03:16
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Obří sportovní akce známé jako spartakiády neměly svým rozsahem na světě obdoby. První celostátní spartakiáda se konala v červnu 1955 v Praze na strahovském stadionu. Masové vystoupení bylo režimním politickým rituálem, který svým provedením navazoval na dřívější sokolské slety. Poslední, XI. všesokolský slet se konal v létě 1948. Stejně jako sokolské slety, vyjadřovaly i spartakiády podřízení jednotlivce kolektivu. Jednotný pohyb cvičenců ukazoval národ jako jediné tělo s jedinou vůlí a s jediným cílem. Spartakiádní sestavy znázorňovaly společnost jako dokonale fungující stroj.
V prosinci 1988 proběhla první oficiálně povolená demonstrace v éře normalizace. Konala se na Škroupově náměstí na pražském Žižkově a byla uspořádána ke 40. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv. Proč komunisté tuto demonstraci povolili? Souvisela s tím i návštěva francouzského prezidenta Mitterranda v Praze? A jaké byly reakce v tisku? O tom více v pořadu Historie.cs.
Porážka Německa ve druhé světové válce a události nejen posledních dnů v protektorátu vedly na mnoha místech k vybočení z běžných norem mezilidského chování a jednání. Šlo tehdy o vcelku pochopitelné uvolnění emocí nashromážděných během okupace, avšak otázka tzv. revoluční spravedlnosti je dodnes předmětem celé řady reflexí. Ve vzpomínce pana Zbyňka Pišťáka, která vznikla pro Paměť národa, je patrný přístup k Němcům v Praze po skončení války.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na konci 80. let vládla neutěšená situace ve všech zemích východního bloku: stagnace ekonomiky, technická zaostalost, snížení mezinárodního vlivu a pošlapávání občanských práv a svobod. Vše směřovalo ke krachu komunistického režimu. Celý rok 1989 byl v Československu bouřlivý a vyvrcholil listopadovou revolucí. Ještě dříve však společenské změny proběhly v Polsku, Maďarsku a Německu.
Po vzniku Československé republiky, u něhož stál jako jeden z tzv. mužů 28. října, zastával Alois Rašín pozici ministra financí. Jedním z největších jeho činů bylo oddělení československé měny od inflační měny rakouské a maďarské. Deflační politika mu ale nepřinášela nadšené obdivovatele, spíše naopak. Na začátku roku 1923 byl zraněn při atentátu a svým zraněním nakonec podlehl.
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
Počátky průmyslu v českých zemích jsou spjaté s manufakturami. Nejvíce jich bylo textilních a sklářských. Využívaly přírodní zdroje, kterými český stát oplýval. Podívejte se na počátky průmyslu na příběhu patrně nejstarší nepřetržitě fungující sklárny na světě. Najdete ji v Harrachově a její výrobky používali obyčejní lidé i králové a císaři. Její příběh vypráví stejně jako příběhy dalších manufaktur i o přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Jak se to stalo?
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.