03:04
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Tím nejvýznamnějším protestem byla asi demonstrace uspořádaná 17. listopadu 1989. Ačkoli občanské nepokoje probíhaly ve společnosti po celý rok, od tzv. Palachova týdne, byla to právě tato studentská akce, která přerostla v sametovou revoluci a vedla k pádu komunistického režimu. Po 40 letech totality se tak stalo Československo demokratickou zemí.
01:44
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Na konci 60. let minulého století byli studenti jednoznačně nejaktivnější skupinou ve společnosti, pokud jde o protesty proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Angažovali se v redakcích, tiskli a rozšiřovali letáky a organizovali stávky. Zvlášť silně pak zasáhlo vysokoškolskou obec úmrtí Jana Palacha.
01:54
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Během komunistického převratu, v únoru 1948, byl pochod studentů na Pražský hrad jediným veřejným vyjádřením protestu proti nastupující totalitě. Mnohatisícový dav vysokoškoláků, kteří přišli podpořit prezidenta Beneše a demokratické hodnoty, byl na Hradčanském náměstí a v Nerudově ulici zastaven policií a poté násilně rozehnán.
02:28
V létě roku 1945, po konci druhé světové války, se na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností. Tato tzv. velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací.
02:49
Marie Šupíková, roz. Doležalová, je jedna z tzv. lidických žen. V době zkázy Lidic jí bylo necelých deset let. Jejich dům se stal prvním terčem zásahu a byl v něm zřízen tzv. štáb. Jak vnímala tehdejší události? Jak na ně vzpomíná?
10:05
Po německé okupaci Československa v roce 1939 řada mladých a odhodlaných mužů odešla do zahraničí, kde se zapojila do boje proti nacistickému Německu. Také Karel Kuttelwascher se zapojil jako letec nejprve ve Francii a později ve Velké Británii. Stal se obávaným nočním stíhačem na stroji Hawker Hurricane a získal řadu vojenských vyznamenání. Po návratu do osvobozené vlasti chtěl své zkušenosti uplatnit v armádě, ale v důsledku politických změn a z obav před komunistickou represí emigroval zpět do Velké Británie. Příspěvek poutavou formou s použitím komiksové animace na základě osobního příběhu přibližuje situaci válečných pilotů z 2. světové války.
10:51
Spisovatel Arnošt Lustig přežil Terezín, Osvětim i Buchenwald. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti a dostal se do Prahy. Po válce vystřídal několik zaměstnání a v 50. letech začal psát knihy, ve kterých se věnoval převážně holokaustu. Stal se celosvětově známým a uznávaným spisovatelem. V srpnu 1968 emigroval a nakonec zakotvil v USA. O svých životních osudech a zkušenostech poutavě a vtipně vyprávěl v besedách a na přednáškách, které pořádal až do své smrti v roce 2011. V ukázce popisuje hrůzy, které přežil v koncentračních táborech během nacistické perzekuce Židů.
12:31
František Fajtl byl legendární československý válečný letec. Po obsazení českých zemí se zapojil do boje proti Německu a vrcholem jeho kariéry bylo zapojení do bitvy o Británii, kdy se dokonce stal velitelem jedné anglické perutě. Jak se stal pilotem RAF? Jaké byly jeho osudy po konci války? Podívejte se na jeho příběh.
02:11
Jiří Potůček, krycím jménem Tolar, byl spolu s Alfrédem Bartošem a Josefem Valčíkem vysazen v prosinci 1941 u Senic poblíž Poděbrad. Úkolem výsadku pod názvem Silver A bylo zajištění rádiového spojení s Londýnem pomocí vysílačky s krycím názvem Libuše. Členové výsadku díky událostem následujícího roku spojených s atentátem na Reinharda Heydricha postupně zahynuli. Posledním unikajícím parašutistou byl Jiří Potůček, který unikal Gestapu sám celé dva týdny a nevzdal se do poslední chvíle.
06:35
Vylodění v Normandii v červnu 1944 znamenalo zásadní obrat ve vývoji druhé světové války. Otevřela se tak tolik očekávaná druhá fronta a urychlila konec nacistické nadvlády nad Evropou. Připomeňte si některé momenty dne D a poznejte českou stopu při vylodění.
02:37
Lidice se staly už během druhé světové války symbolem nacistických zvěrstev. Těsně po skončení války, při třetím výročí tragédie, se na lidické pláni sešlo přes 100 000 lidí, aby si připomněli události z roku 1942. Zde také bylo vyhlášeno, že budou postaveny nové Lidice.
05:52
Vyhlazení Lidic je jedna z nejtragičtějších událostí našich dějin. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha došlo nešťastnou souhrou okolností k vybrání Lidic jako místa exemplárního trestu. Na jakém základě došlo k tomuto rozhodnutí? Jaké byly osudy lidických mužů, žen a dětí?