00:58
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Trvale zmrzlá půda, tzv. permafrost, který leží nehluboko pod povrchem, způsobuje, že je rovinatá aljašská krajina pokryta bažinami. Reportáž také ukazuje, jaké části Aljašky pokrývá trvale zmrzlá půda a kde má maximální mocnost.
Navštívíme ČVUT v Praze a přesvědčíme se, že se Země skutečně otáčí kolem své osy. Nachází se tu totiž Foucaultovo kyvadlo, jež rotaci potvrzuje svým vychylováním proti směru hodinových ručiček. Ve skutečnosti se však neotáčí kyvadlo, neboť kyvadlo si pouze zachovává rovinu kyvu, ale planeta Země se otáčí pod ním. Podobně se díky tomuto tzv. Coriolisovu efektu stáčejí vzdušné proudy v atmosféře.
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
Nejprve se dozvíme o pěstování karibského bílého zlata, cukrové třtiny. Nezbytnou součástí produkce této plodiny je požár, který rostliny zbavuje uschlých listů. Získaná třtina se musí do 24 hodin zpracovat, z tohoto důvodu se cukrovary nachází v blízkosti plantáží. Třtinový cukr se využívá například pro výrobu rumu nebo čokolády. Právě kvůli produkci čokolády se v Dominikánské republice nachází i desítky kakaových plantáží. V závěru videa uvidíme zpracování kakaových bobů.
V reportáži zamíříme na západní pobřeží USA. Zajímat nás budou tamní národní parky. Nenavštívíme ale ty notoricky známé, naopak. Vydáme se prozkoumat parky, které bývají někdy neprávem opomíjené. Společný mají vulkanický původ a Kaskádové pohoří. A rozhodně stojí za návštěvu.
S Janem Dungelem navštívíme brazilský Pantanal , mokřadní oblast v povodí řeky Rio Negro. Přestože byla velká část Pantanalu přeměněna na kulturní krajinu, které dominují pastviny, oblast je stále známá svou vysokou biodiverzitou i bohatým výskytem endemických druhů. V druhé části videa se vydáme na sever do Los Llanos v povodí Orinoka, které Pantanal v mnoha ohledech připomínají.
Nejstarší národní park na světě Yellowstone v USA je vyhlášený jedinečnými přírodními scenériemi, kterým vévodí rozličné vulkanické jevy. Nachází se zde nejvíce gejzírů na světě a je domovem mnoha druhů divokých zvířat. V reportáži z pořadu Objektiv (2019) se podíváme na některé z těchto vulkanických jevů, setkáme se i s obyvateli zdejší divočiny, nahlédneme do historie parku a zavítáme také do sousedního národního parku Grand Teton.
13 605
866
4 823
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.