03:16
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Pár dní po listopadových událostech 1989 se začátkem prosince konal 11. celostátní sjezd Jednotných zemědělských družstev. Jako již pravidelně družstevníci hodnotili pokroky v zemědělství. Něco ale bylo nové - na sjezdu vystoupila delegace Občanského fóra, která však byla vypískána. Podívejte se na tehdejší reportáž, která je obrazem měnící se doby.
V komunistickém režimu existovala undergroundová komunita, kde se sdružovali lidé, kteří nechtěli žít podle diktátu státu a chtěli žít co nejvíce svobodně. Byli ovšem vždy sledováni Státní bezpečností, často obviněni z protistátní činnosti, nenašli zaměstnání apod. Režim se jich chtěl zbavit i tak, že jim nabídl vystěhování do zahraničí. Mluvíme o době, kdy cestovat do zahraničí nebylo možné bez svolení státních úřadů.
Vojenský historik Eduard Stehlík hovoří o represích vůči příslušníkům československých ozbrojených sil po únoru 1948. Ani armáda nezůstala ušetřena čistek komunistického režimu. Po několika vlnách krutosti, které skončily až v roce 1956, zůstala naše armáda o tisíce důstojníků chudší. Mnozí z nich byli popraveni nebo odsouzeni k nuceným pracím.
Od svého založení získávala v Československu komunistická strana na popularitě a v roce 1925 skončila v parlamentních volbách druhá. V roce 1929 se jejího vedení ujali takzvaní „karlínští kluci“ v čele s Klementem Gottwaldem. Jaká byla cesta Klementa Gottwalda k moci a jak se strana postupně bolševizovala?
V 19. století sílila ve společnosti vrstva dělníků. Do toho udeřila první a následně druhá světová válka. Jak vypadal jejich každodenní život a jak do této vrstvy zapadali dělníci Tomáše Bati? A jak se proměnil po první světové válce?
Měnová reforma v roce 1953 byl vládní pokus o zvýšení materiální i kulturní úrovně pracujících. Došlo ke snížení cen i odstranění přídělového systému. Stát se také reformou snažil omezit černý trh. Realitou pak bylo znehodnocení úspor a pokles životní úrovně většiny lidí v tehdejším Československu. To ale v dobovém týdeníku nenajdete.
Důvodů k protestům proti měnové reformě bylo mnoho. Zajímavé je, že nejvíce proti ní vystupovali dělníci, tedy jedna z opor komunistického režimu. Podívejte se na diskusi historiků o první významné protestní akci v celém komunistickém bloku.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.