03:16
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
V průběhu procesu s Miladou Horákovou byla státní mocí organizovaná masivní kampaň, kdy se společnost hromadně vyjadřovala pro vynesení těch nejpřísnějších trestů pro obžalované. Podívejte se na vzpomínky spisovatele a tehdejšího novináře Arnošta Lustiga.
Zdeněk Nejedlý byl značně kontroverzní a vlivnou postavou poúnorového vývoje v Československu. Podívejte se na portrét tohoto historika, politika a komunistického ministra školství. Vzdělance, který byl znám jako „Rudý dědek“.
Státní bezpečnost sledovala a odposlouchávala nejen disidenty a „podvratné živly", ale také každého, koho podezírala z možné protistátní činnosti. Jako příklad nám poslouží populární dvojice Július Satinský a Milan Lasica. Pravděpodobně kvůli jejich satirám, které mohly podle StB podkopávat autoritu socialistického zřízení, je tajně fotografovala, sledovala, odposlouchávala a nasazovala na ně kolegy.
Ukázka z dokumentu M. Doležala a R. Vávry o tzv. číhošťském zázraku a následné perzekuci a umučení katolického kněze Josefa Toufara zachycuje počátky jeho kněžského působení v Zahrádce u Ledče nad Sázavou od roku 1940. Rychle se stal respektovaným knězem, ovšem brzy po nástupu komunistů k moci v únoru 1948 byl přeložen do Číhoště.
Po vzoru SSSR bylo i v komunistickém Československu násilně zakročeno proti „třídním nepřátelům“, soukromým zemědělcům, a to v duchu tzv. „zprůmyslnění zemědělství“. Důsledkem této akce byly tisíce postižených a likvidace krajiny, jejíž důsledky jsou patrné dodnes.
Dobová reportáž z prvního celostátního sjezdu družstevníků, který se konal v roce 1953 v Praze. Zúčastnilo se ho více než 5000 zemědělců, kteří zde jednomyslně schválili družstevní stanovy. Násilná kolektivizace venkova pokračovala ještě dlouhá léta.
Holašovice byly založeny už ve 13. století a dodnes tvoří ucelený soubor domů, který se od středověku téměř nezměnil. Můžeme tak obdivovat usedlosti kolem rozlehlé návsi s chlévy, maštalemi, sýpkami atd. Podívejte se na podobu vesnice našich předků, i když vizuálně průčelí statků doznala změn ve stylu tzv. selského baroka v druhé polovině 19. století.
V ukázce z dokumentárního cyklu Selská krev (2020) uvidíte vyprávění členů rodiny Vrbských o odsouzení rodičů v 60. letech za rozkrádání socialistického majetku. Stát přitom předtím připravil rodinu o jejich hospodářství. František Vrbský byl v roce 1953 v rámci Akce (kulak) zatčen a odsouzen, ale poté osvobozen. Poté, co nuceně přišli o většinu úrodných polí ve prospěch nového JZD, vstoupili sami do družstva. Práci v něm ale nedostali a museli se odstěhovat do Berouna na samotu a pracovat na státním statku, nedlouho poté však byli odsouzeni za rozkrádání socialistického majetku.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.