03:16
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Na pozadí politických procesů v Československu probíhá soutěž a stavba Stalinova pomníku na Letné v Praze. Pasáž ukazuje složitost doby, postavení tvůrce sochy O. Švece a vysvětlení koncepce pomníku.
Seznámení legendárních sportovců a olympioniků Dany a Emila Zátopkových a zlatá olympijská medaile pro Emila Zátopka z her v Londýně v roce 1948. Ukázka z dokumentárního filmu Davida Ondříčka.
První československý prezident T. G. Masaryk zemřel 14. září 1937 v Lánech. Jeho smrt prožívala celá země. Rozhlas vysílal pouze vážnou hudbu, konala se smuteční shromáždění, všude vlály černé prapory, dokonce byla zcela vyprodána černá látka. Jaké dopady mělo Masarykovo úmrtí na společnost?
Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.
Zlínská firma Tomáše Baťy je spojena zejména s obuvnickým průmyslem. Méně známé je to, že se Tomáš Baťa věnoval také výrobě pneumatik, a dokonce točil v období první republiky filmové reklamy na své výrobky. Podobně u počátků filmové reklamy byla i firma Schicht z Ústí nad Labem. Podívejte se na ukázku z pořadu Historie.cs.
Za většinou rybníků na Třeboňsku stojí tři významní rybníkáři: Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard a zejména Jakub Krčín. Poslední z nich začal rybníkem, který nazval Nevděk. Projekt znamenal přesídlení velkého množství obyvatel a ohrožoval opevnění vybudované Netolickým. Krčín vybudoval i největší rybník u nás k oslavě majitelů třeboňského panství, rybník Rožmberk. Ten neměl ve své době na světě obdob. Od konce 16. století se několikrát osvědčil např. při zadržení povodňových vln. Podívejte se nejen na stavbu rybníků, ale i na jejich výlov.
Zlatá stezka byla obchodní cesta z Bavorska do Čech, po níž se přepravovala především sůl po celý středověk až do počátku 18. století. Ve středověku hrála sůl důležitou roli, protože se používala ke konzervaci masa, výrobě kosmetických prostředků, byla součástí léků, používala se při křtu a podobně.
Již ve 13. století vznikla v belgickém městě Bruggy, které bylo významným finančním centrem Evropy, první burza na světě. Tato instituce poskytovala obchodníkům zázemí pro objednávky, půjčky i výměnu peněz. Pojmenování vzniklo podle příjmení bankéřů Van der Beurzů. Původní burza se orientovala na obchodování se základním zbožím – vlnou, dřevem, rybami, ovocem nebo kořením.
14 212
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.