Našli jsme pro vás videí: 63
01:14
Navracení pozemků
Po roce 1989 došlo k restitucím zemědělské půdy původním majitelům. Jedním z úspěšných příkladů může být příběh hospodářství v obci Kutlíře na Kolínsku, kde se po roce 1991 podařilo potomkům bývalých majitelů vytvořit dodnes fungující zemědělskou společnost.
01:38
Sjezd Jednotných zemědělských družstev v roce 1989
Pár dní po listopadových událostech 1989 se začátkem prosince konal 11. celostátní sjezd Jednotných zemědělských družstev. Jako již pravidelně družstevníci hodnotili pokroky v zemědělství. Něco ale bylo nové - na sjezdu vystoupila delegace Občanského fóra, která však byla vypískána. Podívejte se na tehdejší reportáž, která je obrazem měnící se doby.
01:42
Výročí kolektivizace: Sjezd jednotných zemědělských družstev
Jedním z důsledků únorových událostí v roce 1948 byla i rozsáhlá změna na českém a slovenském venkově. Soukromé vlastnictví přecházelo zpravidla pod nátlakem na kolektivní, vznikala jednotná zemědělská družstva. V dobovém příspěvku z roku 1984 hodnotí zemědělský vývoj tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal.
01:17
Přídělový systém v protektorátu
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
03:10
Osidlování českého pohraničí po odsunu Němců
Po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí se vláda snažila přilákat do této oblasti nové obyvatele. Mnozí zájemci ale pouze sklidili úrodu, získali zdarma hospodářské vybavení a odstěhovali se zpátky do vnitrozemí. Mnoho domů bylo nakonec strženo a zanikly celé osady. Definitivně se tak změnila tvář českého pohraničí.
11:01
Kolektivizace
Když se řekne kolektivizace, vybaví se mnohým události padesátých let minulého století. Jejich cílem bylo úplně vyhladit sedláky jako třídu. Příběh rodiny Jana Sedláčka ale ukazuje, že nebyla jen cesta do družstva, ale i cesta zpět k vlastnímu hospodářství. Rodina Sedláčkova dokázala kolektivizaci vzdorovat přes dvě desítky let. Když nakonec v sedmdesátých letech byl donucen do JZD vstoupit, už měl za sebou ukrývání náboženské literatury i rozšiřování Charty 77.
04:08
Veksláci
V totalitním Československu, zejména za normalizace, se vedle centrálně řízeného hospodářství zrodili veksláci. Byli v každém větším městě, slušně vydělávali a využívali tak situace, kdy československá koruna byla ve vztahu k západním měnám výrazně nadhodnocena. Podívejte se na krátký příběh dvou tehdejších veksláků, boxera Stanislava Tišera a kulturisty a výživového poradce Víta Chaloupky.
24:46
Černá Ostrava
Ostravsko mělo v komunistickém Československu zvláštní místo. Ocelové srdce republiky mělo ve svém městském centru nejen vysoké pece, ale i doly. Být horníkem tehdy znamenalo prestiž, možnost získat snadno byt a jiné výhody, vysoký plat. Být horníkem ovšem také znamenalo těžkou dřinu a mnohdy závislost na alkoholu. Podívejte se na příběhy ostravských horníků i lidí, kteří pamatují i jinou Ostravu. Na pozadí je také odpověď na otázku, do jaké míry je dnešní složitá sociální situace na Ostravsku důsledkem minulosti.
24:37
Sedláci
Jedním z největších zločinů komunistického režimu byla likvidace selského stavu. Kolektivizace zemědělství u nás proběhla v míře větší než např. v okolních komunistických státech. Po pádu režimu mnozí sedláci či jejich potomci nalezli sílu, aby restituovali majetky a začali znovu hospodařit. Podívejte se na osudy tří z nich, Václava Daška ze Slavětína nad Metují, Pavla Dobrovolného z Ratibořic u Třebíče a Josefa Sotony z Trstěnic u Litomyšle.
04:52
Barokní Kuks
František Antonín Špork je znám především jako mecenáš umění. Byl také velmi podnikavý, a tak když byl na jeho pozemku v Kuksu objeven léčivý pramen, přišel s nápadem vybudovat lázně světového formátu. Po smrti hraběte se ale nenašel pokračovatel jeho díla. Z lázní tak zbyl pouze špitál a barokní sochy Matyáše Brauna.
06:05
Rožmberkové v 16. století
Na počátku 16. století byli Rožmberkové nejmocnějším šlechtickým rodem v českých zemích. Petr IV. z Rožmberka se velmi úspěšně věnoval rybníkářství a těžbě stříbra a zlata. Politicky se mu již tak nedařilo, vzdal se úřadu hejtmana českého království a rezignoval na politickou aktivitu. Před smrtí zřejmě trpěl duševní chorobou a domníval se, že na jeho rodu visí kletba za krádež církevního majetku v minulém století. Nejvyššímu purkrabímu Zdeňku Lvu z Rožmitálu se choroba velmi hodila - přiměl Petra IV. změnit závěť a odkázat majetek katolické církvi a katolické šlechtě. Opomenutí dědicové se pak dlouhá léta snažili o zrušení závěti, což se jim podařilo, ovšem za cenu obrovského odstupného.
07:28
Akce kulak a selský rod Sotonů
Rod Sotonů patřil k nejstarším selským rodům u nás, bohužel však i jejich hospodářství převrátila naruby doba násilné kolektivizace v 50. letech. Akce kulak způsobila totální rozvrat venkova a venkovské společnosti, která se utvářela celá staletí. V roce 1956 byl hospodář Sotona ve vykonstruovaném procesu odsouzen a následně vězněn. Jeho rodina přišla o rodový statek a veškerý majetek.
