01:19
Jak je možné, že letadlo může letět? Na letadlo působí čtyři síly: gravitace, vztlak, odpor a tah. Při letu musí být vzájemně vyrovnané. Motor spolu s vrtulí vytváří tah, a tím vyrovnává odpor letadla při pohybu. Na křídlech se vytváří vztlak, který působí proti gravitaci. Podstatný je tvar křídla a to, jak na něm proudí vzduch. Díky vypouklému zakřivení na horní straně křídla se proudnice urychlují, vzniká sání a díky rovnosti spodní strany křídla se proudnice zpomalují a vzniká přetlak. A tyto dvě síly letadlo nadzvedávají.
01:50
Běžná součást našeho života, a přesto malý zázrak – to je suchý zip. Díky čemu udrží i váhu lidského těla? Funguje za všech podmínek, ve vesmíru, ve vakuu i pod vodou. Jen mu trochu vadí prach. Nejčastěji se vyrábí z nylonu a polyesteru. Skládá se z velkého množství háčků a smyček. Ty se do sebe při přiblížení zamotají a velmi pevně drží. Zároveň jde ale suchý zip velmi snadno rozlepit. Působením síly se totiž háčky dočasně narovnají a uvolní tak zachycené smyčky.
01:33
Pachatelé pohybu způsobují změnu pohybového stavu vždy prostřednictvím sil. Není změn pohybu bez sil, které ji způsobují. Budeme-li působit silou na auto, roztlačíme ho. Ta část fyziky, která se zabývá silami a jejich pohybovými účinky, se nazývá dynamika. Základní zákonitosti dynamiky shrnují tři Newtonovy zákony.
04:28
Opravdu se člověk setkává s fyzikou v běžném životě tak často, že se jí musí učit? Budeme jeden den sledovat Kláru a uvidíme, kolik fyziky v něm najdeme. Klára se seznámí s rovnoměrným přímočarým pohybem, nerovnoměrným pohybem, odporovou silou, zákonem akce a reakce, setrvačností, tlakovou silou a hybností.
00:49
Kolik minimálně potřebujeme nafukovacích balónků, aby si na ně mohl stoupnout člověk? Ukážeme si, že člověka udrží jen čtyři nafukovací balónky. Stačí rozložit jeho hmotnost na větší plochu.
02:46
Které fyzikální veličiny ovlivňují tření? Kdy je tření užitečné? Kdy vzniká valivý odpor? Existuje tření ve vesmíru? Má valivý odpor větší brzdné účinky než smykové tření? Závisí velikost smykového tření na obsahu styčných ploch? Kdy je nám tření na obtíž? Odpovědi se dozvíte v kvízu.
01:49
Co je to zákon akce a reakce? Čím se zabývá druhý Newtonův zákon? Jaká je jednotka síly? Jak se jmenuje starší jednotka síly a jaký je její přepočet na newtony? Toto a ještě o něco víc o síle se dozvíte v našem kvízu.
00:45
Uvařené a syrové vejce stejně roztočíme. Které vejce se bude točit déle? Uvařené vejce. Syrové vejce je uvnitř tekuté, roztáčíme jen jeho vnější skořápku. Zatímco u uvařeného vejce se roztočí celá hmota, a proto má větší setrvačnost.
01:04
Dva druhy mincí naskládáme na sebe do sloupečku. Budeme střídat tmavé a světlé. Co se s nimi stane, pokud budeme pod sloupečkem rychle kmitat nožem? Mince se nám roztřídí podle barev. Díky zákonu setrvačnosti a rychlému pohybu nože stojí celý sloupec na místě a pohybuje se vždy pouze spodní mince.
02:42
Vyzkoušejte si náš kvíz s otázkami týkajícími se pohybu. Co je to trajektorie? Jak značíme zrychlení? Jak bývá také jinak nazýván polohový vektor? Jaké jsou druhy pohybu podle trajektorie? Čím se zabývá dynamika? Je hybnost vektorová veličina? Kolik je základních jednotek SI? Pojďme na to!
02:07
Jednoduchý raketový motor s reaktivním pohonem vychází z Newtonova zákona akce a reakce. Princip rakety znali už ve staré Číně. Z čeho lze vyrobit jednoduchou raketu? Stačí nám k tomu voda a vzduch. Podívejte se, jak!
04:32
Žádná plocha není ideálně hladká, tak se za normálních okolností nerovnosti navzájem dotýkají a vzniká tření. Tření se na různých materiálech diametrálně liší. Methylcelulóza je schopná pohltit velké množství vody, která se váže na jednotlivé molekuly a ty se pak od sebe dokonale oddělí. Vzniká pak hustá, ale extrémně kluzká směs. Podívejte se, komu se může hodit.