07:28
Rod Sotonů patřil k nejstarším selským rodům u nás, bohužel však i jejich hospodářství převrátila naruby doba násilné kolektivizace v 50. letech. Akce kulak způsobila totální rozvrat venkova a venkovské společnosti, která se utvářela celá staletí. V roce 1956 byl hospodář Sotona ve vykonstruovaném procesu odsouzen a následně vězněn. Jeho rodina přišla o rodový statek a veškerý majetek.
03:57
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na začátku 90. let bylo důležité vyřešit otázky týkající se státního majetku, především jeho privatizace. Václav Klaus se jako tehdejší ministr financí rozhodl pro kuponovou privatizaci. Významným krokem pro český stát byla také privatizace bankovního sektoru, která je spojena s vládou Miloše Zemana.
04:42
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
01:27
Dobová reportáž z prvního celostátního sjezdu družstevníků, který se konal v roce 1953 v Praze. Zúčastnilo se ho více než 5000 zemědělců, kteří zde jednomyslně schválili družstevní stanovy. Násilná kolektivizace venkova pokračovala ještě dlouhá léta.
01:04
Ideologicky silně zabarvená ukázka ukazuje proces s bývalým statkářem Královským, který byl odsouzen za sabotáž, podvod a zneužití lidového družstva. Snažil se totiž vyhnout povinným vysokým dodávkám potravin, které museli plnit všichni zemědělci, ale které byly tak vysoké, že je plnit nešlo.
04:34
V červnu roku 1951 bylo více než 77 000 úředníků převedeno do průmyslové výroby. O ideologických i praktických důvodech tzv. Akce 77 tisíc do výroby hovoří historici Zdeněk Jirásek a Michal Pehr. Jednalo se o velkou poptávku po pracovních silách v průmyslu, zároveň zde byla patrná snaha komunistického režimu rozbít úřednickou třídu a zařadit ji mezi pracující lid.
01:34
Proces znárodňování začal v Československu již v roce 1945, kolektivizace zemědělství započala masově až v roce 1948. Tendence státu omezovat osobní vlastnictví byly zřejmé, a tak v roce 1947 vznikl bezprecedentní zákon postihující rod Schwarzenbergů z hlubocké větve rodu kvůli velikosti jejich majetku.
01:02
Projev Antonína Zápotockého z roku 1948, v němž vyhlašuje první pětiletý hospodářský plán. Ten měl rovnoměrně rozložit výrobu na území Československa s důrazem na slovenskou část republiky a zejména řešit ztrátu trhů v západní Evropě.
03:13
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
05:12
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
12:10
Deset let své existence oslavilo Československo velkolepou výstavou. Brněnské výstaviště navštívilo více než 2 miliony lidí, kteří si přišli prohlédnout úspěchy nového státu na poli architektury, techniky, vědy, vzdělávání a umění. Podívejte se i vy na tuto jedinečnou událost v dobovém dokumentu o brněnském výstavišti.
01:41
Česká vláda dne 9. prosince 1990 rozhodla o prodeji automobilky Škoda německému koncernu Volkswagen. Šlo o nejzdařilejší případ privatizace státního podniku na základě přímého prodeje, a ne kuponové privatizace. Vláda si ale ve své době vyslechla za své rozhodnutí nemalou kritiku.