07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Železniční most mezi Malou Chuchlí a Braníkem překlenující Vltavu je jistou kuriozitou. Oficiálně se jmenuje Branický most, ale téměř nikdo mu neřekne jinak než Most inteligence. Mohl by být nejdelším dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě, kdyby neměl jen jednu kolej. Proč tomu tak je? Podívejte se na jeho krátkou historii.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
Představíme si současné i historické časopisy očima odborníků: zhodnotíme typografii legendárního měsíčníku pro moderní kulturu Red, experimentálního časopisu pro mladé Živel, výtvarného časopisu Komfort, významného periodika 60. let – časopisu Plamen, který se zaměřoval na uměleckou i občanskou svobodu, a časopisu Typo, který byl klíčovým oborovým periodikem o designu a typografii.
Erika Bezdíčková přežila Osvětim. Přišla o své rodiče, celou rodinu i kamarády. Byla nikdo. Bez minulosti, bez budoucnosti. Své svědectví pro nové generace mohla vydat až v druhé půlce svého života.
Landek Park je největším hornickým muzeem u nás. Návštěvníky místo okouzlí svojí autenticitou hornického prostoru i spojením technické památky s přírodní, tedy s vrchem Landek. Ředitel muzea nás provede po historické šatně a důlní expozici. Herec Josef Polášek tak na vlastní kůži pozná denní režim horníků a zjistí, že Bezručovy verše o „svalech ztuhlých v železo“ opravdu nadsazené nebyly.
V totalitním Československu, zejména za normalizace, se vedle centrálně řízeného hospodářství zrodili veksláci. Byli v každém větším městě, slušně vydělávali a využívali tak situace, kdy československá koruna byla ve vztahu k západním měnám výrazně nadhodnocena. Podívejte se na krátký příběh dvou tehdejších veksláků, boxera Stanislava Tišera a kulturisty a výživového poradce Víta Chaloupky.
Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.
Shrnutí politických motivů a ekonomických důsledků založení Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1949. Obsahuje ukázku z Československého filmového týdeníku. Historikové řeší také otázku, proč RVHP vůbec vznikla, a hodnotí její efektivitu.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.