

Automobil se stal běžnou součástí našich životů. Avšak jen za rok 2011 bylo na území České republiky zaznamenáno zhruba sedmdesát pět tisíc dopravních nehod. K testování bezpečnosti automobilů slouží takzvané crash testy. U nás se těmito zkouškami zabývají lidé z Českého vysokého učení technického v Praze. Ústav bezpečnostních technologií a inženýrství na Dopravní fakultě ve spolupráci s Výzkumným ústavem kolejových vozidel připravil experiment srážku automobilu s čelníkem tramvaje připevněném na vlaku.
Suchý zip
01:50

Suchý zip

Běžná součást našeho života, a přesto malý zázrak – to je suchý zip. Díky čemu udrží i váhu lidského těla? Funguje za všech podmínek, ve vesmíru, ve vakuu i pod vodou. Jen mu trochu vadí prach. Nejčastěji se vyrábí z nylonu a polyesteru. Skládá se z velkého množství háčků a smyček. Ty se do sebe při přiblížení zamotají a velmi pevně drží. Zároveň jde ale suchý zip velmi snadno rozlepit. Působením síly se totiž háčky dočasně narovnají a uvolní tak zachycené smyčky.
PL
Pokus: Síly a pohyb po kružnici
03:49

Pokus: Síly a pohyb po kružnici

Při pohybu po kružnici působí na těleso dostředivá síla. Na otáčejícím se řetízkovém kolotoči působí na osobu v sedačce tahová síla řetězu a tíhová síla. Jejich výslednicí je síla mířící do středu kolotoče, dostředivá síla. Takto to vidíme z pozice vnějšího pozorovatele. Z pohledu kamery upevněné na kolotoči je osoba na kolotoči v klidu. To můžeme vysvětlit pomocí setrvačné odstředivé síly, která je stejně velká, ale působí opačným směrem než síla dostředivá. Účinky takovýchto setrvačných sil můžeme pozorovat v neinerciální vztažné soustavě.
Působení sil
01:35

Působení sil

Při jízdě na koloběžce se využívá setrvačnosti. Když se odrazíte, pokračuje koloběžka v pohybu, dokud ji něco nezabrzdí. Při přetahování o medvídka na něj oba hoši působí silou a podle zákona akce a reakce i medvídek na ně působí stejně velkou silou opačného směru. Když se medvídek roztrhl, síly přestaly působit a chlapci spadli.

Práce, výkon, energie

Další videa
Jeden den s fyzikou
04:28

Jeden den s fyzikou

Opravdu se člověk setkává s fyzikou v běžném životě tak často, že se jí musí učit? Budeme jeden den sledovat Kláru a uvidíme, kolik fyziky v něm najdeme. Klára se seznámí s rovnoměrným přímočarým pohybem, nerovnoměrným pohybem, odporovou silou, zákonem akce a reakce, setrvačností, tlakovou silou a hybností.
Využití jednoduchých strojů
01:21

Využití jednoduchých strojů

U konstrukcí silných jeřábů se využívá velkých kladkostrojů s mnoha páry volných i pevných kladek. Princip jednoduchých strojů využívají různé nástroje a nářadí, které slouží k usnadnění manuální práce. Například nůžky a kleště jsou vlastně dvojzvratnou pákou, ale louskáček pracuje na principu páky jednozvratné. Dláto nebo hoblík jsou typickým příkladem klínu. Šroubovák a kolovrátek jsou vlastně kolo na hřídeli. Na bázi šroubu pracuje třeba svěrák nebo truhlářská svěrka.
Počátky vodního čerpadla
03:11

Počátky vodního čerpadla

Historie vzniku vodního čerpadla. Ukázka představuje také vysvětlení principu fungování tohoto stroje.
PL
Pokusy: Energie
04:28

Pokusy: Energie

Aby tělesa mohla při vzájemném silovém působení vykonávat práci, musí získávat energii. Jak se vypočítá tíhová potenciální energie, kterou nazýváme polohovou energií? Práce je způsob, jak tělesu předat mechanickou energii, ale platí to i naopak. Všude, kde je přírůstek nebo úbytek mechanické energie, tam se koná práce. Energie se neztrácí, pouze se přeměňuje. Například polohová energie se může přeměnit v energii pohybovou. Ve vodních elektrárnách se přeměňuje pohybová energie v elektrickou.

ČT edu nejsou pouze videa

10 692

videí

528

námětů do
výuky

2 963

pracovních
listů

991

pořadů

67

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání